Meteor o šestém smyslu zvířat, Slunci a otráveném vojsku

Je normální teplé září?

Teploty dosahující i třicítky, mnoho slunečných dní. Příjemně teplé září se pokazilo až poslední víkend. Čím bylo krásné počasí způsobeno? Dá se to už považovat za „babí léto“?

Naproti tomu červenec byl deštivější a chladnější než září. Souvisí to spolu? A čím jsou způsobena chladná zářijová rána? Na celou řadu otázek odpovídal Marti Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Mají zvířata šestý smysl|foto:Fotobanka Unsplash

Dokáží zvířata předvídat?

Bylo už mnohokrát pozorováno, jak některá zvířata zvýšeným neklidem dávají najevo svou obavu z toho, co se má stát. S předstihem i desítek hodin dokáží nějakým způsobem vycítit zemětřesení.

Někteří tažní ptáci se pak dokáží obloukem vyhnout bouři, aniž by byly na dohled blesku či doslech hromu. Jakými smysly zvířata vytuší, co přijde? Mají snad pověstný „šestý smysl“? Řadu příkladů uvedl biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev Punkevních jeskyní

„Plazíme se po břiše kanálem – nyní už můžeme lézt po kolenou, vztyčujeme se, naše hlasy vyvolávají ozvěnu – vtom, je to možné? Dech se nám zatajil úžasem. Před námi je ohromná prostora; voláme a ozvěna odumírá daleko vzadu. Kam až reflektor dosvítí, všude fantastické krápníkové tvary...“
Karel Absolon

Tak popisuje Karel Absolon jak 26. září 1909 spolu s kolegou Viktorem Ježkem poprvé pronikl do jeskynního komplexu řeky Punkvy. Objev možná nejkrásnější české zpřístupněné jeskyně jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Logo|foto:Český rozhlas

Může nás ohrozit Slunce?

Mimořádně silná sluneční erupce, při které by se od Slunce odtrhlo velké množství plazmatu, by po setkání se zemskou magnetosférou vyvolalo velkou geomagnetickou bouři. Při ní by naše civilizace závislá na elektřině a internetu mohla o oboje dočasně přijít.

Prof. Miloslav Druckmüller z VUT v Brně hovořil o tom, jestli dokážeme takovou situaci předvídat a dostatečně se technicky připravit. Poněkud překvapivě si myslí, že by se zodpovědní lidé (zejména politici) k preventivnímu odstřižení kritické infrastruktury od rozvodné sítě, nikdy neodhodlali ani přes varování odborníků.

Čím se otrávilo vojsko u Kutné Hory?

Římský král Albrecht vtrhl roku 1304 do českého království. Jeho cílem byla především Kutná Hora, bohaté město, kde se těžila polovina evropské produkce stříbra. Město mělo chybou obranu, ale chytré obyvatele. Zbraslavská kronika doslova uvádí:

Čím se otrávilo vojsko u Kutné hory|foto:pxhere

„Horníci přimísili mour a pěnovou strusku ze stříbra a jiné bahnité nečistoty vytýkající z jam a z hutí do onoho potoka tekoucího k nepřátelskému vojsku, z kterého oni dosti hojně pili, takže zahynulo bezpočtu lidí i dobytka otráveno oním jedem. Po stříbře žíznili, stříbrnou strusku pili.“
Zbraslavská kronika

Čím přesně se Albrechtovo vojsko otrávilo? Stříbro to nebylo. Dočteme se to v připravované knize Otrávené příběhy doc. Petra Klusoně z Ústavu chemických procesů Akademie věd.