Hrad Templštejn dodnes údajně skrývá podklad řádu templářů

Templštejn je zřícenina středověkého hradu nedaleko obce Jamolice u Moravského Krumlova. Jedná se jeden z mála hradů založený na Moravě řádem templářů. Jako mnoho jiných hradů skrývá údajně i Templštejn poklad. Podoba místního pokladu však může kdekoho překvapit.

Pozůstatky kdysi výstavného a velkolepého hradu Templštejn se dodnes vypínají na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy. Název hradu Templštejn, původně znějící „Tempelstein“ se skládá ze slov – Tempel (chrám) a Stein (kámen), a odkazuje na své zakladatele, kterými byli příslušníci rytířského řádu „Chudí rytíři Kristovi a chrámu Šalamounova“, lépe známí jako templáři.

Komenda řádu templářů se v nedalekých Jamolicích zmiňuje již roku 1279. Hrad Templštejn či Templštýn byl založen později v 80. či 90. letech 13. století. V roce 1298 je hrad poprvé zmíněn v písemných pramenech. Proč se rozhodli fundátoři přenést komendu z obce na asi 3 km vzdálený skalní ostroh nad hlubokým zalesněným údolím Jihlavy, není známo. Snad se jednalo o strategický účel, jelikož ostroh byl lépe chráněn.

Společně s hradem byla v jeho sousedství postavena i stejnojmenná vesnice, zřejmě jako nové hospodářské zázemí. Původní hrad byl menší než dnes. Jeho jádro se však začalo postupem doby rozšiřovat.

O působení templářů na Templštejně existují další písemné zprávy z počátku 14. století.  Tehdy k hradu patřily menší okolní statky. Moc řádu templářů zde ale netrvala dlouho, jelikož v roce 1312 byl řád papežem Klimentem V. zrušen. Přestože jejich majetky měly zůstat církvi a přejít na jiné církevní řády, ne vždy se tak stalo.

Hrad Templštejn získal nejpozději v roce 1317 kutnohorský měšťan Bertold Pirkner, který zbohatl díky těžbě stříbra v Kutné Hoře. Během 14. století hrad majitele poměrně často střídal. Patřili mezi ně například Drslav ze Šelmberka, Jindřich z Lipé či Markvart z Pechtic. Za jejich časů docházelo k postupnému rozšiřování hradu, což mělo především zvýšit jeho obytný komfort.

V roce 1410 získali panství i s hradem opět páni z Lipé, kteří jej drželi v časech husitských válek až do pokročilé 2. poloviny 15. století. Během těchto časů se opět zvýšila role hradu coby pevnosti. Hrad byl nejspíše kolem roku 1470 v čelní linii doplněn o předsunutou štítovou zeď, která kryla hradní jádro za sebou z nejohroženější přístupové strany.

V letech 1475-76 se po Templštejnu psal Jan Boček z Kunštátu, po němž hrad připadl do majetku Osovských z Doubravice a pánů z Kravař. Následně se hrad naposledy vrátil do držby pánů z Lipé. Ti o majetek definitivně přišli za svou účast na stavovském povstání. V roce 1623 je celé rozsáhlé moravskokrumlovské panství císařem podstoupeno knížeti Gundakaru z Lichtenštejna. Těm zdejší panství, včetně hradu, patřilo až do roku 1908.

Hrad byl již v roce 1625 uveden jako zcela pustý. V dalších staletích docházelo k jeho nezvratné proměně ve zříceninu. Po roce 1945 se dostal do majetku státu. V rámci novodobých dějin byl hrad ve správě Lesů ČR, kteří jej v roce 2011 prodali současnému vlastníkovi, kterým se stal Ing. David Hamza. Ten začal s postupnou konzervací hradních zřícenin a jejich zpřístupněním veřejnosti.

Návštěvníky na Templštejn mnohdy lákají legendy spojené s řádem templářů. Jedna z nich hovoří o pokladu rytíře, který veškerý svůj majetek ukryl do zdí svého sídla. Jiná legenda vypráví o pokladu na dně hradní studny. Ani jeden ze zmiňovaných pokladů nebyl dosud nalezen. Je pravdou, že na hradě dosud nebyl uskutečněn žádný rozsáhlý a komplexní archeologický výzkum.

Současný majitel hradu Ing. David Hamza však podobu hradního pokladu specifikuje jinak. Nemá totiž podobu zlatých mincí a drahých kamenů, ale spočívá v architektonickém provedení a uchování dávného sídla templářů. Může to být zasypaný sklep či jiné bývalé suterénní prostory hradu, které jsou dnes zaplněné sutinami. Pokladem mohou být v budoucnu i archeologické nálezy v podobě střepů nádob, kachlů, součásti společenských her či nálezy kostí, které by osvětlily otázku každodennosti majitelů Templštejna. Ostatně už samotná zřícenina hradu je sama o sobě architektonickým pokladem dnes legendami opředených templářů.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie architektura legenda zajímavosti

Aktuálně se děje

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

včera

včera

včera

včera

včera

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy