Statistiky Číny
Nákaza začala v čínském Wu-chanu. Je stále nejasné, odkud virus pochází stejně jako to, kdo byl první nakažený. To, co je však zarážející, je srovnání statistik Číny s dalšími zeměmi. Když se zde čísla pozitivně testovaných dostala na vrchol, nebyla totiž výrazně odlišná od současných dat v České republice. Dokonce byly počty nižší. A to při počtu obyvatel mnohonásobně vyšším - 1,4 miliardy.
Čína 23. ledna vyhlásila první opatření, počty pozitivně testovaných v celé zemi se podle statistik Worldometer pohybovaly v řádu stovek. Například v den uzavření Wu-chanu, který má okolo 11 milionů obyvatel, to bylo podle statistik 259 případů.
Vrchol zaznamenala Čína v únoru, kdy se počty nakažených pohybovaly v řádech tisíců za den, v průměru okolo 3 000. Během konce února a začátku března pozitivně testovaní postupně ubývali, a kromě pár lokálních ohnisek Čína od té doby neeviduje téměř žádný nárůst nákažených.
Důvěra Čechů v covidová opatření rapidně klesá, podle CVVM jim věří jenom 48 procent lidí |
Česko je dokonce v žebříčku Worldometer počtu pozitivně testovaných před Čínou. Za celou dobu, co probíhá pandemie koronaviru, registruje podle statistik Čína okolo 85 000 případů. To je zhruba o 30 000 méně, než má Česká republika, a to Čína, jako nejlidnatější země světa, má cca 130 krát více obyvatel. Zároveň Čína eviduje za celou dobu pandemie 4 653 úmrtí, Česko 987. K většině úmrtím, která Čína zaznamenala, došlo během prvního měsíce nákazy, kdy umřelo okolo 3 000 lidí.
Roli ve statistikách hraje samozřejmě počet testů provedených v dané zemi. Spojené státy uskuteční podle statistik na milion obyvatel asi 330 000 testů, Itálie téměř 200 000, Česká republika 137 000 a u Číny to bylo podle dostupných dat 110 000. V době, kdy počty nejvíce rostly, dokonce vláda Číny podle BBC uváděla, že testuje více než USA.
Zvládla Čína epidemii, nebo mlží?
Čína podle dat, které uvádí, netestuje výrazně méně než jiné státy. Ze statistik tak vyplývají dva možné závěry. Za prvé, Čína zvládla pandemii, podařilo se jí nemoc podchytit v zárodku a virus se populací dále nešíří. Za druhé virus se populací šířil a dále šíří, Čína jednoduše falšuje data. Je možné, aby současná atmosféra v Česku byla horší než situace v nejvíce zasažených městech v Číně na počátku pandemie?
Podle sinologa Jiřího Hudečka z katedry sinologie na FFUK, který se vyjádřil pro server Lidovky.cz, je třeba „čínská oficiální data interpretovat podle toho, kde byla sebrána.“ Též upozorňuje, že Čína pravděpodobně uváděla nepřesné informace na počátku pandemie. Například podíl zemřelých ve Wu-chanu za první měsíce v porovnání s počtem nakažených by vykazoval smrtnost viru až 5 %, což je velmi nepravděpodobné. Tedy je možné, že na počátku pandemie byla v zasažených městech situace výrazně horší.
Na druhé straně však Hudeček celkově hodnotí situaci v Číně jako v současné chvíli stabilní. „Je třeba si uvědomit, že s výjimkou provincie Hubei byla epidemie všude podchycena včas, v úplném zárodku, a oficiálně mimo provincii Hubei zemřelo pouze cca 120 lidí. Tomu plně odpovídá 15 700 nakažených (smrtnost 0,76% je velmi blízká současným kvalifikovaným odhadům smrtnosti např. amerického CDC),“ píše Hudeček.
USA se přely s Čínou na půdě OSN. Napjaté vztahy vyostřuje pandemie koronaviru |
Čína byla schopna zvládnout situaci na rozdíl od západních zemí z toho důvodu, že byla na epidemii mnohem lépe připravena. „I když to z počátečního tutlání a zhroucení nemocnic ve Wuhanu nemusí být zřejmé, celkově byla Čína na epidemii velmi dobře připravena, nemusela žádné systémy, jako je naše Chytrá karanténa nebo NAKIT apod., budovat za pochodu, testovací kapacity a sledovací aplikace byly plně nasazeny v řádu týdnů,“ tvrdí Hudeček.
Čína jako totalitní stát má podle Hudečka lepší schopnost kontrolovat a sjednat si přehled o svých občanech. Občané jsou zvyklí na striktnější pravidla a jsou kvůli přísnějším trestům disciplinovanější. Toto jsou rovněž zásadní důvody, proč velmoc byla schopna zvládnout epidemii.„Je třeba vědět, že mimo provincii Hubei byly o každém jednom nakaženém i zemřelém zveřejňovány konkrétní informace v novinách a na internetu,“ poukazuje sinolog.
  |
„Faktem je, že čínské úřady používaly bezprecedentní drakonická opatření na kontrolu nákazy, a že historicky jak Čína, tak jiné totalitní země byly v boji s epidemiemi v delší perspektivě vždy velmi úspěšné. Čína má sice na kontě několikaměsíční zatajování epidemie SARS v roce 2002 a 2003 a několikatýdenní letošní epizodu, ale jakmile mobilizuje, má dostatek nástrojů pro kontrolu nakažlivých nemocí.“ dodává Hudeček.
Není vyloučeno, že by Čína nyní nemohla některé nakažené či zemřelé zatajit, ale v současné chvíli to není moc pravděpodobné, jelikož internetem neproudí záběry plných nemocnic, jako to bylo v únoru a březnu. A vypadá to, že nákaza se nešíří ani okolními státy, které jsou s Čínou v kontaktu.
„Pokud od února nějaké případy covidu zatajili, což je samozřejmě možné a pro místní úředníky to muselo být velmi lákavé, aby se vyhnuli trestům z centra a jiných provincií, stalo se tak nicméně bez viditelných následků, které by se těžko zcela utajily. Sledoval jsem řadu čínských protivládně naladěných účtů na Twitteru, které v únoru publikovaly všechna drastická videa z přeplněných nemocnic, ale od té doby se zabývají jinými problémy a nic podobného se na nich neobjevilo.“
Čínské město kvůli novým infekcím otestuje devět milionů obyvatel, polovina nakažených ale nemá příznaky |
„V neposlední řadě je mnoho zemí v Asii, které navzdory masivní čínské turistice v lednu udržely nákazu pod kontrolou nebo se u nich více rozšířila až následně z jiného zdroje (Korea, Thajsko, Vietnam, Kambodža, Singapur, Hong Kong), proto není nic překvapivého na tom, že to dokázal i policejní stát v Číně. Překvapivé a smutné je spíš to, že toho není schopen nikdo v Evropě,“ dodává závěrem Hudeček.
Čeští epidemiologové, které server Lidovky.cz kontaktoval s prosbou zhodnotit srovnání dat ze začátku epidemie Číny s aktuálními daty v České republice, se rozhodli informace nekomentovat, většina z nich uvedla, že informacím z Číny z počátku epidemie příliš nevěří.
Jak to vše v Česku začalo
První případy se v České republice objevily na začátku března. V té době se testovalo výrazně méně, to, co však bylo směrodatným ukazatelem, byl údaj, že počty nakažených rostou o desítky procent oproti minulým dnům a zvyšují se čísla hospitalizovaných. Proto se vláda rozhodla jednat. 12.března nouzový stav, dva dny na to plošný lockdown, následně i zavřené hranice.
Nové poznatky o koronaviru: na kůži vydrží přes 9 hodin, o komplikacích rozhoduje i spánek |
Počty pozitivně testovaných však v tu dobu byly nesrovnatelně nižší než nyní. Při vyhlášení prvního nouzového stavu Česko evidovalo podle statistik Ministerstva zdravotnictví 22 nakažených, týden na to jich bylo o stovku víc. Epidemii se podařilo podchytit v zárodku a čísla dál nerostla. List The Guardian uvádí, že Česko sice bylo premiantem první vlny, v současné situaci je ale spíše odstrašujícím příkladem.
