Během lockdownu zpívají ptáci pestřejší melodie a jsou víc sexy, říkají ornitologové
Už od 60. let minulého století vědci vědí, že ptáci zpívají v různých nářečích podle toho, kde žijí. Jen napříč San Franciskem zachytili ornitologové už v té době 10 různých dialektů. V poslední době ale ptačí zpět ve městech překrývá konstantní šum z dopravy a městského ruchu.
Letos v březnu, kdy kalifornskou oblast Bay Area paralyzoval lockdown, napadlo docentku behaviorální evoluce a fylogenetiky Elizabeth Derryberryovou, jak by asi zněli ptáci bez tohohle šumu a jestli je na jejich projevu něco jinak. Vědkyně analyzovala pět let staré záznamy zpěvu strnadce bělokorunkatého a porovnala je s těmi, které s kolegy pořídila ve ztichlých ulicích San Franciska letos v dubnu a květnu.
Jak vědci popsali zpravodajskému webu Citylab, zpěv strnadců se změnil. Nebyl hlasitější, i když byl v prázdných ulicích mnohem patrnější, byl prý hlavně víc sexy. Ptáci byli podle vědců schopni vyjádřit víc, protože nemuseli tolik křičet, aby se navzájem slyšeli. Samci strnadců, kteří žijí v rušných městech, musí podle pozorování zpívat třikrát hlučněji než jejich kolegové na venkově. Musí prý taky volit kompromis – aby se jejich písně nesly dostatečně daleko, nemohou být tolik pestré.
Teď, když bylo ve městech ticho jako nikdy předtím, se ve zpěvu strnadců objevily nové melodie a trylky a obyvatelé San Franciska mohli zaslechnout až čtyřikrát víc zpěvu než kdy dřív.
Přečtěte si taky Vědci sledují neobvyklý jev, strnadci začali zpívat jinak.
-
Manželé se v LA vydávali za hasiče. Policie je zatkla v nelegálním hasičském autě
21. leden 2025Podle úřadu šerifa okresu Los Angeles byly o víkendu zatčeny dvě osoby z Oregonu, které se údajně vydávaly za hasiče v požární zóně Palisades v Los Angeles.
Policisté losangeleského policejního sboru v sobotu hlídkovali v požární oblasti spolu s místními hasiči, když si všimli hasičského vozu, který vypadal podezřele. Informace byla předána šerifovi, který na místo povolal vyšetřovatele z Úřadu pro závažné zločiny. Ti pomohli policistům, kteří dvojici zastavili, když se pokoušela vstoupit do evakuační zóny. O případu informují CBS News a Los Angeles Daily News.
„Při kontaktu s osobami ve vozidle si policisté všimli, že mají na sobě hasičskou výstroj,“ uvedl ůřad šerifa v Los Angeles (LASD). „Tvrdili, že jsou členy ,Roaring River Fire Department’ z Oregonu.“
Policie zjistila, že zmíněný hasičský sbor neexistuje a že hasičský vůz byl zakoupen v aukci. Manželský pár, 31letý Dustin Nehl a 44letá Jennifer Nehlová, byl zadržen za vydávání se za veřejné činitele a pokus o neoprávněný vstup do evakuační zóny. Vozidlo policie zabavila a případ byl předán okresnímu státnímu zástupci v Los Angeles k posouzení možného trestního stíhání.
Extrémně ničivé požáry, které zaplavily Los Angeles, naštěstí polevují. Americkým hasičům už se podařilo dostat pod kontrolu velkou část oblasti. Podle CNN si požáry dosud vyžádaly 27 obětí a zničily tisíce domů. V okrese Los Angeles bylo o víkendu pod evakuačním příkazem nebo varováním přibližně 41 000 lidí, uvedl úřad šerifa.
Požár, pojmenovaný Palisades podle zpustošené oblasti Pacific Palisades, dosud spálil více než 165 kilometrů čtverečních.
