Co třeba?
Mistr světa nebo aspoň mistr Evropy. Velký titul v organizacích WBO, WBC, WBA. Něco takového.
Český titul pro vás znamená co?
Začátek, rozjezd kariéry, nový krok, lepší zápasy, velké. Klidně i venku před větším publikem. Budu teď moct ukázat ze sebe víc. Uvidíme, co za zápas mi nabídne (promotér a trenér) Lukáš Konečný, měl bych s ním spolupracovat.
Šlo s Bezvodou o klíčový duel?
Pro mě je důležitý každý. Tohle mi může přinést větší jméno, v Čechách mi zase stoupne popularita. Přece jen poslední velký zápas byl předtím v Austrálii, a to je už rok a půl zpátky. Chybělo mi velké publikum, naši fanoušci.
V dubnu 2019 vám útok na australský titul nevyšel. Co chybělo?
Boxoval jsem s Indem Tej Pratapem Singhem, který je v Austrálii doma a drží titul mistra Oceánie ve WBO. Nehledám výmluvu, prohrál jsem, ale bylo to vyrovnanější, než podali bodoví rozhodčí. Ale neshodilo mě to, spíš dalo zkušenosti.
Proč jste se s bratrem vrátili?
Už jsme v Austrálii nechtěli být, nebyli jsme tam tak šťastní jako tady, i když bratr tam měl vítězný zápas. Ale doma je doma. Zpátky v Ústí nad Labem jsme už rok a půl.
Užil jste si domácí atmosféru?
Nádhera! Jsem strašně rád, když bojuju v Ústí, tohle je moje publikum. Já jsem tady doma, to je můj domov, ačkoli jsem původem z Arménie. Miluju své fanoušky, byli tady pro mě, děkuju jim!
V ringu se na vás fandové navalili a slavili jste jako fotbalový tým.
Bylo to super. Potřeboval bych kalkulačku, abych spočítal všechny kamarády, kteří mi v hale fandili.
Mistryně světa Fabiána Bytyqi musela kvůli pandemii koronaviru do práce, jak krize postihla vás?
Já pracuju normálně, co jsem zpátky v Čechách. Dělám hlavního manažera v baru, to je většinou o víkendech. V týdnu mám čas na trénink, připravuji se nepřetržitě.
Takže vás koronavir nezastavil?
Kdepak. Doma jsem měl vlastní fitness tréninky, klikoval jsem, boxoval, s bráchou jsme si dávali lapy, spárovali jsme, běhal jsem. Cítím se nejlépe ve své boxerské kariéře, fakt v dobré formě. Jsem v nejlepších letech, dozrál jsem tělesně. S Bezvodou jsme se utkali na 10 kol, ale klidně bych boxoval dalších pět.
Rok a půl bez zápasu, jak jste tak dlouhou pauzu snášel?
Je to dlouhé, psychicky už mě to trápilo. Sám sobě jsem si pořád lhal, že ten zápas se už blíží. Nalhával jsem si, že je za rohem, a to mě nutilo trénovat. Nezlomilo mě to.
Galavečer boxu v Ústí nad Labem: ve střední váze do 72,5 kg porazil Viktor Agateljan (vlevo) Tomáše Bezvodu a stal se mistrem České republiky
Jaký soupeř byl Bezvoda?
Zkušený. Je trošku starší než já, je to můj kamarád, boxovali jsme v jednom týmu spoustu let, známe se hodně. Věděl jsem, do čeho jdu, je to tvrdý protivník, který umí překvapit. Musel jsem si ho udržet, aby mě nepřekvapil nějakým tvrdým úderem. Občas mi přišlo divné mlátit do kamaráda, ale je to sport. Zůstalo to pro mě v ringu, mám ho rád, je to fakt skvělý kluk. Doufám, že se z toho Tomáš zvedne co nejdřív.
A vy si teď můžete říkat, že platí, co máte na tričku: King Viktor.
Věřil jsem, že to tak bude, tady v Ústí jsem ve svém království. Chtěl jsem podle toho i boxovat a snad se to povedlo. Je to přezdívka, kterou jsem dostal od lidí už před docela dlouhou dobou. Už ani nevím, jak to vzniklo, ale původně to nebylo ani kvůli boxu.
