V případě otrav houbami musíme být rychlí v diagnostice, říká internista Petr Konvička
Většina otrav se na začátku projevuje podobně - zažívacími potížemi, zvracením, nevolnostmi, někdy průjmy. Příznaky můžou posléze odeznít. „Ovšem u otrav amatoxiny nebo muskarinem, přichází fáze, ve které se nenávratně poškodí orgány,“ vysvětluje MUDr. Petr Konvička z prostějovské nemocnice.
Otravy houbami se dělí do několika skupin. Na pravé, které nejvíce ohrožují život pacienta a nepravé, které jsou způsobené naší přecitlivělostí nebo alergií na houby. Zažívacími obtížemi se ale projevují i tzv. zdánlivé otravy, které si vsugerujeme.
„Vzorky krve, kterou odebereme, odesíláme do Ústavu soudního lékařství. A taky spolupracujeme s mykology, kteří dokáží identifikovat kousky hub, které jim předáme a dokonce jsou schopni je poznat i z žaludečního obsahu,“ říká Petr Konvička.
Houbám se přezdívalo maso lesa, protože jsou bohaté na bílkoviny. „I když druhy bílkovin, které jsou hůře stravitelné.“ Mají zajímavou chuť, obsahují i minerály a jsou hodně bohaté na vodu. „Neměly by je jíst děti do tří let. A starší pacienti by je neměli konzumovat na noc a dobře je zpracovávat,“ radí MUDr. Petr Konvička z Gastroenterologického oddělení Nemocnice Agel Prostějov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.