-
Pastýřská idyla ve finské přírodě. Týden pasení ovcí vyjde na 500 eur
21. leden 2025Sníte o tom, že opustíte ruch města, každodenní starosti a přejdete ke klidnému životu pasáčka ovcí? Příležitost nabízí finská lesní správa Metsähallitus, která tento týden spustila přihlašování na své populární pastýřské týdny. Letos je k dispozici celkem 15 pasteveckých míst po celém Finsku, včetně Laponska.
Státní agentura pro správu lesů nabízí veřejnosti každoročně od května do září možnost zapojit se do pastevectví na státem vlastněných pozemcích. Účastníci stráví vždy týden v tradiční krajině, kde se pasou ovce. Jako pastevci mají za úkol zajistit dobré životní podmínky pro zvířata a plnit řadu dalších povinností, informuje na svém webu finská Yle.
O možnost vyzkoušet si život pastýře se každoročně ucházejí tisíce lidí. Jen na salaši Ärjänsaari v Oulujärvi se obvykle uchází o pastýřskou praxi kolem 750 zájemců. Účastníci jsou vybíráni losováním a pastevci jsou zpravidla informováni do poloviny března.
Za užívání těchto bukolických pastvin musí pastevci zaplatit přibližně 500 eur týdně. Získané příjmy se použijí na údržbu těchto míst a jejich okolí. Výjimkou je pastvina v Pielpajärvi v laponském Inari, kde je pastevectví nabízeno zdarma. S tímto místem jsou však spojeny další povinnosti, včetně průvodcovství pro návštěvníky.
-
Sociální sítě bez vlivu miliardářů? Hnutí Free Our Feeds je chce vybudovat do tří let
21. leden 2025Skupina technologických podnikatelů chce během příštích tří let získat 30 milionů dolarů na vybudování decentralizované sítě sociálních médií, na kterou nebudou mít technologičtí miliardáři žádný vliv.
Kampaň „Free Our Feeds“ chce vytvořit síť aplikací založených na protokolu AT, což je technologie s otevřeným zdrojovým kódem, která stojí za aplikací sociální sítě Bluesky. Sociální síť Bluesky je mikroblogovací platforma, která se nápadně podobá síti X. Není to náhoda, protože v prostředí Twitteru původně vznikla.
Základem decentralizované struktury je autentizační přenosový protokol (AT protokol), kdy neexistuje jen jeden server, ale větší množství samostatných serverů, které spolu dokáží komunikovat. Zjednodušeně řečeno si může každý uživatel vytvořit svůj vlastní server, nebo si vybrat svého poskytovatele, informuje server Euronews.
Bluesky se objevila jako jedna z alternativ k platformě X (dříve Twitter), kterou v roce 2022 koupil miliardář Elon Musk. V roce 2023 byla spuštěna první verze, která fungovala na pozvánky. V únoru 2024 pak byla Bluesky otevřena všem a nashromáždila podle nejnovější zprávy společnosti do konce roku přes 23 milionů uživatelů.
Podle Marca Faddoula, jednoho z devíti technických poradců Free Our Feeds, AT protokol také umožňuje uživatelům mít „plnou kontrolu nad tím, kde jsou jejich data umístěna“.
Skupina technologických podnikatelů chce okamžitě získat 4 miliony dolarů a vložit je do nové nezávislé neziskové nadace, která bude platformu rozvíjet. Mezi další technické poradce iniciativy patří bývalí vedoucí pracovníci Mozilly, Social Web Foundation a dalších neziskových organizací.
„Je to ideální chvíle, protože na poli sociálních médií se blíží velká transformace,“ řekl k vytvoření platformy Faddoul.
-
Nadace Neuron ocenila nejlepší vědce a vědkyně. Letos se zaměřila na mladé
20. leden 2025Letošní ročník Cen Neuron pro nejlepší české vědce a vědkyně se zaměřil hlavně na mladé. Vůbec poprvé nadace Neuron udělila také cenu za rozvíjení lásky k vědě.
Hlavní Cenu Neuron 2024 za mimořádný přínos vědě získal uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé a na pažbě řadu hlubokých a ostrých vědeckých zářezů. Jeho projekty mají společný jmenovatel – ionty a vodu“, píše se na webu nadace Neuron. Kromě prestižního ocenění Jungwirth získá také finanční odměnu ve výši 1,5 milionu korun.
