Dýně patří k oblíbeným podzimním plodinám, obsahují velké množství vitamínů a skvěle obohatí jídelníček. Tykve sklízíme od konce léta až do prvních mrazíků. A pokud je správně uskladníme, vydrží až do jara. Vysvětlíme, jak dýně správně sklízet, skladovat i to, jaké obsahují zdraví prospěšné látky.
Tykve sklízíme od konce srpna až do prvních mrazíků
Dýně sklízíme od konce srpna až do prvních ranních mrazíků. Ty by mohly plody poškodit. Zralou tykev poznáte podle barvy slupky. Ta je u všech odrůd tvrdá a matná. Samotná barva zralých plodů se liší podle odrůd od světle žluté až po tmavě oranžovou. Například zralé plody odrůdy Hokkaidó jsou zbarveny do sytě oranžových barev, zatímco muškátová dýně vyniká zabarvením do krémových až hnědých odstínů.
Při sklizni ponechte dýním minimálně pět centimetrů dlouhé stopky. Prodloužíte tím skladování. Pokud se stopka ulomí, plod v odhaleném místě napadnou mikroorganismy a dýně začne dříve hnít.
Správným uskladněním vydrží až do jara
Před uskladněním sklizené plody očistěte od případných nánosů hlíny a nechte je několik dní na suchém a teplém místě proschnout. Zbavíte je tím nežádoucí vlhkosti, která je během skladování spouštěčem hniloby. Plody nejlépe nechte proschnout venku na čerstvém vzduchu a nenechávejte je volně ležet na zemi či trávníku. Dobře poslouží kus dřeva, paleta nebo dřevěný rošt, kterým vzduch volně proniká.
Po několikadenním proschnutí dýně uskladníme do vzdušné místnosti s minimem světla a přibližnou teplotou od 10 °C do 16 °C. Tykve lze uložit na police vystlané slámou či zavěsit do síťek. Důležité je, aby se dýně vzájemně nedotýkaly. Takto uskladněné tykve vydrží až do jara.
Dýně pomáhají odbourávat toxiny
Konzumací jedlých dýní dodáte organismu mnoho prospěšných látek a vitamínů. Dýně obsahují vitamíny C, D, E, B1, B2, B3 a dále draslík a minerální látky, které přispívají k rychlejšímu odbourání některých toxinů.
Pestrá druhová rozmanitost
Tykví existují desítky druhů, včetně těch okrasných. Pozornost však soustředíme na několik vybraných druhů jedlých dýní.
Myslíte, že tykve jsou vhodné pouze k přípravě kompotů? Ne vždy je tomu tak. Například specifická vnitřní vláknitá struktura špagetové dýně nahrazuje po uvaření oblíbené těstoviny i supluje polévkové nudle. Ke kulinářství je nejvhodnější dýně Hokkaidó, která vyniká vytříbenou chutí a snadným zpracováním. Jako jediná dýně se totiž nemusí před vařením či pečením loupat. Svou oříškovou chutí pro změnu vyniká žaludová tykev, jejíž plody jsou dlouhé pouhých 20 cm a váží přibližně půl kilogramu.
Za nejvýnosnější tykev v poměru velkého množství dužiny a mála semen lze považovat máslovou dýni. V našich podmínkách ji však nejspíš nevypěstujete, je náročná na teplo. Na teplo je náročná také muškátová dýně, jejíž zralé plody se zabarvují do krémových a hnědých odstínů. Chuťově je velmi příjemná.
Závěr patří klasice, kterou všichni dobře známe z našich zahrádek, a to odrůdě Goliáš. Plody, jak název napovídá, dosahují gigantických rozměrů a hmotnosti až 30 kg. Oblíbená je k zavařování, k přípravě kompotů, džemů či k pečení buchet. Kvůli vysokému obsahu vody ale nevydrží dlouhé skladování. Proto dýně Goliáš zpracujte co nejdříve.
