Hlavní obsah

Deset českých věcí, které byste neměli minout na Designbloku

Foto: Lucie Desmond

Prostory kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově, kde se koná letošní Designblok.

Reklama

Dvaadvacátý ročník přehlídky designu Designblok doprovází přísná bezpečnostní opatření. Neodradila však vystavující, ani návštěvníky, kterých za první dva dny dorazilo přes 10 000. Podívejte se na zajímavé české počiny.

Článek

Kaplan nábytek

Kaplan nábytek je tradiční český výrobce nábytku do interiéru z masivního dřeva. „S výrobou začínal můj pradědeček v roce 1934, kdy zahájil v Orlických horách výrobu židlí. Po pádu komunismu jsme značku obnovili a přišel také nápad doplnit výrobu židlí o rozkládací stoly,“ popisuje jednatel firmy Lukáš Kaplan.

Na Designbloku představili instalaci s názvem Kvalita nezná rub a líc. Sada židlí kopírovala design rozkládacího stolu, který byl záměrně umístěn na zrcadlové plošině. „Touto instalací jsme chtěli ukázat, že naše výroby jsou pěkné nejen na první pohled shora, ale i z druhé strany,“ vysvětluje Kaplan.

Stůl je pro Kaplana hlavně spojujícím prvkem rodiny, ale i přátel. „Když je stůl rozložený, v podstatě se to na něm nepozná, protože kresba dřeva navazuje na hlavní plát,“ vysvětluje Kaplan. Rozkládací stůl vyjde přibližně na 65 000 korun, židle pak na 9000.

Díky pandemii posunula společnost dál svůj zákaznický servis, takže zájemcům posílá vzorky dřeva a látek přímo domů, aby nemuseli chodit na veletrhy. Na těch se prezentuje Kaplan nábytek poměrně často. „To nám na jaře chybělo, ale nemůžu říct, že bychom sledovali nějaký výrazný propad tržeb,“ říká Kaplan.

Foto: Tomáš Hercog

Instalace nábytku Kvalita nezná rub a líc od společnosti Kaplan nábytek.

Todus

Společnost Todus se zaměřuje především na výrobu venkovního nábytku. Ačkoliv firma vyrábí v Opavě, soupravu židlí a stolu představenou na Designbloku navrhli belgičtí designéři. „Kolekce je unikátní v použití tahokovu. Nábytek mohou lidé nechat venku, i když prší, protože mu to nevadí. Uvnitř polstrování židle je speciální pěna, kterou déšť protéká a zároveň rychle uschne,“ vysvětluje obchodní ředitel Pavel Kollárovits.

Společnost Todus existuje od roku 1991. Podle Kollárovitse se firma stále moc nedostala do povědomí Čechů, protože se zaměřuje na export. „Před deseti lety byly naše výrobky pro českou klientelu dražší. Teď už je to jiné a zájem o designový nábytek je i u nás větší,“ vysvětluje manažer. Kromě Evropy exportuje do Austrálie, Kanady nebo Jihoafrické republiky.

Todus dodává nábytek jak do privátního sektoru, tak do restaurací či hotelů. Jejich produkty má například Grandhotel Pupp v Králových Varech. Zatím firma netuší, jak pandemie ovlivní její dodávky do hotelů, které krizi výrazně pocítily. „Možná tuto dobu využijí k renovování,“ doufá Kollárovits. Pandemie však firmě nečekaně nahrála do karet, neboť lidé trávili více času doma na zahradě. Podle Kollárovitse chtěli mít nový nábytek, proto sahali například po zahradních sedačkách.

Foto: Lucie Desmond

Vystavovaný nábytek společnosti Todus na letošním Designbloku.

Adéla Bačová

Produktová designérka Adéla Bačová se věnuje zakázkovým projektům pět let, na vlastní kolekci, kterou představila na Designbloku, začala pracovat teprve před rokem. „Vázy i stoly jsou ruční výroby, takže každý kus je originál,“ popisuje Bačová. Protože vázy vnímá spíš jako sochařskou záležitost, použila jejich konstrukci coby podnož konferenčního stolku.

