Večer bude známo, zda fotbalisté Slavie postoupí do Ligy mistrů. V soutěži s podmanivou znělkou, v níž létají pohádkové peníze, se pražští hráči ocitnou, pokud dnes postoupí přes dánský Midtjylland, s nímž minulý týden hráli doma 0:0.

Slavia změří síly s klubem, který k fotbalu přistupuje vědecky: dánský šampion patří Matthewu Benhamovi, apoštolovi fotbalových analýz a algoritmů. Benhamův je i anglický Brentford, který v předchozí sezoně senzačně bojoval o postup do nejvyšší anglické soutěže Premier League, přestože měl sedmnáctý nejnižší rozpočet z 24 účastníků druhé ligy.

Oba kluby lze brát jako relevantní důkazy, že Benhamova sázka na vědecké metody ve fotbale vychází. Stejným principům věří i Jakub Otava a Jakub Dobiáš, majitelé české společnosti 11Hacks. V srpnovém tištěném vydání magazínu Forbes s nimi vyšel obsáhlý rozhovor, který v souvislosti s dnešním klíčovým utkáním Slavie odemykáme na web.

Jakub a Jakub. Shodná křestní jména, zcela rozdílná minulost: devětatřicetiletý Jakub Otava pracoval ve fotbalové Spartě, o deset let mladší Jakub Dobiáš pro Slavii. Teď ale tvoří společný tým, takže rivalita se zákonitě vypařila. I když…

„Mám chuť rozmlátit ovladač, když tady s Kubou hraju na PlayStation,“ líčí Otava. „Jsem úplný začátečník, nikdy dřív jsem to nehrál, ale vyberu si třeba Liverpool, anglického mistra, on hraje za amatéry z Andorry, a stejně mě porazí. Dokáže okamžitě přečíst, jakou mám strategii, předvídat, co udělám. Dostane se mi do hlavy – game over!“

Ve výrazu muže poslouchajícího ódu na umění s konzolí se mísí povinná skromnost s lehkou pýchou. Z výrazu Jakuba Dobiáše je ale ošidné cokoli usuzovat. Na prahu dospělosti se živil jako pokerový profesionál a za pět let vydělal miliony, takže poker face patří nutně do jeho výbavy.

V nynějším byznysu, do něhož se od ledna naplno vrhl s druhým Jakubem, však bývalý karbaník neblufuje. Ani nemůže, neboť klíčové jsou reálné výsledky a ty předstírat nejdou.

Ať se ale Jakub Dobiáš tváří jakkoli, jeho společník vypráví o porážkách dál. „Může to vypadat dětinsky, ale fotbal je strategická prostorová hra a na podobných principech je postavená i FIFA na PlayStationu. Bohužel se vším všudy. Já neumím prohrávat, a on si to ještě užívá,“ žaluje s úsměvem, ale obratem zvážní.

„Pro mě jsou i tyhle prohry strašně přínosné, učím se nové věci. Do doby, než jsem Kubu poznal, jsem takhle prostorově a komplexně fotbal nevnímal, díky němu se mi otevřely oči.“

Jelikož měl Otava v minulosti na starosti i sportovní chod Sparty, musí nyní snést ironickou poznámku, jaká je škoda, že mu oči nebyly otevřeny dřív. Sarkasmus ale ustojí, na Letné už přes tři roky není a dnes s firmou 11Hacks sází na fotbalovou modernu.

Spolu s Dobiášem jsou přesvědčeni, že v rukou drží fotbalový grál – že našli způsob, jak dojít k vítězstvím a zkrátka ví, jak „hacknout“ úspěch. Jak?

11Hacks nabízí, že klubům za pomoci sofistikovaného softwaru obstará hráče na určený post podle požadované typologie, schopností, role v sestavě, stylu hry mužstva, finančních možností a tak dál. Firma je takto schopna složit jakési puzzle, které může obsahovat jedenáctku vhodných a do sebe zapadajících dílků. Výsledný obraz, který se po složení puzzle vyjeví? Triumf.

