Když jsme naposledy spolu mluvili, říkal jste, že budete hodně spokojený, pokud vylepšíte své umístění z první časovky letošního Gira. A to se povedlo.
Sice jen o jedno místo, ale určitě jsem s tím moc spokojený. K téhle časovce bych si nic nevytkl. I když je samozřejmě škoda, že jen pár sekund mě dělilo od třetí příčky.
Giro d'Italia 2020Speciální příloha iDNES.cz |
Přesně sedm.
No, sedm. Ale já zajel takovou časovku, na jakou jsem momentálně měl. Nevím, jestli by se na ní dalo něco vylepšit. Možná trochu aerodynamika nebo ještě víc zainvestovat do některých částí kola by mi pomohlo těch sedm sekund nahnat. Ale každopádně mám radost, bylo to lepší než na začátku v Palermu a třeba to v Miláně (v poslední den Gira) při třetí časovce dopadne ještě lépe.
I podle mezičasů se zdálo, že jedete stabilní tempo bez větších krizí.
Jo, snažil jsem se. Od chvíle, co jsem vyjel ze startu, jsem cítil, že nohy jsou v pohodě. Po prvním prudkém kopci jsem si říkal: Neuřezal jsem si je, je to dobrý. I mezičas na tom kopci jsem měl dobrý. Tak jsem se nastavené tempo snažil držet. Šlo o jednu z mých nejlepších časovek.
Nejlepší české časovkyna Grand Tour v posledních 10 letech 3. místo: Jan Bárta 4. místo: Roman Kreuziger 5. místo: Leopold König 5. místo: Roman Kreuziger 5. místo: Josef Černý 6. místo: Leopold König 6. místo: Jan Bárta 6. místo: Josef Černý 6. místo: Josef Černý |
První stoupání Muro di Ca del Poggio, které přišlo už sedm kilometrů po startu, mělo maximální sklon 19 procent. Jak se vám jelo?
Rozhodně to nebyla žádná vlnka, kterou byste přejeli na jeden nádech. Byly to čtyři minuty, které bolely. Někdo možná tu nejprudší pasáž mohl vylítnout ještě rychleji, ale ten kopec tím nekončil, ještě další dvě minuty to bylo mírně nahoru. Kdo na to měl, dokázal tam zrychlit. A kdo na to neměl, uřezal si nohy a pak už se jen trápil.
Co vám hlásili do vysílačky z týmového auta?
Mezičasy, které jsem potřeboval vědět. Kousek přede mnou startoval Kamil Gradek (polský mistr) od nás z týmu, i podle něj jsem se orientoval.
Také vám určitě oznamovali, že ujíždíte Viktoru Campenaertsovi, špičkovému časovkáři a světovému rekordmanovi v hodinovce. Což vás muselo povzbudit.
Přesně tak. Jen mi v našem týmovém autě chyběl Marco Pinotti (Černého trenér a v minulosti elitní časovkář), který už musel odjet, protože bude sportovním ředitelem na Vueltě. Ale všechno, co jsem potřeboval vědět, mi předtím řekl.
Když jste se blížil do cíle, dalo se ve vašem obličeji číst obrovské vzepětí.
Na posledních metrech jsem ještě zrovna dojížděl dalšího závodníka. Během časovky jsem jich předjel asi pět a přes Domena Novaka z Bahrainu jsem tady šel v zatáčce a trochu ho přibrzdil. Ale říkal jsem si, že každá sekunda je dobrá, že bych třeba taky mohl s někým o sekundu prohrát.
Za cílem jste si na chvíli mohl sednout i do křesla pro vedoucího muže. Jenže pak se přiřítil exmistr světa Rohan Dennis, který byl rychlejší, takže jste si toho křesla dlouho neužil.
Moc ne. Ale zkušenost dobrá. A třeba v něm v Miláně vydržím o něco déle.
Po závodě přicházely gratulace?
Určitě. První mi volala přítelkyně, která byla nadšená, pak rodiče a Marco Pinotti. Ten to se mnou hned chtěl řešit, co a jak, a mrzelo ho, že u toho nebyl. Také v týmu měli radost.
15. etapa GiraSledujte podrobně online. |
Zvlášť když i kolektivně to byl od jezdců CCC dobrý týmový výkon.
To jo, do první dvacítky jsme se vešli hned čtyři (5. Černý, 15. Gradek, 17. Rosskopf, 18. Zakarin). Takže spokojenost byla. Dokonce i můj manažer se ozval, že najednou už mu víc týmů dalo vědět, že by o mě měly pro příští sezonu zájem.
To je výborná zpráva. Myslíte worldtourových týmů?
Přesně tak. Mám teď trochu na výběr. Ještě o tom nechci moc hovořit, je to čerstvé, ale už je ta situace lepší než předtím. Je to pro mě důkaz, že jakmile si za něčím jdete a uděláte výsledek, tak potom přichází i ta lepší část, že se nemusíte bát o práci a můžete si vybírat.