Během slavnostního večera obdrželo Cenu Neuron pro nadějné vědkyně a vědce hned sedm mladých laureátů. Ocenění získají také finanční prémii ve výši 500 000 korun na podporu své další vědecké práce. V kategorii biologie bodovala například Klára Hlouchová, která se zabývá výzkumem evoluce proteinů a jejich funkcí. Její objevy mají potenciál přinést odpovědi na otázky týkající se vzniku života na Zemi a jeho možném výskytu i jinde ve vesmíru. V oblasti fyziky pak uspěl Petr Šulc, tvůrce průlomového nástroje oxDNA pro modelování nukleových kyselin. V oboru medicína ocenění získala Martina Benešová Schäfer, která byla u vzniku radiofarmaka proti rakovině prostaty.
Letos poprvé Nadace Neuron udělila také Cenu za rozvíjení lásky k vědě. Historicky prvním laureátem je profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě věnuje popularizaci vědy a podpoře mladých talentů – například v rámci biologických olympiád nebo spoluzaložením mezioborového bakalářského programu Science, jehož ambicí je „vytvořit takovou malou pražskou Cambridge, která bude lákavá pro české i zahraniční studenty a studentky“, jak řekl Černý v rozhovoru pro UK Forum. Ocenění mu předal prezident Petr Pavel.
Nadace Neuron od počátku své existence vynaložila na podporu a popularizaci české vědy 140 milionů korun, rozdala 120 Cen a podpořila 11 vědeckých expedic. Letošní ročník udílení cen byl 14. v řadě.
-
Za urážku proroka trest smrti. Případ íránského zpěváka znovu otevřel prokurátor
20. leden 2025Íránský soud odsoudil zpěváka Tataloo k trestu smrti za rouhání. Podle íránského tisku nejvyšší soud přijal námitku prokurátora proti pětiletému trestu odnětí svobody za rouhání. Dále uvádí, že případ byl znovu otevřen a tentokrát byl obžalovaný odsouzen k trestu smrti za urážku proroka Mohameda.
Tataloo, vlastním jménem Amir Hossein Maghsoudloo, emigroval do Istanbulu v roce 2018 poté, co ho íránské úřady několikrát zatkly a co od ministerstva kultury a islámského vedení země nezískal licenci na hudební činnost. V prosinci 2023 ho turecká policie předala Íránu, kde je od té doby ve vazbě. Podle deníků The New Zealand Herald a The Guardian není ještě rozsudek pravomocný a lze se proti němu ještě odvolat.
Undergroundový zpěvák, známý svým silně potetovaným vzhledem, vydal v roce 2011 své debutové album „Zire Hamkaf“. Od té doby vydal 21 alb, včetně alba „Fereshteh“ z roku 2021, na kterém jako první íránský hudebník spolupracoval s Universal Music Group. Byl také odsouzen na 10 let za propagaci „prostituce“ a v dalších případech byl obviněn ze šíření propagandy proti Islámské republice a zveřejňování obscénního obsahu.
Tataloo, jehož hudba je kombinací rapu, popu a R&B, byl dřív předmětem zájmu konzervativních politiků, kteří se snažili oslovit mladé, liberálně smýšlející Íránce. V roce 2017 uspořádal televizní setkání s ultrakonzervativním íránským prezidentem Ebrahimem Raisim, který později zahynul při havárii vrtulníku a v roce 2015 vydal píseň na podporu íránského jaderného programu.
-
Vlk už není v Evropě přísně chráněným druhem. Ekologové se bojí snížení biodiverzity
20. leden 2025Vlk zůstává chráněným druhem, ale členské státy teď budou mít větší flexibilitu při jeho vybíjení. Zemědělci po méně přísných pravidlech pro redukci těchto predátorů volají už dlouho, podle ekologických sdružení je to ale rána pro biologickou rozmanitost, která nemá žádný vědecký základ.
