Bývalý finanční úřad v Havlíčkově Brodě stále hledá využití

  13:14
Před rokem a půl bývalé sídlo finančního úřadu v Havlíčkově Brodě změnilo vlastníka. V dražbě ho zakoupila šéfka spediční firmy Icom transport Kateřina Kratochvílová. Ani po té době ale není zcela jasné, co s vysokou a nyní prázdnou prosklenou dominantou centra města do budoucna bude.

Zatím není jasné, co bude dál s vysokou a nyní prázdnou budovou bývalého finančního úřadu v Havlíčkově Brodě. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Přesný plán, jak s rozlehlou kancelářskou budovou i pozemkem za ní, který k ní náleží, ani po roce a půl Kratochvílová nepředstavila. „V současné době je ještě brzy mluvit o konkrétních věcech,“ stručně odpověděla na dotazy MF DNES.

Jak z její další odpovědi vyplývá, budova by i nadále měla sloužit účelu, k němuž byla na konci 70. let minulého století stavěna. „Mohu pouze potvrdit, že budova i její okolí budou využity v souladu s územním plánem,“ naznačila.

Snadné pronajímání

O tom, že bude budovu směřovat ke kancelářskému využití, hovořila už loni na jaře, když nemovitost kupovala. „Je to významná budova v centru města kousek od náměstí. Její dispoziční řešení je vhodné pro kancelářské využití a je poměrně snadné prostory pronajímat. Podobnou budovu vlastníme v Jihlavě, se správou takových nemovitostí máme zkušenosti,“ řekla tehdy.

Jak se zdá, všechny případné současné úmysly Kratochvílové jdou mimo vedení města. „S kupcem jsme do této chvíle o ničem, co by se týkalo budovy bývalého finančního úřadu, nejednali. Nevím ani o žádných neoficiálních konzultacích,“ prozradil místostarosta Libor Honzárek.

A že by se chystala nějaká větší rekonstrukce, nemá dosud poznatky ani vedoucí brodského stavebního úřadu Zdeněk Paukeje. „Pokud stavebník zasáhne do nosných konstrukcí, změní využití budovy nebo její vzhled, musí mít stavební povolení a náš souhlas. Ovšem nic, co by se týkalo bývalého finančního úřadu, jsme zatím neřešili,“ potvrdil.

Loni na jaře Kateřina Kratochvílová bývalé sídlo finančního úřadu koupila jako soukromá osoba v dražbě, kterou uspořádal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Do jeho kompetencí areál spadl poté, co odešel finanční úřad, a jiná státní instituce o nemovitost neměla zájem.

Úřad našel kupce až v opakované dražbě, kdy postupně snižoval nabídkovou cenu. Ta se nakonec zastavila na částce 16 milionů korun.

Tehdy osloveným makléřům se taková cena zdála stále příliš vysoká. „Jsem ohromen. Asi kupující ví něco, co já nevím,“ konstatoval například Milan Šedý. Za reálnou cenu považoval sumu mezi pěti a sedmi miliony korun.

Devítipatrová budova však není v dobrém technickém stavu. Upozorňovalo na to už i Generální finanční ředitelství. Náklady na nutné opravy byly i jedním z důvodů odchodu finančního úřadu.

Zamezili možnosti parkovat

„Náklady na opravy jsme odhadli nejméně na 44 milionů korun,“ oznámila už na konci roku 2016 mluvčí finančního ředitelství Petra Petlachová. V havarijním stavu je venkovní skleněné obložení, které odpadává a budova je proto obehnána pletivem. Potřeba je vyměnit i veškeré vnitřní rozvody.

Kateřina Kratochvílová hovoří o tom, že chce budovu využít v souladu s územním plánem. Ten nyní celý areál řadí mezi plochy smíšené obytné v centrální části města. Pod takto široký pojem se ovšem dá schovat mnohé, od bydlení přes kanceláře, obchody, drobnou řemeslnou výrobu po skladovací prostory. „Je tam možné od každého něco, ale způsoby využití by se nad míru přípustnou neměly navzájem rušit. Typickým příkladem jsou třeba domy na Havlíčkově náměstí, jejichž přízemí slouží k podnikání či prodeji a nahoře se bydlí,“ popisuje Honzárek.

Zatím jedinou věcí, kterou na změně vlastníka budovy běžní občané poznali, bylo uzavření pozemku mezi bývalým úřadem a základní uměleckou školou. Ten patří k bývalému úřadu a řidiči byli zvyklí využívat ho jako jednu z mála bezplatných odstavných ploch v centru města. Už několik měsíců je ale opatřena závorou a nikdo nepovolaný se na ni autem nedostane. O svá vyhrazená parkovací stání tím ale přišli i zaměstnanci základní umělecké školy.

Devítipatrová budova je typickým příkladem socialistické architektury, stavěna byla na konci 70. let minulého století. Zprvu sloužila jako administrativní sídlo škrobárenského závodu. Po změně režimu se do ní nastěhoval finanční úřad a daňová správa. Pro kancelářské využití byla projektována od počátku. Kanceláře jsou po obvodu každého patra, uprostřed je vždy jakýsi vestibul s šachtou pro výtah a schodištěm.