Základem funkčního tréninku je co nejideálnější střídání zátěže a odpočinku. O tréninku se toho píše mnoho, ale dostatečná regenerace je v podstatě stejně důležitým prvkem na cestě zvyšování výkonnosti jako samotný trénink. Pozornosti dostává ale již méně.

Do funkční regenerace musíme zahrnout to, co jíme a pijeme včetně doplňků stravy, regenerační procedury (masáže, pobyt ve vířivce, sauně a plavání) či spánek, ale ne ledajaký, nýbrž kvalitní. Patří sem ale ještě něco: takzvané přechodné období.

Prvním předpokladem je, že oddělujete od sebe sezony. Bohužel se stává běžným postupem, a to dokonce i mezi výkonnostními běžci, že se v podstatě pořád trénuje a závodí. Přechodné období pak vlastně chybí, protože tady nejde o to, že se pouze zmírní dávky na dva či tři týdny, ale především by mělo jít o důkladnější zotavení organismu po sezoně. Sportovec by měl také načerpat psychické síly a spřádat plány do budoucnosti.

Odložte tréninkový plán

Právě plánování, snění, promítání si své další cesty, mentální i psychické naladění na další postup, ale také odpočinek od tréninkových plánů a každodenní koncentrace jsou velmi důležitými prvky zotavení.

Některé argumenty zastánců neustálého zatěžování – totiž že kardiovaskulárnímu systému a pohybovému ústrojí nesvědčí tréninkový výpadek – jsou podle mého názoru liché. Naopak – permanentní zátěží si o vynucenou pauzu doslova koledujeme.

Je tedy lepší nechat jednou ročně tělo i mysl důkladně zregenerovat než se neustále snažit navazovat na již natrénované. Byť se za tím pravděpodobně skrývá též strach o ztrátu výkonu. Pravda je ale taková, že jen snížíte pravděpodobnost přetížení.

Začněte ohleduplně

Jak to tedy se ztrátou výkonu je? Ano, během důkladného přechodného období dojde ke ztrátě výkonnosti, a to o až několik tříd u sportovců, kteří již došli daleko. Často dojde i k nárůstu hmotnosti. Logicky, když tělu najednou seberete jeho obvyklé tréninkové dávky. Ale ani tím se nesmíte nechat zastrašit. Někdy se i rozjedou příznaky zvýšené lenory.

Na konci je člověk sice bez výkonnosti, ale s nádhernou chutí pustit se zase do práce, jít za svým snem a cílem a těší se na celý proces, kterým bude procházet.

Ano, nebudu vám mazat med kolem pusy, začátky jsou pak bolestivější a je potřeba začínat velmi ohleduplně, stav se ale rychle zlepšuje a ve druhém až třetím přípravném cyklu se rozdíl již srovnává. Je to záležitost intuice a také respektu k sobě sama.

Nač jste dosud neměli čas

Jak může takové přechodné období vypadat?

Mohlo by trvat asi dva až čtyři týdny a jeho délku není špatné nechat na samotném sportovci, na jeho momentálním naladění a pocitu, protože po sezoně si někdo prostě musí odpočinout více, a patří sem i již zmíněné mentální a psychické zotavení. Dobré je ale stanovit si jeho minimální i maximální délku dopředu. Naordinujte si ho hned, jakmile na podzim dozávodíte. Zpravidla to vychází na listopad.

Přechodné období neznamená, že si lehnete na gauč, hodíte nohy nahoru a budete u televize pojídat chipsy. Během tohoto období samozřejmě sportovat lze, dokonce to je i žádoucí, ale co, jak a kdy, to nechte opět na svém okamžitém naladění.

Všeobecně ovšem nic nepřehánějte, hrajte si, zkoušejte si věci, na které nemáte v sezoně čas, dopřejte si duchovní i zážitkové pochoutky, o kterých máte pocit, že je kvůli tréninku odsouváte, potkávejte se s kamarády, které jste v běžeckém zápřahu zanedbávali. Choďte na regenerační kúry a užívejte si je se vší nádherou uvolnění a s vědomím péče o své tělo i mysl.

Otestujte své zdraví

Přechodné období představuje také čas na doléčení zranění. Sem by měly směřovat léčebné procedury, nyní je čas například pomoci metabolismu u třeba často přetěžované Achillovy šlachy laserem nebo rázovou vlnou. Navštivte fyzioterapeuta. Také je dobré nechat si po sezoně zkontrolovat, zda jste zcela v pořádku po vnitřní stránce a tělu něco nechybí. Zajděte si na hematologii na odběr krve a dejte moč k rozborům na biochemii. Rozmazlujte své tělo i mysl a připravte svému dalšímu sportovnímu snažení k rozjezdu tu správnou energii.

Přechodné období pro mě mělo vždy zcela jasný, zřetelný, až fascinující nádech. Měl jsem vždy pocit, že tady se to rodí, že tady utvářím svoji budoucnost, a samozřejmě, i když šlo o budoucnost sportovní, šlo ve své podstatě o budoucnost mého života.

Nikdy jsem nebyl profesionál, ale s profíky jsem závodil. Musel jsem mít daleko propracovanější systém, než měli oni, jinak bych neměl tu příležitost jim funět na záda a nic jim neodpustit. Profesionální sportovec jde na trénink, pak na jídlo, odpočine si, dá druhou fázi, ze které jde na regeneraci a pak domů. Když ale pracujete, a přesto chcete vymyslet funkční systém, je to někdy složitější než složité.

První krok novým směrem

Přechodné období je od toho, abyste takový systém vymysleli, protože nyní můžete mít ten správný odstup od všech problémů, které sám náročný život a trénink dohromady připravují. Dobrou zprávou je, že tento systém lze vymyslet, a to vždy.

Lidé dnes mají často pocit, že jsou unášeni okolnostmi, ale to je jeden z největších lidských omylů. Vše, co se nám zjevuje, co prožíváme, je náš výtvor. Náš život utváří naše myšlenky, je to tak po staletí a tisíciletí a již od narození se díky způsobu našeho myšlení ženeme za svým osudem. Vypadá to, že ve většině věcí jdeme za svým neodvratitelným osudem, pokud bychom ale změnili způsob myšlení během jedné vteřiny, náš život se automaticky stočí, začneme prožívat jiné věci a budeme svým způsobem žít v jiném světě.

Tento svět poskytuje nekonečné množství řešení a tím stejný počet vnímání a prožívání a je na nás, abychom udělali změny, které potřebujeme.

Přechodné období může být o těchto změnách: tím, že přerušíme trénink a závodění, ponecháme si jistý odstup, vidíme některé věci zřetelněji a můžeme zasít nové semínko do našeho myšlení. Je to první krok novým směrem.

Často si vzpomenu na Mirka Krska, bývalého českého rekordmana v maratonu, který říká, že člověk by měl denně osm hodin spát, osm hodin pracovat a osm hodin denně mít pro sebe. A já dodávám, že jakmile to tak člověk nemá alespoň v průměru, dělá něco významného špatně. Samozřejmě, pokud má člověk rodinu, pak osm hodin pro sebe znamená se v tomto čase věnovat i rodině, protože rodina je naše nejužší součást. Ale i tak by měl zbýt jistý významný prostor, kterým utváříte (respektive spíše upevňujete) svůj vnitřní klid, a do tohoto času může patřit i sport.

Co vlastně chci běhat?

Ale vraťme se k prvnímu kroku. Jakmile se rozhodnete, že chcete změnit svůj denní režim, aby vše včetně sportu fungovalo lépe, pak musíte zároveň udělat druhý krok, a to je jít dál beze strachu ze změn, které přijdou a které přijít musejí. Jedině ve chvíli, kdy toto dokážete, jste na správné cestě. V tuto chvíli se vám otevřou nové obzory i možnosti, začnete lépe dýchat, pozitivní energie začne proudit v mysli i těle.

Třetím krokem pro pozitivní změny v životě (a tím pádem i ve sportu) je vůle. Vůle udržet se na své cestě. Vždy vás potkají těžkosti, můžete je brát jako zkoušky svého nového postoje. Jakmile překonáte ty první, které bývají největší, jejich síla začne postupně slábnout, až najednou pro vás bude jejich překonávání hračka a budete mít pevně otěže svého života ve svých rukou.

Přechodné období tedy má své rozměry, jedná se o zcela zřetelné základy nové přípravy, protože s jakou energií vstoupíte do hry, tak budete po celou sezonu hrát.

Člověk by si tady měl uspořádat zcela jasně, co chce další sezonu běhat. Chci prostě jen závodit všude, kde mě napadne, nebo se chci na něco zaměřit a jít si za konkrétním cílem? Toto je potřeba vědět, od toho se bude odvíjet tréninkový plán i celkové naladění mysli.

Cílem přechodného období je tedy mimo jiné zastavit se a hledat cesty, jak vylepšit stávající druh tréninku a závodění. Je to prostor na bilancování nad uplynulou sezonou. Je to období největších změn a může to být i období překonávání předsudků.

Zbrzděte nadšení

Jak posléze začít trénovat? Pokud si vyberete cestu úplného odpočinku od běhání (a já bych se za to přimlouval), pak bude potřeba, abyste s návratem k tréninku byli velmi opatrní.

Pravděpodobně se totiž stane, že po skončení vaší pauzy se dostaví neodolatelná chuť znovu začít na sobě makat, budou vás svrbět nohy a těšení na trénink by mělo být obrovské. Takový pocit je důkazem kvalitně udělaného přechodného období.

Nenechte toto nadšení, aby šlo proti vám, a začněte trénovat velmi zlehka. Pohybový aparát si musí zvyknout, že ho znovu zatěžujete během. Velmi volným začátkem opět předcházíte přetížení a případným zraněním. Také kardiovaskulární systém vám poděkuje, že mu nedáváte herdu do zad, ale postupně ho přivykáte na ostřejší režim.

Tělo máme od toho, aby nám sloužilo, měli bychom ho mít rádi, a pokud se na své tělo podíváme takovýma očima, pak snadno vycítíme, co zvládne dobře a co mu nadělá problémy.

Obrat do našeho nitra

Tohle je další výzva. Naše ego chce makat, náš cit říká: uber. Co zvítězí? Když dokážeme udělat přirozený rozjezd do tréninku, dáváme tím i další impulz pro nový trénink. Postupným přidáváním zátěže máme větší prostor pro zachování správné dynamiky přípravy.

K čemu by bylo, kdybyste v listopadu začali trénovat a v prosinci byli na hraně regenerační kapacity svého organismu? Odpověď je víc než jednoduchá: bylo by to k ničemu. Z takové cesty byste museli ustoupit a dynamika přípravy by poklesla.

Vrcholem tréninku je období těsně před závody, co děláte do té doby je v podstatě příprava na to, aby závěrečný trénink byl efektivní a také abyste ho byli schopni zvládnout.

V tomto i dalších důležitých vhledech vám velmi účinně může pomoci umění meditace. Jde v podstatě o komunikaci našeho já uzpůsobeného pro život v těle a našeho já, které dokáže vnímat další obzory, jež v sevření hmoty nejsou vidět. Tato součást naší bytosti je pak schopna sdělovat nám i informace ze sfér vyšších a meditace v určitém ohledu propojuje tyto dvě složky našeho já a tím nám umožňuje jakousi širší komunikaci s okolním světem.

Umění meditace již dnes používá poměrně značná část vrcholových sportovců. Moc se o tom ale nemluví a přečtete si o něm spíše v populárních časopisech, kde je ale zase zmíněno jen okrajově. Jeho význam může být ale značný a věřím, že mnoho z profesionálů díky meditaci došlo dál, než by tomu bylo bez ní.

Tohle je velmi individuální záležitost a nelze ji aplikovat plošně tak jako třeba intervalový trénink. K meditaci člověk musí dospět jiným způsobem než tréninkem svého těla, a nelze ji tedy všeobecně uplatňovat jako součást tréninku.

Cíle přechodného období podle Pavla Nováka:

1. Regenerace fyzických sil, napravení deficitů a patologických změn systémů těla.
2. Regenerace psychických sil, nastolení či posilování vnitřní rovnováhy.
3. Snění, plánování nejen nové sezony a závodů, hledání synergie pro novou sportovní přípravu.
4. Nastavení mentální síly, uvedení nově vznikajících nápadů do života.
5. Velmi pozvolný vstup do tréninkového procesu – cca 10 dní.

Přechodné období je součástí dlouhodobého tréninku, může být zdrojem energie, zastavením i inspirací. Má zcela zvláštní místo ve sportu a jeho možnosti jsou nekonečné. Užijte si ho a mějte z něj radost!

VÝKŘIK

Přechodné období pro mě mělo vždy zcela jasný, zřetelný, až fascinující nádech. Měl jsem vždy pocit, že tady se to rodí, že tady utvářím svoji budoucnost.

Autor je úspěšný závodník a trenér, který nabízí on-line tréninky běžcům všech výkonnostních úrovní. Více na: Tajemstvi-maratonu.cz nebo na e-mailu korzarek@seznam.cz.

 

Text: Pavel Novák | Foto: Shutterstock