Ivan žije život tak, aby nelitoval ani jedné minuty. Ve volném čase pozoruje ledňáčky na brněnské přehradě a tráví čas s přáteli. Hledá životní lásku. Rád cestuje do teplých krajin. Miluje čajové rituály po ránu, ale nejvíce ho baví a inspiruje hudba, kterou má rád od mala. Rozhodla jsem se ho zeptat na plno věcí z jeho života, které mě zajímají. 
Jeho hudbu doma s manželem v těchto podzimních dnech posloucháme a mohu jen doporučit, každý si v ní najde to svoje, ať je to zpěv velryb, zvuky vody nebo vesmíru, zajímavě zní i samba s indickými prvky. 
Vím, že když se ochladí a přicházejí zimní dny, plánuješ cestu za teplem. Která země je dobíječkou tvé energie? Jak tam trávíš čas?
Je to už taková moje tradice, že již 10. let jezdím za inspirací a za teplem do jižních zemí, hlavně Asie. Byl jsem ve Vietnamu i Kambodži, ale kupodivu mě nejvíc oslovil malý ostrov v Thajsku, kde jsem si hned našel přátele a místní lidé mě přijali mezi sebe jako rodinu. Byl jsem tam už 3x. 

 

Je tam spousta muzikantů z různých zemí jako Izrael, Mexiko či Anglie, ale i místní. Hodně resortů a klubů, kde jamujeme a vystupujeme, přes den jezdíme po okolních ostrovech. Celé dny šnorchlujeme a tak se vyčistí myšlenky, zcela přirozeně a pak se po několika měsících vracím s čistou a jasnou myslí a chutí zase zpracovat zážitky a inspiraci do nějaké další hudební vize. 
Navíc jsem spíše na teplejší podnebí, takže mi to dělá dobře nejen na duši, ale i na těle. O to těžší je návrat do dlouhých týdnů bez slunce.
Co všechno jsi stihl zrealizovat od roku 2017? Při tvé aktivitě čekám, že toho bylo hodně. Čtenáře musím dopředu upozornit, pozor, bude to dlouhý příběh, ale nudit se nebudete!
Jo, máš pravdu. Vyšlo toho celkem hodně. Moji srdeční záležitost – Global Chill-Out festival – jsme spolu s Crew – dotáhli do 10. ročníku. Ale opětovný finanční prodělek a úbytek sil mě donutil vše odložit na neurčito a jak ukazuje čas, bylo to dobré rozhodnutí, vzhledem k současné situaci ve světě, i u nás.
Vydal jsem svoje 4. dlouhohrající album. Dostal jsem nabídku u anglického labelu Liquid Sound Design, což je jedna z nejdéle existujících společností na světě. Album mi produkoval Martin Glower “Youth” – baskytarista skupiny Killing Joke, který se zabývá taktéž jako já i klidnějšími a hlubšími odnožemi hudby, jako je ambient a chill-out. Vhodné k relaxaci a hlubším zážitkům při poslechu. Album jsem nazval Singularity a zabývá se tématikou ochranných sfér nad naší planetou, až do svrchních vrstev kosmu a zase zpět.

Pro mě bylo velkým překvapením, když mi po vydání na celém světě na sklonku roku japonský producent poslal odkaz, že se moje album dostalo mezi 60 nejlepších ambientních alb na světe. Takže spolu se jmény jako Brian Eno a dalšími známými autory a producenty, což byla pro mě veliká čest. 
Ale jak to bývá, doma není nikdo prorokem a u nás se o mě stále příliš neví. 

Dokončil jsem a vydal svoje 5. album Forms Of Water, tentokráte u řeckého labelu Cosmicleaf Records. Bylo zaměřeno na tématiku vody a všechny její skupenství.

O půl roku později jsme vydali 3. album Shivanam (Shivaspace Experience), které odstartovalo 20. let výročí vzniku skupiny spolu s koncerty a hosty- jako například – Karel Heřman z Čankišou, nebo Ladislav Šiška z Budoáru staré dámy a dalšími a nějaké zahraniční vystoupení po Evropě.
Započala spolupráce s různými autory hudby, jako například: s Nickem Klimenkem (Chronos) z Ruska, Ralfem Gerritze (Invisible Ralf) z Holandska, či Nick Miamis (Side Liner) z Řecka a další se známými autory z celého světa, které ještě nebudu prozrazovat.
V současnosti vyšly další moje 2 sólové Ep a dokončujeme práci na 4. albu Shivanam (Viral Shroom), které taktéž vyjde pod hlavičkou Cosmicleaf Records.

V České Republice mě oslovil Michal Kořán – zakladatel Bluelizard labelu, zabývající se ambientní a alternatívní scénou a nabídl mi vydal pod jejich hlavičkou kompilaci všech mých dosavadních 5. alb. A to se již také povedlo zrealizovat a letos v létě jsme úspěšně album pokřtili na festivalu Ring X v Praze.
Co říkáš na tento celý rok, jak vše zvládáš a co si myslíš o situaci, která nastala pro umělce a hudebníky? Myslíš si, že je nějaké řešení, jak z bludného kruhu ven?
K této situaci je těžké se vyjádřit. Jsme zaplaveni informacemi z obou protichůdných stran. Člověk by si měl v této době udržet racionální odstup, aby zůstal emocionálně nezasažen. 
Pro nás umělce je to velmi těžká doba. Nejsou koncerty ani festivaly, studentů na hudební lekce chodí málo.
Střední vrstva pomalu mizí do propadliště dějin. Ze všech koutů slyším zprávy, že piloti letadel teď dělají řidiče taxíků, hudebníci rozváží zboží, spousta lidí zůstali doma a jsou bez prostředků. 
Ukáže čas jestli pravda bude na straně “konspiračních teorií” anebo jen nevědomosti a neznalosti chování nových virů.
Trpělivost a vnitřní klid nám v této době pomůže více, jak kdykoliv před tím.
Jak trávíš čas doma? Popiš svoje domácí aktivity. Pečeš?   

 Pro mě nejde začít den jinak než “čajovým rituálem”, jinými slovy, nedokážu si představit den bez čaje. To mi pomalu nastartuje trávení a donutí začít připravovat nějakou veganskou snídani. Jsem veganem (již 20 let) a tak už mám zaběhlé chutě a dokážu odhadnou, co je pro mě v ten den vhodné. 
Když je chladnější počasí rád si zatopím v krbu a koukám do plamenů. Samozřejmě komunikuji s lidmi po síti a vyměňujeme si poznatky z našeho oboru. Rád chodím na výlety, pokud možno s přáteli, nebo na elektrokole vyrážím dále od svého domu do lesů a do míst, které jsem ještě neprozkoumal. V létě vyhledávám lomy s čistou vodu a krásné místa, které ještě nejsou úplně zaplaveny koupajícími se davy.
Večery u ohně s přáteli miluji, ale stejně tak si rád dám k odpočinku od hudby nějaký pěkný film večer. Pořídil jsem si člun a malý elektromotor, takže je velmi inspirující projíždět vodní krajinou a pozorování třeba ledňáčků, kteří se po mnoha letech vrátili na brněnskou přehradu. Již několik kamarádů jsem vzal sebou a velmi si to pochvalovali, že je motor nehlučný a tedy člověk může poslouchat ruchy přírody a vody.
Vaření, (když je člověk již po více let sám) již pro mě není tak zábavné a tak jsem rád, když vaříme společně s přáteli a vyměňujeme si receptury nasbírané po světě. Znám jich mnoho, ale spíš mě těší vařit pro někoho, než pro sebe. To asi mnoho lidí zná.
Pořád vedeš hodiny hudby pro studenty? Plánuješ se rozšířit i na online výuku přes kameru? Stačí ti tento příjem pro přežití tohoto těžkého období nebo čerpáš ze svých úspor? Jsi vyučený nějaké profesi?
Jak jsem zmínil výše. Studentů spíše ubývá, což má za následek úbytek finančních prostředků. Musel jsem sáhnout do úspor, které mám na rekonstrukci domu a jen doufám, že to nebude stále pokračovat. O možnosti výuky přes kameru jsem uvažoval a doba tomu asi chce, jen musím najít někoho, kdo mi s tím pomůže po technické stránce. Nemám s tím zatím žádné zkušenosti.
Navíc je těžká doba, obzvláště pro nás muzikanty. Cd jako prodejní médium je už na ústupu a lidi si hudbu poslouchají na Spotify, ITunes, Bandcamp a dalších a když je omrzí, poslouchají zase jinou, ale nikdo již hudbu příliš nekupuje. Asi všichni zapomněli, že nás to stojí několik let práce, peněz za nahrávací studia a pronájmy studií na mastering + grafický design, a že po vydání alba se nám ty náklady ani nevrátí na 0, takže je to dnes velmi nevděčná činnost. A kdybych byl ekonom, řekl bych, že absolutně nerentabilní.

My jsme ale snílci a věříme, že si naše hudba najde svoje posluchače z celého světa a udělá jim lepší den, polaská duši a povznese mysl. Tu a tam nějaké reakce a maily ze světa nám dají zpětnou vazbu, že naše práce třeba není úplně zbytečná a nezapadne. 

Jinak ve 14-15 letech, když se mnou rodiče řešili, co po škole, řekl jsem jim, že se budu živit jako muzikant. Vysmáli se mi, a že když už nechci školu, tak se musím něčím alespoň vyučit. Zvolil jsem si obyčejný obor elektromechanik, bez maturity, tedy fofrškolák . Po vyučení jsem chvíli pracoval v oboru, ale hudba mě táhla velmi a tak jsem se rozhodl jít tímto směrem, i když jsem od té doby prošel spoustu prací a řemesel, než jsem se rozhodl před 11. lety stát se samoživitelem a vyučovat hudbu. 

Máš nějaké sny, přání a plány do budoucnosti? Nebo se teď spíše držíš při zemi a čekáš co bude.
Ano mám sny, vystupovat na světových pódiích s hudebníky, které jsem obdivoval a kteří mě inspirovali, dělat společné projekty. Na půl roku žít v Thajsku a na půl roku tady. A třeba najít svoji životní lásku.
Přesto žiji naplno, i kdyby se nic z toho nesplnilo. Žiji naplno, abych v posledních okamžicích a rekapitulaci svého života nelitoval ani dne ani hodiny.
Vzkaz pro lidi od tebe?
Vzkaz je jednoduchý: Nebojte se projevit lásku. A to nejen blízkým, ale hlavně komukoliv při běžném styku s lidmi. Být trpělivý s lidskou nevědomostí, laskavý k pošramoceným duším a shovívavý k nenávisti a aroganci, neboť tito lidé mají před sebou ještě dlouhou cestu.  
Ivane, moc ti děkuji za krásné povídání o tvém životě. Přeji ti splnění tvých snů, ať neztratíš elán a chuť tvořit i v tak těžké době, jako je tahle a najdeš svoji životní lásku. Jsi úžasný hudebník a skvělý člověk, zasloužíš si dosáhnout svých přání. A děkuji za otevření svého soukromí pro mě a moje čtenáře!
https://i-one.cz 
https://shivanam.cz 

Blogerka Michaella ve spolupráci s Ivanem Jaškem 14. 10. 2020 pro onlinepokec.cz 
(obrázky jsou autorské, originální. Byly použity se svolením autora.)

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account