Fotbal se hraje na góly, takže nás zajímá, co k nim vede.

„Každý má k dispozici statistiky, jenže spousta z nich nemá žádnou korelaci s výsledkem,“ říká Dobiáš a nabízí pochopitelný příklad.

„Fotbal se hraje na góly, takže nás zajímá, co k nim vede. Ke gólu potřebujete vystřelit čili dopočítáváme akce končící střelou. Když je u střely dejme tomu dvacetiprocentní pravděpodobnost, že z ní bude gól, je to vzhledem k tomu, jak málo padá ve fotbale gólů, vysoké číslo a mohu se podívat, kdo podmínky ke střele vytvořil. Pokud někdo tyhle podmínky vytváří pravidelně, bude to dobrý hráč.“

„Rozpitváváme gólové akce do absolutního detailu,“ doplňuje kolegu Otava. „Často se stává, že hráč má velký přínos, ale nikdo si toho nevšimne. Dává přihrávky, ze kterých by měl být statisticky gól, ale kvůli špatnému útočníkovi je jeho práce k ničemu, byť dělá vše naprosto správně. Je dokonalý, ale další článek řetězu je bídný, takže se do žádných běžných statistik nezapíše. Naše modely si ho všimnou.“

Zároveň platí, že pro různé týmy mohou být dobrými, respektive vhodnými hráči zcela odlišní fotbalisté. 11Hacks si proto nejprve zanalyzují hru týmu, který se o jejich služby uchází.

„Ptáme se, proč nejsou zájemci o posilu spokojení se stávajícím fotbalistou, a koho by chtěli, kdyby si mohli vybrat kohokoli na světě,“ popisuje Otava. „Díky velkému množství modelů, jimiž umíme hráče popsat, nám vyjedou podobní hráči, výběr se následně zúží podle peněz, které klub na posilu má, a poté dostaneme seznam dejme tomu deseti kandidátů – to už roli analytického týmu přebírá tým skautů.“

I ten je součástí firmy. Skauti se jedou na hráče podívat, začnou ho sledovat na videu, zjistí charakter, sepíšou reporty, seznam se zase ztenčí a 11Hacks začnou komunikovat s trenérem, kterého žádají o zpětnou vazbu. Takhle se doberou k finálnímu a pro určitý tým nejvhodnějšímu adeptovi.

Michael Ngadeu v dresu „sešívaných“ | Foto Profimedia

Kdyby měla mít reklama na 11Hacks jedinou unikátní tvář, musel by to být obličej kamerunského obránce Michaela Ngadeu. „Hned napoprvé se nám podařil jackpot,“ glosuje Jakub Dobiáš terminologií hazardního hráče, že právě on v květnu 2016 našel do Slavie – coby svůj premiérový úlovek – z rumunské ligy fotbalistu, o němž do té doby takřka nikdo nevěděl.

Nulovému povědomí odpovídala i přestupová částka 500 000 eur. Když o tři roky později Ngadeu coby hvězda české ligy a miláček fanoušků odcházel do belgického Gentu, stál devětkrát tolik.

Pro kredibilitu fotbalových „hackerů“ byl objev zásadní. 11Hacks stojí za příchody dalších hráčů do dvou nejvyšších českých soutěží, ale obchodní i jiné vztahy v tuzemském fotbalu brání pochlubit se konkrétními jmény.

„Díky datům eliminujeme, co lidské oko nevidí,“ konstatuje Otava. „Když například nějaký hráč střílí góly v Turecku nebo Nizozemsku, ještě to neznamená, že se prosadí v naší lize, kde je důraz kladen na defenzivu. Člověku se v daném prostředí ten fotbalista líbí, ale v hlavě si ho těžko umí přenést do jiného. My to prostřednictvím čísel dokážeme.“

Propočítat fotbal je náročnější než baseball.

Potíží je, že ze hry nikdy neodstraníte náhodu: kmotry úspěchu bývají zhusta štěstí či smůla. I tenhle faktor dokáže systém pozorovat a zohlednit. „Hráč má třeba snovou sezonu, kterou už nikdy poté nezopakuje. Dá v ní dvacet gólů…,“ odmlčí se Otava a je vidět, že má na mysli konkrétní příklad.

Očima hledá kolegu. „Mám to říct?“ „Řekni to.“ „Není to nic proti Pepovi Hušbauerovi,“ pokračuje zmínkou záložníka, kopajícího za Spartu, když se Otava podílel na jejím vedení. „V jediné sezoně dal Pepa dvacet gólů, ale v jeho zásazích hrálo obrovskou roli štěstí.“

„Trefoval střely zdálky, které by netrefoval Messi,“ skáče mu do řeči Dobiáš. „Buď je tedy ve střelách zdálky lepší než Messi, nebo nebýt štěstí, měl mít za sezonu osm gólů. Tolika gólům za sezonu už se nikdy nepřiblížil.“

„Pozor,“ bere si Otava zpátky slovo, „on je velmi kvalitní střední záložník, ale ta konkrétní sezona byla prostě mimořádná.“ Pak nastane čas na žerty. „Dobře jsi udělal, že jsi Pepu tehdy ze Sparty prodal,“ kývne Dobiáš směrem k Otavovi. „Už tenkrát jsem byl vizionář,“ reaguje oslovený pobaveně, „měl jsem to v hlavě.“

Platí, že je skvělé mít za málo peněz hodně muziky. Nejlepším důkazem je dánský Midtjylland, klub velikosti Karviné, který dvakrát opanoval tamější ligu, nebo anglický Brentford, bojující letos impozantně o postup do anglické Premier League, přestože má sedmnáctý nejnižší rozpočet z 24 účastníků druhé ligy.

„Momentálně fungujeme jako poradenská služba a klub logicky naloží s našimi informacemi, jak uzná za vhodné. Doporučíme jednoho hráče, přijdou další odjinud a vše může být jinak, než jsme si představovali,“ říká Otava.

A kolega přidává věty o 13 zásadách, podle nichž se má hrát fotbal, a že kdyby měli klub pod sebou, mohli by tyto zásady vštěpovat vhodným typům. „Myslíme, že bychom tak z mužstva vyždímali mnohem větší potenciál za mnohem menší peníze.“

Pak by se story Jakubů ještě víc přiblížila hollywoodskému trháku Moneyball, v níž Brad Pitt poskládal pomocí dosud přehlížených statistik úspěšný baseballový tým. Muži z 11Hacks podobnost s filmem, natočeným na základě reálné předlohy, vnímají – ale Jakub Dobiáš podotýká, že propočítat fotbal je znatelně náročnější než baseball.

Vydání Forbesu Eso

Výhodou 11Hacks je prakticky neexistující konkurence. „Jedna britská firma má byznys postavený tak, že klubům pronajme přístup do databáze. Je o dost dražší než my a myslím, že většina zákazníků z pronajaté platformy neumí sama vymačkat, co potřebuje. My uděláme celou analytiku a tím co nejvíc zjednodušíme práci pro sportovní úsek klubu, který na základě dodaných dat udělá rozhodnutí.“

Hodnota know-how 11Hacks podle Dobiáše pramení z toho, že kdyby si chtěl klub vytvořit něco podobného sám, potřebuje k tomu hodně dobré matematiky a programátory a vyjde ho to velmi draho. „Z tohoto důvodu si náš software cením na miliony eur, za méně bych ho neprodal,“ dodává.

Za miliony eur by tedy software k mání byl? „Záleželo by na projektu, na podmínkách,“ uvažuje Dobiáš nahlas.

„Spíš bychom ho neprodali. Nejsme zatím blízko tomu, co všechno z toho dokážeme vytvořit. Chceme se soustředit na růst, proto nyní veškeré zisky reinvestujeme. Chceme být jedničkou na trhu.“

Kompletní rozhovor najdete v srpnovém vydání časopisu Forbes s Karolinou Plíškovou na titulce.