Stálý výbor Bernské úmluvy odhlasoval snížení ochrany vlka a přijal tak kontroverzní návrh Evropské unie, píše server Euronews.
V minulém století byli vlci téměř vyhubeni, v roce 1979 je však Bernská úmluva, první mezinárodní smlouva o ochraně volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, prohlásila za přísně chráněný druh.
Díky ochranářské politice se vlk vrátil. V Evropě dnes žije více než 20 000 vlků - jejich populace se za posledních 10 let téměř zdvojnásobila. Tento nárůst je považován za jeden z největších evropských úspěchů v oblasti ochrany volně žijících živočichů. Ochrana vlků má však svou cenu. Každý rok je v Unii usmrceno nejméně 65 tisíc hospodářských zvířat a členské státy vynakládají na odškodnění téměř 19 milionů eur ročně. Přesto se preventivní opatření vyplatila a v některých regionech se útoky na hospodářská zvířata snížily. Co se týče lidí, v Evropě nedošlo k žádnému smrtelnému útoku už 40 let.
Například ve Francii byl vlk zcela vyhuben v roce 1937 v důsledku intenzivní lovecké politiky. První exempláře se znovu objevily přirozenou rekolonizací v roce 1992, kdy přišly z Itálie. Dnes žije ve Francii více než tisíc vlků. Eric Vallier, farmář v regionálním parku Vercors, převzal v roce 1997 farmu od svých rodičů. Od té doby na ni zaútočili čtyři vlci a on přišel o několik ovcí a prasnic.
„Být zemědělcem je dnes těžká práce,“ říká Eric. „Je tu spousta překážek, pracujete tvrdě a za málo peněz. Vlk přidává další zátěž k už tak těžkému břemenu.“ Eric přiznává, že léta čekal, až bude vlkovi status ochrany snížen.
Zatím co zemědělci opatření vítají, sdružení na ochranu zvířat se obávají, že toto rozhodnutí otevírá cestu ke snížení stavu dalších velkých šelem. Hlavní konzervativní blok v Evropském parlamentu usiluje o revizi statusu medvěda, dalšího druhu klíčového pro ekologickou rovnováhu, ale také potenciální hrozby pro hospodářská zvířata a lidi.
-
Americké firmy hledají řidiče ořechů, párků a kofeinových dodávek. Musí ale zvládat i sociální sítě
17. leden 2025Kávová společnost nabízí jeden a půl milionu korun za to, že se připojíte k její „Brew Crew“. Členové posádky budou jezdit po Spojených státech s obrovskou dodávkou a propagovat kávu. Součástí práce je také plné zdravotní pojištění a litry kávy zdarma. Řídit můžete i velký ořech nebo párek pro další firmy.
Společnost Chameleon Coffee hledá dva členy své první „Brew Crew“. Uvádí, že náplň práce je jednoduchá: vybraní členové posádky musí procestovat Spojené státy, propagovat kávu a zdokumentovat svou cestu na sociálních sítích. Zastavit se musí na festivalech v Texas, Las Vegas a Coloradu. Informoval o tom server Fortune.
Chameleon Coffee přitom není jedinou společností, která takovou „práci snů“ nabízí. Po Spojených státech jezdí taky wienermobil, auto ve tvaru párku od společnosti Oscar Mayer, nebo ořech NUTmobil společnosti Planter. Auta obou společností mají dlouholetou tradici – poprvé se na silnicích v USA potkala v roce 1936. A i ty hledají lidi, kteří budou jejich ikonická vozidla řídit.
Podmínkou práce je věk nad 21 let, čistý trestní rejstřík, zkušenost s tvorbou obsahu na sociální sítě a „nomádský duch“. Zájemci také musí na Instagram nebo TikTok natočit 60sekundové video, ve kterém vysvětlí, proč zrovna tohle zaměstnání chtějí.