Při našem rozhovoru během prvního volného dne jste plánoval, že v páteční 13. etapě chcete na časovku co nejvíc ušetřit síly. Ale nakonec jste ji odjel v Démarově skupině v popředí závodu, jen 41 sekund za vedoucí skupinou. Naopak Ganna, Dennis a další časovkáři šlapali v grupetu 13 minut za pelotonem. Co změnilo vaše plány?
Bavili jsme se o tom s Markem Pinottim a ten mi říkal, ať tu páteční etapu úplně nevypouštím, protože mé tělo už je po dvou týdnech na Giru zvyklé na určitou zátěž, a kdybych mu ji nedopřál a příliš to vypustil, další den bych se v časovce svým výkonem už ani nemusel dostat k té červené zóně. Nejel jsem sice v pátek vyloženě přes hranu, ale zároveň jsem si hlídal Démara, protože jsem věděl, že bych s jeho partou po posledním kopci ještě možná mohl doskočit dopředu a zkusit si i zaspurtovat. Sice jsme nakonec ztrátu na Almeidovu skupinu nesjeli, ale myslím si, že i ten páteční výkon mi směrem k sobotní časovce pomohl.
O den dříve ztratil pozici v dosahu první desítky celkového pořadí lídr vašeho týmu Ilnur Zakarin. Takže teď už byste měli všichni jet vyloženě jen na etapy, ne?
Ano, tak to od teďka bude.
Co se s ním stalo?
Už v předchozích dnech se ve sjezdech a kopcích trápil a nebyl se schopný udržet s nejlepšími. Řešili jsme to v týmu, je to škoda. Ale je před námi těžký vrchařský týden a když má teď Zakarin 20 minut zásek, třeba ho pustí i do úniku a mohl by něco zkusit.
Jak se do Dolomit a Alp „těšíte“ vy sám? Asi půjde občas i o boj o přežití.
Pokud se v nich dostanu do nějakého úniku, bude to příjemnější než někde v grupetu bojovat s limitem, ale spíš to bude opravdu o tom, abych ty hory přežil. Uvidíme, jestli nám nějakou etapu kvůli sněhu zkrátí nebo změní, ale i tak z ní určitě neudělají nějakou rovinu a zůstane to hodně náročné.
Máte zprávy, jak to momentálně na nejvyšších průsmycích se sněhem vypadá?
Koukali jsme na fotky, jsou tam odhrnuté a suché cesty a sníh podél trati. V neděli nás čeká výšlap do Piancavalla, pak volný den a potom zase budeme moudřejší. A také mezitím proběhne další testování na covid.
Co jste říkal pozitivním případům o minulém volném dni a následnému pnutí v pelotonu? Jonathan Vaughters, manažer týmu EF, dokonce doporučil zastavit Giro.
Teď jsme měli v pátek další testy, při kterých naštěstí nikdo pozitivní nebyl, tak uvidíme, jak dopadnou ty pondělní. V týmu jsme nastaveni tak, že budeme pokračovat. A když se něco stane, tak s tím stejně nic neuděláme.
I vidina další časovky v Miláně vás jistě přes hory požene.
Určitě. Ještě i to páté místo v ní zkusím vylepšit.
Mistři světa Ganna a Dennis zatím vypadají, že jsou časovkářsky na jiné úrovni, ale za nimi je všechno možné. Vidíte to podobně?
To jo, oni jsou jinde. Ale já mám ze sebe dobrý pocit. Jsem ve World Tour teprve druhým rokem. Už v tom prvním byl náznak, že bych se mohl tímhle směrem vydat, a teď se to vylepšuje. Uvidíme, co bude za rok nebo za dva, až budu ještě chytřejší.
Co říkáte tomu, že Giro stále vede Joao Almeida? Je až obdivuhodné, jak zatím vše zvládá, i jakou týmovou sílu Quick-Step ukazuje. Ve čtvrtek i v pátek byli v první skupině nejpočetněji zastoupenou stájí.
Jejich týmový duch jim hodně pomáhá. Pozoruji, jak se navzájem podporují, jak se snaží, jak jsou namotivovaní. Nibali neměl v první skupině z Treku nikoho, oni tam byli čtyři, a to ani nejsou všichni vyloženě vrchaři. Je rozhodně zajímavé, jak Giro pojali. Určitě to Kelderman, Nibali a všichni další, kteří chtějí bojovat o celkové vítězství, nebudou mít s Quick-Stepem jednoduché, protože vážně vypadají dost silně.
S oblibou se říká fráze, že růžový dres vám dodává křídla. Ovšem on na posílení psychiky určitě funguje, že?
Rozhodně. I já, když mám v časovce na sobě český mistrovský dres, je to něco, co mi dodává motivaci. Když nosíte růžový dres, dává vám to i určitou sebejistotu. A zároveň vás žene, když už jste na pokraji sil, že se nevzdáte a ještě zabojujete.