Své produkty nechává vyrábět v keramické dílně u Ostravy. Technologie plátování, kterou Bačová používá, však není jednoduchá a zabere poměrně dost času. „Rovný plát z keramiky se ohýbá přes různé profily a kulaté tyče, poté se spojuje. Pak musí výrobky schnout třeba týden, přírodní hlína se přitom chová pokaždé trochu jinak,“ vysvětluje designérka a dodává, že čas schnutí je důležité vychytat, aby se vyhnula popraskání. Po uschnutí se výrobek nabarví a glazuje. „Dáváme tam i lak, aby přírodní materiál neprosakoval vodu,“ vysvětluje.

Zatím výrobky prodává jen na svém e-shopu. „Kvůli koronaviru se asi design obecně bude přesouvat na online platformy,“ myslí si Bačová. Podle ní je design spíš okrajovou záležitostí. „Nejsou to věci, které by si lidé kupovali dennodenně. Paradoxně si myslím, že pandemie je pro umělce další impulz, protože když je člověk doma v karanténě, napadají ho nové věci,“ říká.

Foto: Adéla Bačová Design

Keramické vázy Adély Bačové.

FORMDESIGN

Moravská společnost FORMDESIGN působí na trhu již 30 let. Zabývá se výrobou nábytku, především sedacích souprav a židlí. Několik jich představila také na Designbloku. „Židle vyrábíme z kvalitního dřeva, případně v kombinaci s dřevěnou lamelou a čalouněnými sedáky,“ popisuje produkty Pavla Vlčková z firmy FORMDESIGN.

Kromě vlastního nábytku na zakázku se společnost zabývá také navrhováním atypických interiérů na míru do firem, veřejných budov, ale i bytů. Podle Vlčkové poptávka po designovém nábytku v souvislosti s pandemií klesla. „Zakázek ubylo, protože někteří lidé přemýšlejí, zda teď opravdu potřebují třeba nové židle, a čekají, zda koupi designového nábytku neodložit,“ vysvětluje.

FORMDESIGN klade důraz na kvalitu a produkty vyrobené v Česku, proto spolupracuje s tuzemskými výrobci. Po dobu svého působení na trhu se firma snaží přizpůsobit sortiment poptávce zákazníků. „Aktuálně nejvíce prodáváme stohovatelné židle do konferenčních prostor, přednáškových místností, koncertních síní a podobně,“ uvádí Vlčková.

Foto: Lucie Desmond

Dřevěné a čalouněné židle na stánku společnosti FORMDESIGN.

Atepe design

Druhým rokem na Designbloku vystavuje také interiérová a produktová designérka Petra Šťastná ze studia Atepe design. Její kolekce konferenčních stolků a taburetů nese název Pinot. Základní myšlenkou kolekce je minimalizace výrobních procesů a využití provazových spojů. „Snažím se nepoužívat žádné spojovací materiály kromě samotných provazů. Celý objekt se tak skládá ze svazovaného pláště, volně vložené vrchní desky a kovové lišty,“ vysvětluje designérka.

Nábytek Pinot je zároveň světelným objektem. Osvětlení je zakomponované uvnitř ze spodní strany desky a dá se dálkově ovládat. Samotná struktura frézovaného pláště vytváří na podlaze stínokresbu. Kvůli použitému materiálu je kolekce Pinot určená pouze do interiéru.

Petra Šťastná podniká od roku 2017 a zaměřuje se na nábytek a design interiéru. „Výrobky vyrábím sama s pomocí svého truhláře. Každý produkt je vyroben v omezeném množství a prodávám je na e-shopu. Věci vyrábím i na zakázku,“ říká. Stejně jako mnohé další designéry i její podnikání ovlivnila pandemie. „V období samotné pandemie ještě dobíhaly některé zakázky, větší krize přišla až v létě. Volný čas, kdy bylo méně práce, jsem se snažila využít k cestování a rekonstrukci ateliéru,“ vzpomíná Šťastná a doufá, že se podobná situace nebude opakovat.

Foto: Seznam Zprávy

Rozsvícený taburet od designérky Petry Šťastné na Designbloku.

David Valner Studio

Tvorba Davida Valnera je inspirována hlavně přírodou. Ve své nové kolekci váz s názvem Fungus se inspiroval říší hub. Každá váza je vyrobena z křišťálového skla, kombinuje dvě barvy a má buď lesklý, nebo matný povrch. „Nemusí fungovat jen jako vázy, ale i jako samostatné objekty,“ říká Valner.

Vázy i ostatní své produkty, mezi které patří mísy a objekty do interiéru, vyrábí v rodinné sklárně Valner Glass v Přibyslavi. Přiznává, že sklářské řemeslo ho ovlivnilo. „Můj otec je sklář a sklárnu vede přes 30 let,“ popisuje. Výrobna před dvěma lety vyhořela, lidé proto uspořádali sbírku, aby mohli postavit sklárnu novou. To bylo pro Davida Valnera také impulzem pro vytvoření vlastní firmy David Valner Studio, ale s rodinnou sklárnou spolupracuje dál.

Kromě váz, skleněných mís a dalších objektů navrhl Valner například ceny pro filmový festival Academia Film Olomouc nebo nedávno vytvořil flakony parfému pro nový pařížský butik.

Foto: David Valner Studio

Kolekce křišťálových váz Fungus, kterou na svém stánku představil David Valner.

Le Bon

Firma Le Bon na letošním Designbloku vystavovala přenosnou kancelář, která je inspirovaná lodním kufrem. Podle jednatelky společnosti Kláry Novákové je výrobek kvůli pandemii aktuální záležitostí. „Když dopracuji, nepotřebuji nic uklízet, jen to zavřu do skříně s celým pracovním stolem. Zároveň je to hezký kus nábytku,“ říká Nováková. Kancelář navrhl designér Jiří Pelcl. Kromě pantů je celá vyrobena z ořechové dýhy.

V poslední době lidé často žádají vestavěný nábytek na míru, ale tím se podle slov Novákové připraví o možnost stěhování. „Nic si z domu pak nemohou vzít s sebou, kdežto mobilní kancelář zamknou, přepraví, a tak výrobek může majitele doprovázet po dlouhou dobu,“ přibližuje Nováková. Představená kancelář je zatím prototypem a není stanovena ani její cena, přesto sklízí úspěch. „Od líbení k nákupu je daleká cesta, ale věříme, že produkt má potenciál,“ dodává Nováková.

Le Bon je česká firma z Brna, která obchoduje s nábytkem už 24 let. Začínala s výrobou koupelnového nábytku, postupně se přesunula do oblasti kuchyní. „Vyrábíme i celé interiéry tak, aby třeba v kuchyň působila jako hezká stěna, i když se v ní zrovna nevaří,“ popisuje Nováková.

Foto: Seznam Zprávy

Pojízdná kancelář firmy Le Bon, která se dá i snadno složit.

Studio Kakao

Student průmyslového designu Dominik Novák se svou sestrou Monikou Novákovou začal při studiu na vysoké škole prodávat vázy vyrobené ze starých lustrů. „Na bleším trhu jsme sehnali několik lustrů, sestru poté napadlo, že by se k nim mohly udělat nožičky a fungovalo by to jako váza,“ popisuje začátky Studia Kakao Novák.

Tohoto nápadu se sourozenci chytli a postupně začali svůj produkt vylepšovat a hledat novou podobu podstavců. „Nějaký čas zabere najít ten správný lustr, pak asi hodinu trvá, než se zabrousí hrany lustru, protože ty bývají ostré,“ popisuje.

Podle něj jsou výrobky cenově dostupné. „Lustry kupujeme v bazaru, už na ně máme grif a ani výroba nožiček nám díky šabloně nezabere dlouho, takže jsou vázy levnější,“ říká Novák. Cena vázy na nožičkách se pohybuje kolem 1 900 korun. Podle Nováka staré lustry řada lidí na bazarech přehlíží. Právě proto rád dává věcem nový život. „Baví nás vracet věci do koloběhu,“ vysvětluje.

Sourozenci pracují také na jiných výrobcích, například lampách z papírového provazu, který namotávají na kovovou konstrukci. K osvětlení používají halogenovou trubici. „Klidně by mohla být z ledky, protože ta je úspornější, ale nedokáže tolik navodit útulnou atmosféru domova,“ myslí si Novák.

Novákovi doposud vnímají výrobu a prodej svých objektů na e-shopu jen jako koníček při studiu. To by se do budoucna mohlo změnit. „Zatím se vázy prodávají po pár kusech, ale doufáme, že se v budoucnu víc uchytí, protože produkty zdokonalujeme a zlepšujeme,“ doufá Novák.

Foto: Seznam Zprávy

Vázy vyrobené z odložených lustrů od sourozenců Novákových.

In August Company

Nejdříve ilustrátorka Karolína Stryková se svým přítelem fotografem Teodorikem Menšlem pracovala jen na zakázkách pro externí klienty. Před dvěma lety ale založili vlastní značku In August Company. „Vznikla i z naší potřeby vlastnit věci, jež jsou udržitelné a zhotovené z materiálu, který dokážeme vyrobit i v Česku,“ říká Stryková. Zatím se zaměřují hlavně na věci do domácnosti z keramiky, dřeva a textilu.

Název značky je inspirován obrazem She was in August company. Oba tvůrce tenkrát zaujala anglická fráze použitá v názvu obrazu. „Znamená to být v dobré společnosti. My to chápeme jako být v dobré společnosti nejen lidí, ale i věcí,“ vysvětluje Stryková.

In August Company by měla mít do Vánoc vlastní showroom a studio v Praze. Doteď majitelé prodávali zboží pouze přes e-shop. „Vždycky jsme se chtěli orientovat hlavně na zahraničí, ale zákazníků máme hodně i v Česku, takže jim chceme být blíž,“ říká ilustrátorka.

Na Designbloku představili například kolekci keramického nádobí s lidskou tváří. „Hodně se inspiruji tvorbou fauvistů a francouzským malířem Henrim Matissem a uměním z této doby,“ říká Stryková. Právě černá tvář na bílém podkladu je částečně převzatá z portrétů francouzského umělce.

Strykovou nadchlo chování jejich zákazníků během pandemie, kteří se snažili značku podpořit koupí nových produktů. „Naše výrobky si kupují lidé, kteří chtějí investovat do kvality a nechtějí doma mít jen konzumní zboží,“ myslí si. Podle ní jsou i designové hrnky či talíře, jejichž cena se pohybuje kolem 500 korun za kus, dostupné všem věkovým kategoriím a kupují si je prý i studenti. „Stává se, že si na ně třeba našetří a pak si jich víc váží,“ říká.

Foto: In August Company

Ručně vyráběné hrníčky společnosti In August Company.

Terezie Lexová a Štěpán Smetana

Dvojice českých designérů Terezie Lexová a Štěpán Smetana představila na Designbloku kolekci sedacích souprav Infinite – nekonečný. Jednotlivé díly se dají napojit a podle jednoho z tvůrců Štěpána Smetany představují nekonečno možností, které se z nich dají vytvořit. „Sedačky umožňují postavit jakoukoliv sestavu, takže jsou vhodné do veřejných prostor, jako jsou třeba čekárny či galerie, ale třeba i do předsíně,“ popisuje produkt Smetana.

Pohovka ve tvaru osminy kruhu má sloužit hlavně ke krátkodobému sezení. Sedací díly jsou potažené umělým filcem, který se dá sundat a vyprat nebo chemicky vyčistit. „Chtěli jsme udělat něco, co ještě není,“ vysvětluje Smetana.

Zatím jde o první sestavu sedacího nábytku, kterou duo vytvořilo ve spolupráci s firmou Polstrin Design. „Na Designbloku jsme vystavovali už před dvěma lety kolekci zrcadel. Jinak s Terezií Lexovou navrhujeme výlohy obchodů, což je úplně jiný svět,“ říká.

Jarní uzavření obchodů ovlivnilo i Smetanu, jelikož se navrhování nových výloh odložilo. „Pandemie pro nás byla a stále je těžkým obdobím. V podstatě nevíme, co bude druhý den,“ říká. Designéři spolupracují od roku 2018 a věnují se převážně produktovému a interiérovému designu.

Foto: Terezie Lexová a Štěpán Smetana

Spojené sedačkové díly Infinite Terezie Lexové a Štěpána Smetany.

Reklama

Doporučované