Přelomové dílo v tvorbě Toyen. ‚Rekord jsme ale ani ve snu nečekali,‘ říká o Pikové dámě ředitel aukční síně

Olejomalba s názvem Piková dáma od Toyen vznikla roku 1926 v Paříži. | Zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery

Nosila pánské šaty, odmítala konvence a na svých obrazech nikdy nezbohatla. Díla malířky Toyen se přitom v současnosti prodávají za desítky milionů. První dámě české avantgardy patří i nový tuzemský aukční rekord: olejomalba Piková dáma se začátkem října prodala v dražbě za 78 650 000 korun. Jak šel čas s vrcholným dílem Toyen a čím prodej překvapil i pořadatele aukce?

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Píše se rok 1926. Marie Čermínová, lépe známá pod uměleckým pseudonymem Toyen, v Paříži dokončuje jeden ze svých obrazů.

Olejomalba vychází z motivu pikové dámy – hrací karty, kterou do názvu své novely z roku 1833 zvolil už ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin. „Obraz rozvádí velmi oblíbený motiv karty do kubistického tvarosloví,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz historik umění a kurátor Karel Srp mladší.

Do evropské metropole odcestovala rodačka z pražského Smíchova předcházející podzim. Společníka jí dělá malíř Jindřich Štyrský, s nímž od osudového setkání na jadranském ostrově Korčula v roce 1922 tvoří nerozlučnou dvojici. „Je velmi zajímavé, že se řada malířů tou dobou zabývala nejrůznějšími hrami, třeba Štyrský namaloval šachovnici,“ říká Srp.

Předaukční výstava představí díla Kupky, Pištěka nebo Filly. Obrazy dosahují hodnoty desítek milionů

Číst článek

Ovlivněni atmosférou Paříže, Toyen se Štyrským společně vyhlašují počátek zcela nového uměleckého směru: artificialismu. Jeho cílem je odrážet v tvorbě nevědomé psychické procesy a neprobádaná zákoutí lidské představivosti.

Jako inspirace malířům slouží i poetika avantgardní skupiny Devětsil, kam Toyen na začátku 20. let proniká jako jediná žena a mezi jejíž členy patří například herec a dramatik Jan Werich, spisovatel Julius Fučík či básníci Jaroslav Seifert a Vítězslav Nezval.

Právě Nezval se měl na pojmenování obrazu, který ve francouzštině nese název La Dame de Pique, podílet, přestože míra jeho zapojení není zcela prokázaná. Dílo je poprvé odhaleno na společné výstavě Toyen a Štyrského v pařížské Galerie de l’art contemporain v prosinci 1926, která sklízí úspěchy ve Francii i českých avantgardních kruzích.

‚Úžasné napětí‘

Piková dáma předznamenala veškerou autorčinu nadcházející tvorbu.

„Obraz byl odrazovým můstkem jejího dalšího směřování, kde se abstraktní tvary prolínají s konkrétními. Hrany jsou ostře vymezeny a námět je rozpoznatelný,“ popisuje serveru iROZHLAS.cz Vladimír Lekeš, ředitel aukční síně Adolf Loos Apartment and Gallery, která obraz na začátku října prodala za téměř 79 milionů korun (včetně aukční přirážky) a překonala tak dosavadní tuzemský aukční rekord rakouského malíře Oscara Kokoschky.

Výjimečnost díla potvrzuje také Srp. „Představuje jedno z nejcennějších období její práce. Obraz přechází z konkrétní do abstraktní podoby. Má v sobě obě tyto stránky současně a souběh toho působení vytváří úžasné napětí. Když se podíváte na skladbu zblízka, můžete obdivovat plošnou malbu, protože Toyen dospěla k abstrakci, ale zároveň se můžete podívat i na podrobnosti, jako jsou sítě v horní polovině plátna. Je to obraz, který hodně propracovala,“ podotýká.

Toyen a Jindřich Štyrský na výstavě. | Zdroj: ČTK

K plátnu patrně měla zvláštní vztah i sama umělkyně. „Toyen tehdy v Paříži žila skoro v naprostém zapomnění, mimo jiné v ateliéru Andrého Bretona (francouzský básník a zakladatel surrealismu, pozn.red). Staral se o ni úzký okruh přátel,“ říká Srp.

Do obrazu podle něj tajemná malířka, která si pseudonym údajně vymyšlený Jaroslavem Seifertem nechala zapsat i do dokladů, dokázala vložit svou vlastní, osobitou poetiku. O významu Pikové dámy v životě Toyen svědčí i fakt, že si malbu až do své smrti v roce 1980 ponechala ve své soukromé sbírce.

Souboj tří zájemců

Veřejnost si Pikovou dámu mohla znovu prohlédnout na expozici v Paříži v roce 1982. V červnu plátno vystavilo Národní muzeum moderního umění v Centre Pompidou. „Obraz má velkou hodnotu, protože celou tu dobu zůstal v ateliéru Toyen,“ objasňuje Srp.

