Věřitelé, jako jsou banky, pojišťovny, větší advokátní kanceláře nebo inkasní agentury, si oddychli. Prosazení takzvané teritoriality exekutorů, o jejichž přidělování k pohledávkám by rozhodovaly soudy, spadlo minimálně do sněmovních voleb v příštím roce pod stůl. Naopak menší dlužníky může zachování současného stavu, kdy si exekutory libovolně vybírají věřitelé, ještě více zasáhnout. Důvodem je očekávaný růst nezaměstnanosti.
Návrhy na reformu systému exekucí, který v Česku platí dvacet let, zamítl sněmovní ústavně-právní výbor. Rozhodly o tom hlasy poslanců ANO a ODS v rozporu se stanoviskem podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení.
Odmítnutí hlubších změn kritizuje spolu s Piráty, lidovci a STAN také Soudcovská unie, Českomoravská konfederace odborových svazů a řada expertů. Zavedení teritoriality, která od roku 2014 platí pro insolvenční správce, prosazuje i Exekutorská komora.
„Současná úprava ukázala, že principy, které byly nastaveny v práci soudních exekutorů, se v některých případech, a bohužel čím dál častěji, projevují v narušení jejich nezávislosti,“ řekla šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Poukázala na to, že velké a tedy lukrativní pohledávky dlouhodobě řeší pouze několik největších exekutorských úřadů v Česku, které jsou na bankách či pojišťovnách existenčně závislé. „Jedná se nepochybně o narušení principu nezávislosti, a soudní moc se vůči tomu musí vymezit a vyhranit,“ dodala Zemanová.
Advokát Petr Němec, který se zabývá protiprávními exekucemi, souhlasí, že soudní kontrola exekutorů, kterým je umožněno řídit se tržními principy, je téměř nemožná. „Praxe, kdy si je vybírají věřitelé, umožňuje vznik klientelistických vazeb. Je to podobné, jako bychom si vybírali soudce nebo úředníka na katastru,“ podotkl.
Odpůrci teritoriality namítají, že mezi exekutorskými úřady jsou značné rozdíly jak ve velikosti, tak v kvalitě. „Teritorialita by věřitele vážně poškodila, mají mít svobodnou volbu exekutora,“ míní Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.
Totožný názor mají inkasní firmy. „Doprovodným jevem teritoriality by bylo zhoršení vymahatelnosti práva, které by bylo ve svém důsledku přenášeno na řádně platící lidi formou zvýšení cen,“ uvedl Vladimír Vachela z inkasní společnosti Eos Ksi.
Vedle provázanosti velkých věřitelů s několika exekutory je současný systém likvidační pro menší dlužníky. Aby se uživili i ostatní exekutoři, zaměří se jich na dlužníka několik najednou a obstaví mu veškerý majetek. To vede k tomu, že návrat takových lidí do normálního života je velmi obtížný.
Změnit to měl princip jeden dlužník – jeden exekutor. Předpokládal sloučení všech exekucí proti jednomu dlužníkovi do jednoho řízení a dohodu na splátkovém kalendáři. „Dlužníky bychom tak snáze dostali z černé ekonomiky,“ řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že více vymáháními najednou jsou dlužníci paralyzováni, což je vytlačuje z legálního trhu práce.
Množství lidí, proti nimž je v Česku vedeno jedno nebo více řízení, je vysoký. V polovině léta jich bylo 757 tisíc, přičemž exekucí je celkem 4,5 milionu. Kromě růstu nezaměstnanosti situaci zřejmě zhorší i to, že na konci října vyprší moratorium pro 340 tisíc úvěrů a hypoték, které splácejí domácnosti. Odborníci odhadují, že problémy by mohlo mít sto tisíc z nich.
Chybějící model jeden dlužník – jeden exekutor přináší komplikace i zaměstnavatelům, kteří musejí pod hrozbu vysokých pokut komunikovat s exekutory. „Je absurdní, aby proti jednomu zaměstnanci vedlo exekuce deset i více exekutorů, kteří od zaměstnavatele žádají totožné informace,“ uvedla Pavla Aschermannová z Rubikon Centra, které spolupracuje s firmami na hledání míst pro dlužníky.
V programovém prohlášení vlády ANO a sociální demokracie se píše, že teritorialita exekutorů a princip jeden dlužník – jeden exekutor budou zváženy včetně alternativ. „Potřebujeme stabilitu systému, nikoliv převratné kroky,“ odmítla důkladnější úpravy exekučního řádu poslankyně Věra Procházková (ANO).
Její kolega, exministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek varoval před zhroucením českého právního řádu. „Zdrženlivost je zcela na místě. Jde o revoluční návrh,“ prohlásil.
Debata o novele exekučního řádu trvala v tomto volebním období od loňska, ústavně-právní výbor nakonec souhlasil jen s několika dílčími předlohami. Dlužníkům mají mimo jiné pomoci chráněné účty, které prosadili Kateřina Valachová (ČSSD) a Patrik Nacher (ANO).
Podle Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení se reforma exekučního systému odsouvá na neurčito. „Kromě minoritních úprav, se žádná zásadní změna nekoná. Hnutí ANO tímto navazuje na tradici vládnoucích stran, které i přes jasné celospolečenské a ekonomické dopady nadále ponechají soudní moc v rukou exekučního trhu, jakkoli se proti tomuto vymezuje i Soudcovská unie,“ uvedl Hábl.
| Co by se letos mohlo změnit v exekucích |
|
| Počet řízení kvůli krizi zřejmě naroste |
Po krizi v roce 2008 rostl počet exekucí o jeden milion ročně, v posledních letech stoupá o půl milionu. Při zachování nynějšího modelu, kdy se na dlužníka naráz zaměří více exekutorů a zablokují mu nemovitosti, účty i příjmy, mohou podle odborníků uvíznout v dluhové pasti statisíce lidí. Z aktuálních údajů Centrální evidence exekucí plyne, že počet fyzických osob v exekuci se od ledna snížil o 33 tisíc. Množství lidí, proti nimž je v Česku vedeno jedno nebo více řízení, je však stále vysoký. V polovině léta jich bylo 757 tisíc oproti loňským 790 tisícům. |
