Hlavní obsah

Orbánův bič na „Sorosovu školu“ narazil, porušuje unijní právo

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Budova Středoevropské univerzity v Budapešti.

Reklama

Unijní rozsudek o „Lex CEU“, který se týká Středoevropské univerzity v Budapešti. To je jedno z témat úterního Středoevropského deníku. Píšeme také o jmenování polské vlády, propadu obliby AfD či o důvodech rozsudku nad Kočnerem.

Článek

Soud o „Lex CEU“

Zákon, který před třemi lety prosadila vláda maďarského premiéra Viktora Orbána proti Středoevropské univerzitě (CEU), porušuje unijní právo. Rozsudek v úterý oznámil Soudní dvůr Evropské unie.

Zákon o vysokých školách podle soudu zavedl nepřípustné podmínky pro podnikání univerzit. Budapešť zažalovala u soudu v Lucemburku Evropská komise a soud jí dal za pravdu v požadavku, aby Maďarsko zacházelo stejně s domácími i zahraničními školami.

Orbán zákon v roce 2017 prosadil v rámci tažení proti americkému finančníkovi Georgi Sorosovi, který v Maďarsku CEU podporoval. Škola by jediná, která požadavky nového zákona nesplnila a přesunula se kvůli tomu z Budapešti do Vídně.

Maďarsko se bude muset verdiktu podřídit, jinak mu hrozí finanční postihy. Podle deníku Magyar Nemzet se dosud maďarská vláda ani CEU k rozsudku nevyjádřily. Orbánova strana Fidesz už ale letos v březnu komentovala stanovisko generálního advokáta. Podle Fideszu zákon „nikoho nediskriminuje a pouze CEU mu nevyhověla“.

Sama univerzita bude podle dřívějších prohlášení dál pokračovat v činnosti ve Vídni až do doby, dokud v Maďarsku nebude „Lex CEU“ zrušen.

Osvobození Kočnera zdůvodněné na 139 stranách

Slovenská média v úterý zveřejnila písemné znění rozsudku, který v září zazněl v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Tříčlenný senát na začátku září z trojice obžalovaných odsoudil jen vrahova šoféra Tomáše Szabóa, dostal 25 let. Mariana Kočnera i Alenu Zsuzsovou soud osvobodil.

Písemné znění rozsudku má 139 stran. Podle senátu byla obžaloba postavená na sérii nepřímých důkazů, což prý v podobných případech není obvyklé a obžaloba nebyla přesvědčivá. „Platí též, že jakýkoli vysoký stupeň podezření sám o sobě nemůže vytvořit podklad pro odsuzující rozsudek,“ argumentují soudci.

Už dříve odsouzený zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó sice od začátku vypovídal proti Kočnerovi, ale podle soudu získal všechny informace zprostředkovaně od obžalované Zsuzsové. Další podrobnosti přináší server Aktuality.sk.

Nobelova cena putuje do Německa

Mezi laureáty Nobelovy ceny za fyziku je německý astrofyzik Reinhard Genzel. Společně s Američankou Andreou Ghezovou s použitím největších teleskopů na světě přišli s metodou, díky které lidstvo může vidět skrz mračna kosmického prachu až do středu Mléčné dráhy, tedy naší galaxie.

Švédská akademie ocenila také Brita Rogera Penrosea, který dokázal, že utváření černých děr potvrzuje Einsteinovu obecnou teorii relativity.

Východní Němci trestají AfD za skandály

Alternativa pro Německo ztrácí podporu ve východoněmeckých spolkových zemích. Ještě loni v říjnu bylo přitom východní Německo bastionem AfD a strana tam s 24 procenty místy dosahovala vyšší podpory než CDU. Teď by pravicově populistickou stranu volilo 18 procent východních Němců. CDU by volilo 30 procent lidí, Die Linke 19, sociální demokracii 13 a zelené 9 procent. Ukázal to průzkum agentury Kantar pro Bild am Sonntag.

Agentura DPA přičítá propad AfD vnitrostranickému konfliktu a skandálům týkajícím se pravicového extremismu. Minulý týden strana vyloučila vlivného člena a svého bývalého mluvčího Christiana Lütha, na kterého „praskly“ výroky o „zplynování imigrantů“. Už v květnu byl kvůli extremistickým tendencím vyloučen braniborský poslanec Andreas Kalbitz. V několika zemských sněmech se straně rozpadly poslanecké kluby.

Celostátně by teď AfD dosáhla na výsledek 11 procent. Volby by aktuálně vyhrála koalice CDU/CSU s 35 procenty, druzí by skončili zelení s 18 procenty následovaní sociálními demokraty (16 %), Die Linke (9 %) a FDP (6 %).

Morawiecki má po týdnech prakticky nový kabinet

Navzdory nákaze koronavirem u budoucího ministra školství a karanténě několika ministrů se v úterý uskutečnil ceremoniál výměny v polské vládě. Prezident Andrzej Duda odvolal několik ministrů a část kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého obměnil. Z 20 ministerstev jich po složité reorganizaci zbylo 14: 13 ministrů a jen 1 ministryně. Polsko je tak v unijním žebříčku podílu žen ve vládě na předposledním místě, hůř je na tom pouze Malta (16 ministrů, 1 ministryně).

Do kabinetu Morawieckého na pozici hlídače rozhádaného bloku Sjednocené pravice nastoupil předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński. Plní teď funkci vicepremiéra, který se bude dívat pod ruce ministrům spravedlnosti, vnitra a obrany. Kaczyński byl naposledy ve vládě v roce 2007 a od volebního vítězství v roce 2015 řídil své spolustraníky z „pouhé“ poslanecké lavice.

Na hodnocení nového složení vlády se Poláků ptala agentura IBRiS. Kaczyńského angažmá v průzkumu pro deník Rzeczpospolita hodnotilo jako špatně 42,6 procenta dotázaných, pozitivně 38 procent. Hůř dopadl pouze ambiciózní ministr spravedlnosti a šéf koaličního Solidárního Polska Zbigniew Ziobro, kterého hodnotí negativně téměř 50 procent respondentů.

Rakouské kloktací testy

V rakouských školách probíhá studie testu na koronavirus založeném na principu kloktání. Oproti testu, při kterém se sbírají stěry z nosu či hrdla, není podle rakouských médií tak nepříjemný, je levnější a výsledky jsou k dispozici do 24 hodin.

Po kloktání se zvláštní solný roztok s částečkami z krku vyplivne a laboratoř jej následně zanalyzuje. Test vyvinutý ve vídeňských laboratořích má potřebné certifikáty, podle některých kritiků ale není jasné, do jaké míry je spolehlivý.

Do pilotní studie se teď po školách v Burgenlandsku a Tyrolsku zapojují i školy ve Štýrsku, kde se testů dobrovolně účastní přibližně 1 800 studentů ve věku od šesti do 14 let a téměř 200 učitelů. Kloktací testy už se používají ve Vídni, kde s nimi jezdí do domácností poslíčci na kolech.

Test na koronavirus museli absolvovat i členové rakouské vlády, důvodem byla nákaza pracovníka kanceláře předsedy spolkové vlády Sebastiana Kurze. Ani kancléř, ani vicekancléř Werner Kogler nakažení nejsou. Kurze se netýká ani povinnost karantény. Covid-19 se dosud rakouským politikům na vládní úrovni vyhýbá, onemocněli už ale poslanci a politici ve spolkových zemích.

Reklama

Související témata:

Doporučované