Vydražen tak byl až na její posmrtné aukci s názvem Succession Toyen (Pozůstalost Toyen).

Obálka aukčního katalogu Succession Toyen z roku 1982. | Zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery

Zakoupil ho vážený soudce pařížského soudního dvora za tehdy nevídanou částku přes 84 tisíc francouzských franků. Obraz se stal prvním a posledním českým dílem v jeho sbírce.

„Pro srovnání: za 100 tisíc franků se tehdy prodávaly třeba oleje Claudea Moneta,“ poznamenává Lekeš. Zdůrazňuje také jeho bohatou publikační a výstavní historii. Čeští zájemci si dílo naposledy mohli prohlédnout v roce 2000, kdy ho vystavila Galerie hlavního města Prahy v rámci expozice věnované slavné malířce.

Lekeš - i přes významnou provenienci obrazu - přiznává, že aukční rekord nečekal. „Ani ve snu jsme si nemysleli, že dosažená cena vystoupá tak vysoko. Očekávali jsme asi 35 milionů korun na kladívku bez provize, takže naše předpoklady překonal dvojnásobně.“

Olej začínal na vyvolávací ceně 29 milionů 900 tisíc korun a přihazovalo se po 250 tisících korunách tak, jak stanoví aukční řád.

Kdo byla Toyen?

Marie Čermínová alias Toyen se narodila 21. září 1902 na pražském Smíchově. Mezi lety 1919 a 1920 studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, studium ale nedokončila a nastoupila do továrny na mýdlo. V roce 1922 se seznámila s malířem Jindřichem Štýrským, s kterým se přátelila až do jeho smrti v roce 1942. Byla jedinou ženskou členkou české avantgardní skupiny Devětsil. Mezi lety 1925 až 1928 žila a tvořila v Paříži. Po návratu do Prahy se stala jedním ze zakládajících členů Surrealistické skupiny. Během nacistické okupace Československa ale musela tvořit v utajení a nesměla vystavovat. Do galerií se její dílo znovu vrátilo po válce, v roce 1947 ale kvůli politickému vývoji emigrovala do Francie, kde žila až do své smrti v roce 1980. Byla známá mimo jiné chozením v pánských šatech a za jejího života šokující sexuální otevřeností, o čemž svědčí její erotické kresby z 20. let.

Podle ředitele spočívá vysvětlení vysoké sumy i v tom, že o položku bojovali hned tři zájemci. „Dva z nich dražili až od 50 milionů. Jsou to skutečně velmi movití lidé.“

Obraz byl prodán asi za 14 minut od začátku aukce – nakonec ho získal kupec z New Yorku, který je stálým klientem společnosti. „Znám se s ním osobně asi od roku 2007,“ naznačuje Lekeš.

Nový majitel má podle něj v aukční síň absolutní důvěru. „Vyžádal si pouze fotografie a dokumentaci a na základě toho dražil po telefonu,“ říká ředitel. Nákupem ho prý přesto překvapil. „Byla to jeho první koupě českého umění vůbec. Obvykle kupuje ty nejprestižnější světové autory: Picassy, Gauguiny nebo Monety. I navzdory tomu, jak dlouho ho znám, je pro mě nečekané, že do toho šel.“

Za pár let znovu?

Lekeš se Srpem se shodují na tom, že pro prestiž nejvýraznější české meziválečné výtvarnice je prodej významným okamžikem.

„V uměleckých a obchodních kruzích ve Francii i jinde se o aukci už teď hovoří. Ceny Toyen to pravděpodobně zvýší,“ myslí si Lekeš. „Mám radost, že Toyen opět zazáří, aukční rekord je pro ni mimořádně důležitým okamžikem. Jsem moc rád, že obrazy mají takovou cenu a znovu se o nich mluví,“ hodnotí Srp, který je zároveň autorem monografie o slavné malířce.

Lekeš ale jedním dechem podotýká, že dílo Toyen podobné galerijní kvality se dosud na tuzemském ani zahraničním trhu dosud nedražilo. „Nejspíš ani nebude, vzhledem k tomu, jaká díla jsou k dispozici v soukromých sbírkách,“ domnívá se.

Srp je optimističtější. „Obdobných děl je poměrně ještě dost, jak od Toyen, tak od Jindřicha Štyrského,“ říká. „Myslím, že ještě budeme překvapeni dalším vývojem.“ Hodnota tvorby malířky, která několik let prožila v levném pařížském hotelu a jejíž smrt tehdejší socialistické Československo přešlo bez povšimnutí, tak možná v příštích letech vystoupá do ještě závratnějších výšin.

Detail signatury Toyen na Pikové dámě (1926). | Zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery

Gabriela Knížková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme