Ve svém závodním Fordu Mustang určeném pro okruhy na starém kontinentě předtím neseděl celý rok. I proto 25letý automobilový pilot z Litomyšle Martin Doubek neskrývá, že se dvěma pole positions a následnými triumfy v ostrých závodech kategorie EuroNascar 2 v belgickém Zolderu absolutně nepočítal. Jsou to vůbec první Doubkova vítězství v „nascarech“ v kariéře; dosud byl nejlépe třetí loni ve Valencii.
„Před Belgií jsem neměl žádný trénink a obával se, co se bude dít. Ale na druhou stranu to mám v Zolderu rád - je to krásná trať. Navíc tam stejně jako loni pršelo a mně to na vodě vždycky šlo,“ říká jezdec nizozemské stáje Hendriks Motorsport, jenž soutěží s podporou mateřského Orion Racing Teamu.
Můžete tedy blíže popsat, jak závody probíhaly?
V prvním tréninku jsem byl 5. a ve druhém už 2. nebo 3. Nicméně až do kvalifikace jsme nevěděli, co který tým používá za kola, a nedalo se tudíž odvozovat, jak na tom ve skutečnosti jsme. Před samotným závodem na mě padla velká nervozita z pole position. Hodinu jsem ležel v soutěžních řádech a studoval principy startů - jakou rychlostí se do nich najíždí a podobně. Lilo a tušil jsem, že to nebude jen tak. Pak nám řekli do sluchátek, že se bude startovat za safety carem po dvou až třech obkroužených kolech. A že budu startovat já. Naštěstí jsme jeli za sebou, což mi to ulehčilo. První závod byl úžasný, vyhrál jsem stylem start - cíl. V zrcátku jsem viděl, že za sebou nikoho nemám, a postupně zvyšoval náskok. Trať postupně osychala, tak jsem potom raději chladil pneumatiky. Ve druhém už jsem byl klidnější, tam jsme startovali po dvojicích ve dvou řadách. S týmem jsme dlouho přemýšleli nad koly a nakonec jsme se rozhodli pro pneumatiky na mokro. Start se mi povedl, ale jeden ze soupeřů měl brzy bouračku, takže vyjel safety car a následoval restart. Celkem myslím v tom závodě safety car vyjel třikrát. Po druhém restartu mě předjel soupeř s číslem 98 (Dylan Derdaele), který jako jediný v poli nazul suché pneumatiky a udělal moc dobře - tentokrát to totiž osychalo mnohem rychleji. Byl přede mnou asi tři zatáčky, ale přišel další restart a vrátili mě na první místo - uplatňuje se tam totiž pořadí z předchozího kola. Já potom tomu soupeři v zatáčce zavřel suchou stopu, musel do mokra a uklouzlo mu to, takže se propadl dozadu. I do cíle jsme pak dorazili za safety carem; v ten den jsme z patnácti kol opravdu odzávodili pouhých osm.
Čím to, že váš mustang v Belgii šlapal tak dobře? V minulosti jste se s ním často natrápil - vyměnili jste něco zásadního, nespolehlivého?
Teď nebyl jediný problém, zato loni jsme pořád řešili brzdy. V zimě jsme auto kompletně rozložili a znovu ho sestavili. Podle mě předtím zkrátka nebylo oježděné - kromě těch brzd se vždycky vyskytla ještě nějaká další, nová závada. Prostě si to víc sedlo. Ale proč tehdy zlobily ty brzdy, to si nedokážu vysvětlit. Brzdový systém teď máme úplně nový. Musím to tady zaťukat, zatím všechno funguje a snad to tak bude i nadále.
Proč podle vás měly další mustangy v první jízdě od toho vašeho takový odstup a pronásledovala vás jenom camara, zatímco ve druhé piloti s mustangy obsadili celé pódium? Lze to nějak jednoduše vysvětlit?
Asi nelze. Strašně záleží na tom, jaký použijete tlak do pneumatik a jak se pak zahřívají. My věděli z loňska, co máme použít. Osmadevadesát procent úspěchu při závodech na vodě dělá právě tohle.
Bylo na lepší výsledek v EuroNascar Pro, kde jste skončil 9. a 7.?
V prvním závodě možná ano, ten se jel na vodě. Jenže jí bylo tolik, že nebylo vůbec nic vidět. Brzdili jsme tak o 200 metrů dřív než obyčejně; dva metry přede mnou jelo auto a já nerozeznal jeho brzdová světla... Pak se mi zamlžilo přední sklo; pustil jsem ventilátor, ale ten nestíhal, k tomu se mi spálil stěrač. Jak jsem odstartoval, tak jsem i dojel, předjíždět se nedalo. Bylo to peklo. Uvažoval jsem, že z bezpečnostních důvodů zastavím, ale zbývalo jen pár kol, tak jsem to dokončil.
Pustili Belgičané na závody nějaké diváky?
Vůbec nikoho, na tribuně seděli jen organizátoři. My měli dovolených osm lidí na tým, to znamená jeden závodník a zbytek mechanici. Každý tým měl jiné pásky, nemohli jsme chodit do cizích boxů. Kontrolovali nás policisté, museli jsme dodržovat rozestupy. Byla spousta zákazů, jídlo jsme museli mít ve vlastním cateringu, z okruhu jsme mohli jen na hotel a zpět.
Jakou šanci dáváte pod dojmem toho, co se momentálně v Česku děje, závodům Nascar v Mostě, které by se měly uskutečnit v polovině listopadu?
Nařízení se mění každým dnem, ale pořád věřím, že se pojede. Promotér řekl, že je chce v každém případě uspořádat, i bez diváků. Snad se to za ten měsíc zlepší. Fanoušci se na závody mohou přinejhorším podívat na livestreamu.
Co za program máte do té doby?
Mám tolik práce, že není čas na nic. (úsměv) Ale do Mostu bych chtěl jet aspoň na dva dny trénovat. Uvidíme, zda se sem můj holandský tým bude schopný rozumně dostat, abychom si něco otestovali. Počasí bude asi děsné, ale potřeboval bych se v tom autě co nejvíc svézt.