-
Za 10 let můžeme mít živého mamuta, slibují vědci. Celebrity to platí a jiná zvířata zatím vymírají
17. leden 2025Pokroky v genetickém inženýrství a syntetické biologii můžou už brzy vést k oživení zvířat, která dávno vyhynula. Biotechnologická společnost Colossal Biosciences, které se snaží vzkřísit třeba mamuta nebo vakovlka tasmánského, získala další finanční podporu. Někteří ochránci přírody ale namítají, že peníze by se měly radši investovat do ochrany zvířat, které vymírají teď.
Oživování vyhynulých zvířat podle některých odborníků přitahuje do ochrany přírody nové zdroje peněz. Mezi vysoce postavené investory tohoto projektu patří třeba režisér Pána prstenů Peter Jackson, celebrita Paris Hilton, bývalý profesionální fotbalista Tom Brady, nebo profesionální golfista Tiger Woods.
Společnost Colossal Biosciences ve středu oznámila, že už má na projekt zhruba osm miliard korun. Společnost se tak o velký kus přiblížila možnosti oživit některá vyhynulá zvířata. Může to být i dřív než za deset let. Informoval o tom server CNN.
Ne všichni ale s výzkumem souhlasí. Někteří ochránci přírody tvrdí, že miliony dolarů, které investují společnosti jako Collosal, by bylo lepší vynaložit na ochranu biotopů zvířat, jimž v současnosti hrozí vyhynutí.
Jiní zase varují, že by zvířata mohla přispět k samotnému zhoršování životního prostředí. Třeba Oswald Schmitz, profesor ekologie populací a společenstev na Univerzitě Yale uvedl, že mamuti by teoreticky mohli přispívat ke globálním oteplování. „Během teplého období by mohli erodovat věčně zmrzlou půdu a vypouštět metan,“ uvedl. Další upozorňují, že se zvířata budou navracet do prostředí tak zničených lidskou činností, že by nemusela přežít.
-
Ayahuasca je teď trend mezi manažery Silicon Valley. Ohrožuje nás sebepoznání, varují někteří z nich
17. leden 2025Psychedelická droga ayahuasca, tradičně používaná amazonskými domorodci při rituálech, se stala populární mezi elitou v Silicon Valley. A to hlavně mezi muži, kteří o droze veřejně debatují v podcastech. O zkušenostech s ayahuascou mluvil třeba Elon Musk nebo Sam Altman, spoluzakladatel společnosti OpenAI. Odborníci ale před lehkovážným užíváním varují.
Dříve se jezdilo za ayahuascou do Amazonie. Známé jsou příběhy různých „dobrodruhů“, kteří strávili rok v džungli, aby poznali sami sebe. V Česku se o droze rozmluvil v roce 2022 například rapper James Cole. Poslední dobou se ale psychedelikum stává trendy mezi manažery Silicon Valley. Někteří se tohoto trendu ale obávají, informuje server El País.
Na sociální síti X před tím varoval například generální ředitel společnosti Bloom Tech Austen Allred: „Ze zakladatelů ze Silicon Valley, které znám a kteří se vydali na některý z psychedelických sebepoznávacích výletů, téměř 100 % do roka práci generálního ředitele opustilo. Buďte s těmito věcmi opatrní.“
Například psychiatr Josep Maria Fàbregas, přední odborník na terapeutické užívání psychedelik, se odchodům z technického světa nediví. Podle něj může halucinogenní droga opravdu dovést člověka k uvědomění. Fàbregas tvrdí, že ayahuasca se osvědčila při léčbě těžkých depresí, komplikovaného smutku nebo posttraumatického stresu.
Zároveň ale varuje před riziky neuváženého užívání. Podle něj je také důležité, aby bylo psychedelické poznání doprovázeno vědou a respektem. „Úcta k předchozím znalostem, k domorodému obyvatelstvu, které je užívá po tisíciletí. Musíme pochopit, jak tyto znalosti převést do naší kultury, a správně jednat. A musí to být v rukou schopných, připravených a etických lidí.“
Ayahuascu vyjeli v roce 2023 zkoumat do Jižní Ameriky i čeští vědci a testuje se také přímo na půdě Vysoké školy chemicko-technologické. Jinak ale patří na seznam psychotropních a omamných látek.