Pětice chovatelů z Broumovska se obrátila nejprve na Obvodní soud pro Prahu 10. Žádali, aby uložil ministerstvu povinnost do šesti měsíců legalizovat „možnost přímé obrany před škodami způsobenými vlkem obecným“. Dále se domáhali regulace vlků s ohledem na místní specifika, pro Broumovsko žádali „absolutní omezení“ kvůli hustému osídlení a majetkovým škodám.
Jak obvodní soud v roce 2018, tak později Městský soud v Praze ale konstatovaly, že vlci jsou zvláště chránění živočichové a je zakázáno, zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Pokud způsobují škody, lze požadovat náhradu od státu.
V dovolání k Nejvyššímu soudu (NS) argumentovali lidé z Broumovska tím, že náhrady škod jsou nedostatečné a že ideálním řešením by bylo přestat vlka chránit.
NS připustil, že změna zákona, která by vyjmula vlka obecného ze seznamu zvlášť chráněných živočichů, by snad mohla vést k požadovanému výsledku, tedy k omezení jeho populace a snížení rizika škod. Není však podle verdiktu úkolem soudu, aby nařizoval státu takový postup.
„Rozhodnutí soudu, jímž by bylo ministerstvu uloženo, připravit a předložit vládě návrh zákona, by představovalo nepřípustné vykročení z ústavních mezí oprávnění soudu, nepřijatelný zásah do realizace moci výkonné ze strany moci soudní a obcházení výslovné úpravy zákonodárné iniciativy,“ stojí v rozhodnutí.
Farmáři chtějí k Ústavnímu soudu
Farmáře Tomáše Havrlanta z Vernéřovic, který s dalšími u soudů bojuje, rozsudek netěší, ale ani ho příliš nepřekvapil. Argumentace u předešlých soudů se opakuje.
„Jsme předem domluveni, že se obrátíme na Ústavní soud. Už dříve zaznělo, že máme právo na rozsudek. Poukazujeme na to, že jsou tu v rozporu dva zákony, zákon chránící vlky a občanský zákoník, podle nějž stát má povinnost počínat si v legislativě tak, aby předcházel škodám na majetku jiných,“ uvedl pro iDNES.cz Tomáš Havrlant.
Po několika měsících klidu se teď na Broumovsku chovatelé znovu potýkají s útoky na hospodářská zvířata.
Začátkem října přes noc šelmy zabily tři ovce v Božanově a dvě v Janovicích, zřejmě právě vlci tam tehdy také rozehnali stáda koní z málo zajištěných ohrad.
V Heřmánkovicích vlci zabili několik ovcí
Poslední případ se stal v noci na neděli na farmě Škodových v Heřmánkovicích. Hospodářství se nachází uprostřed lánové obce s nepříliš hustou zástavbou, pastviny tak začínají hned za statkem.
Vlci na BroumovskuPodle hnutí Duha se na Broumovsku rozmnožují už nejméně tři česko-polské vlčí smečky. Smečka v západní části Broumovska a ve Vraních horách už měla vlčata popáté v řadě. Smečka z oblasti polského národního parku Gór Stolowych navazujícího na Broumovské stěny se rozmnožuje třetím rokem, další smečka v hraničních Javořích horách měla mladé poprvé letos. Chráněných vlků v česko-polském příhraničí postupně přibývá od podzimu 2015, kdy se na Broumovsku objevil první pár. Podle odhadů Správy CHKO Broumovsko tu žije nyní odhadem víc než 20 vlků. V České republice se vlci rozmnožují od roku 2014 a podle terénního monitoringu šelem zasahují už do 18 teritorií. Ministerstvo životního prostředí připravilo přes Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) program péče o vlka a zjišťuje, kolik jich může v Česku bez problémů žít. Data o pohybu vlků shromáždí v roce 2021, spolupracuje na tom s Německem i Polskem, odkud šelmy migrují. |
Státní ochranáři potvrdili, že vlci na farmě zabili dva berany a pět bahnic, další jehně muselo být kvůli zraněním utraceno.
„Další jehně je zřejmě zraněné, ale nepodařilo se ho lépe prohlédnout. Chovatel dále hlásil zranění jedné z krav na zadní noze a jedno tele postrádá. Zda jsou ve stádě ještě další zraněná zvířata, nebo zda se ještě další pohřešují, bude zřejmé až po provedení inventury stáda,“ uvedl zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petr Kafka, který jezdí k chovatelům, kteří ohlásí škody.
Na případ v Heřmánkovicích upozornil spolek Lesnicko dřevařský vzdělávací institut.
„Když jsem ráno přišel do pastevního areálu, viděl jsem obraz naprosté zkázy. Roztrhané ovce na kusy, některé dokonce po útoku s obrovskými zraněními ještě žily. Několik dalších ovcí se ztratilo. Tolik mrtvých zvířat, to byla opravdu hrozná podívaná. Nepřál bych nikomu, kdo cokoliv chová, aby se probudil do takového dne. Zjistil jsem rovněž poranění u krav, které byly ve vedlejším areálu. Hledáme také telata, která zmizela. Škody po útoku vlků půjdou do desetitisíců korun,“ uvedl chovatel ovcí Daniel Škoda.
Jeho ohrady však pro vlky nepředstavovaly velkou překážku. „Ovčí ohradu tvoří pletivo o výšce 100 až 120 centimetrů, zčásti je robustní, ale zčásti pro vlky snadno prostupné. Zabraňuje sice volnému pohybu chovaných zvířat, ale pro ochranu před vlky by bylo vhodné ohradník upravit. Ohrada krav je tvořená jen jedním lankem s elektrickým proudem, tedy proti vlkům chrání nedostatečně,“ podotkl zoolog Kafka.
Vlci míří do méně zabezpečených chovů
Útoky vlků jsou podle státních ochranářů četnější zjara s příchodem stád na pastviny a pak na podzim, zřejmě v souvislosti s tím, že se loňská vlčata se v tuto dobu učí lovit a opouštějí smečku. Poté, co velké farmy provedly některá opatření proti vlkům, šelmy se soustřeďují na ty méně zabezpečené chovy.
Ochranáři letos zaznamenali na Broumovsku, že vlci prokazatelně či pravděpodobně usmrtili nebo zranili 88 ovcí, dvě kozy a 28 telat. Nejvíce útoků bylo v blízkosti Adršpašsko-teplických skal, tedy v Janovicích, Adršpachu nebo Libné, další se odehrály v okolí Božanova a Martínkovic.
Městský úřad v Trutnově zaznamenal za letošek škody v Petříkovicích, kde během dvou dnů koncem srpna vlci strhli sedm ovcí a tři jehňata, zranili jednu ovci a dvě jehňata. Meziročně stoupl počet usmrcených telat.
Podle výzkumů se vlci živí ponejvíc divokou zvěří. Největší škody v republice mají chovatelé hospodářských zvířat právě z Broumovska. Královéhradecký kraj za ně vyplatil loni zemědělcům už 2,2 milionu korun. Letos je to zatím téměř 1,4 milionu. Stát poskytuje dotace na opatření proti vlkům, lepší ohrady či pastevecké psy.