Důležitou roli v úspěchu u dětí hraje také fakt, zda má škola dost speciálních pedagogů či školních psychologů, stojí ve zprávě o kvalitě českého vzdělávání.
PŘEHLEDNĚ: Ředitelské volno v gesci škol, distanční výuka s polovinou žáků |
Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse ze zjištění inspekce plyne, že v České republice rozhoduje o úspěšnosti žáka ve škole hlavně rodinné zázemí. To, kde žije a do jaké konkrétní školy chodí. V bohatších regionech mají děti větší šance na lepší vzdělání než v chudých.
Mezi bohaté oblasti patří Praha a Středočeský, Pardubický, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Středně bohaté jsou kraje Plzeňský, Královéhradecký, Olomoucký, Zlínský a Vysočina. Jako chudé vychází ze zjištění inspekce kraje Liberecký, Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký.
Výsledky dětí do značné míry ovlivňuje také konkrétní učitel a jeho kvalifikovanost, respektive specializace. Pokud pedagog není takzvaně aprobovaný, tedy nevystudoval specializaci pro daný předmět, má to na kvalitu vzdělávání negativní dopad. Například ve Zlínském kraji je podle inspekce možné vysvětlit nadprůměrné výsledky v testování dětí právě vysokou mírou kvalifikovanosti i aprobovanosti učitelů.
Nedostatek na severozápadě i v Praze
Naopak v krajích Karlovarském, Středočeském a Ústeckém nebo i v Praze je pedagogů s potřebnou specializací nedostatek, což se na kvalitě vzdělávání odráží špatně. Podle inspekce by se proto stát měl snažit zajistit co nejvyšší aprobovanost výuky ve všech krajích.
„Z hlediska rozsahu výuky vedené neaprobovanými učiteli je situace napříč kraji nejhorší na druhém stupni základních škol, kde dosahuje v celorepublikovém průměru podílu 27,4 procenta, a následně v nematuritních oborech středních škol, jejichž žáci zároveň vykazují podprůměrné vzdělávací výsledky,“ uvedl Andrys.
Podle něj je třeba také usilovat o zajištění odborných služeb ve školách, jako jsou třeba speciální pedagogové či školní psychologové. „I v tomto směru je situace napříč regiony komplikovaná a znevýhodněné kraje, jako je například kraj Karlovarský, se navíc potýkají s výrazným nedostatkem těchto specialistů, nejen přímo ve školách, ale i ve školských poradenských zařízeních,“ řekl náměstek.
Různá kvalita je dlouhodobý problém
Kvalita vzdělávání se podle inspekce mezi školami v regionech liší dlouhodobě. Doporučila proto zapojit do vzdělávací politiky státu více i kraje a obce, které školy zřizují. Pracovní verzi zpráv o vzdělávání v krajích probrali inspektoři s ministrem školství Robertem Plagou a zástupci krajů na podzim 2019, sdělil Andrys.
Ministerstvo se pak zavázalo, že v chystané strategii vzdělávání do roku 2030 bude usilovat o snížení nerovností. „Školy by měly dostávat takovou podporu, která jim umožní alespoň částečně eliminovat rozdíly dané domácím zázemím žáků, kteří konkrétní školu navštěvují,“ uzavřel Andrys.