Největší škody napáchalo počasí hlavně u třešní, znatelný propad je také u jablek. Naopak slušná čísla jsou u švestek.
„V našich končinách trpíme na zeměpisnou polohu, kdy nám na jaře velká část stromů pomrzne. Letos budeme mít jen lehce nad 2 500 tun jablek s tím, že průměrný výnos je okolo tří tisíc tun. Místy ale ztráty mohou dosáhnout i poloviny,“ vysvětluje ředitel společnosti Zemcheba z Chelčic u Vodňan Jaroslav Muška.
Vyšší ztráty okolo 30 procent hlásí i u třešní, v porovnání s jinými oblastmi je to ale stále nízké číslo.
Výrazně lepší byla úroda švestek a hrušek, na Chelčicku se blížila sto procentům průměrných výnosů. „U nás to zatím vypadá dobře, ale v jiných regionech může být situace o dost horší. Stačilo, aby na jaře byl jinde mráz o dva stupně silnější, a škody jsou tam vyšší o několik procent,“ dodává Muška.
Za pravdu mu dává předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber. Podle něho bude například ve Lhenicích na Prachaticku sklizeň jablek horší o 25 až 30 procent oproti průměru.
„Bohužel nám nehraje do karet ani jejich vzhled, i když se konzumní kvalita nijak nezhoršila. Jenže obchodníci mají problém si takové zboží vzít a nezbývá než se spolehnout na prodej ze dvora nebo další zpracování,“ říká Leber.
Producenti ovoce se navíc podle Mušky stávají obětí cenové politiky obchodních řetězců, které vyšroubovaly ceny až k 60 korunám za kilogram jablek.
„Podle mě zneužily situaci v dnešní době, kdy se lidé snaží žít zdravěji, aby měli silnější imunitu. Jedním z řešení je, aby si odběratelé našli své ovocnáře a aby hledali důvěryhodné pěstitele, s nimiž se domluví na odběru ovoce. My třeba prodáváme kilo jablek za 15 korun,“ upozorňuje Muška s tím, že českým ovocnářům škodí i neuvádění země původu na pultech obchodů.
Muška obecně vnímá ovocnářství jako zemědělskou oblast, která je nejen na jihu Čech na ústupu. Právě vysoké ceny zapříčinily, že skončila produkce dříve populárního angreštu a na ústupu je i černý rybíz.
„Letos budeme mít 80 tun červeného rybízu, ale toho černého jen 20. V posledních letech šla jeho cena kvůli polským dodavatelům rychle dolů a dnes se místo 1 500 hektarů pěstuje pouze na 250,“ srovnává Muška a dodává, že se také výrazně omezuje zpracovatelský ovocný průmysl.
Zásadní plodinou tak na jihu Čech zůstávají jablka, která se pěstují hlavně v okolí Lhenic, Chelčic a nedalekých Krtel. Dohromady se v celém Česku odhaduje sklizeň přes 110 tisíc tun jablek, i tak se ale musí významná část ovoce dovážet. „V tomto ohledu je naše republika soběstačná asi jen ze 60 procent,“ podotkl Muška.
