Premiéři zemí EU se na červencovém summitu dohodli na vytvoření fondu obnovy. Čerpání peněz ale nebude pro členské státy jednoduché, nejprve musí připravit plány, jak peníze z nového fondu využijí.
Česko na svém plánu obnovy již pracuje. Peníze z nového zdroje totiž bude muset využít rychleji, než v případě klasických strukturálních fondů. Zatímco klasické dotace se čerpají vždy v rámci sedmiletého programovacího období, peníze z fondu obnovy bude muset Česko rozdělit již do konce roku 2023. Samotné čerpání prostředků se pak může protáhnout až do roku 2026.
Vypracování plánu a rozdělení peněz do roku 2023 však není jedinou podmínkou, kterou bude muset Česko splnit, aby si na evropské finance mohlo sáhnout. Jak ve svém nedávném projevu uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, 37 procent financí z fondu obnovy chce EU vyčlenit na ochranu klimatu.
Česko bude muset ve svém plánu klimatické požadavky EU reflektovat. „Zelené projekty budou mít v plánu obnovy zcela jistě své místo,“ potvrdila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková, jejíž resort má přípravu národního plánu obnovy na starosti.
Jirotková dále zdůraznila, že Česko musí při přípravě plánu dbát jak na zelenou politiku EU, tak i na doporučení, která Evropská komise každoročně předkládá členským státům v rámci tzv. evropského semestru. Komise tak bude mít jistotu, že finance z rozpočtu EU pomohou členským státům v nastartování hospodářského růstu.
Například v letošních doporučeních Komise vyzvala Česko k investicím do obnovitelných zdrojů energie, úspor energií, ale také do digitalizace veřejné správy. Důraz kladla unijní exekutiva také na oblast zdravotnictví a jeho elektronizaci.
Kam investovat peníze z fondu obnovy?
Česko tak stojí před nemalou výzvou. V následujících třech letech bude muset investovat miliardy eur do projektů, které jsou v souladu se zelenou politikou EU. Celý evropský rozpočet totiž bude vynakládán s ohledem na cíle Pařížské klimatické dohody, jejímž záměrem je zpomalit globální oteplování. Otázkou tedy je, zda má Česko jasno v tom, jak evropské peníze využije.
V rámci debat o plánu obnovy se začínají objevovat projekty, které by mohly být ideálními „adepty“ pro evropské financování. Několik z nich představila u kulatého stolu organizovaného serverem EURACTIV.cz Andrea Ćirlićová ze společnosti Ernst & Young.
„Zmapovali jsme české prostředí a vytipovali více než 70 projektů,“ uvedla Ćirlićová s tím, že do finálního seznamu projektů vhodných k podpoře postoupilo 54 z nich. „Investice, které tyto projekty vyžadují, dosahují sedmi miliard eur,“ dodala.
Jako příklad uvedla projekt chytré a udržitelné čtvrti Židlochovice – Líchy. „Projekt zahrnuje různé oblasti, ať už se bavíme o energetice, odpadech nebo vodním hospodářství,“ dodala Ćirlićová, která se specializuje na téma chytrých měst.
Potenciál pro investice z fondu obnovy v Česku podle ní rozhodně je, s čímž souhlasí i náměstkyně Jirotková. „Absorpční kapacita je velká,“ potvrdila náměstkyně. Podotkla však, že projekty nejsou dostatečně připravené. Nejde totiž pouze o párování projektů s evropskými penězi, ale také o vyřízení všech administrativních nezbytností, jakými jsou například stavební povolení.
Praha je připravena
Města a kraje patří mezi tradiční příjemce evropských dotací. Lze tedy očekávat, že se budou angažovat také při čerpání peněz z fondu obnovy. Praha spolu s dalšími metropolemi zemí Visegrádské skupiny dokonce vyzvala k přímému financování měst, zejména pokud jde o zelené investice.
„EU by měla podpořit města v zelené obnově po koronaviru,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Zdůraznil přitom, že právě evropská města jsou centry inovací, bez kterých se zelená transformace neobejde. A EU by na to podle něj měla brát ohled.
Praha má zároveň připraveno hned několik projektů, které by si podle Hřiba mohly zasloužit podporu z evropských fondů. Konkrétní projekty představil při příležitosti kulatého stolu serveru EURACTV.cz předseda pražské komise pro udržitelnou energii a klima Martin Bursík.
„Vlajkovou lodí bude pražské Společenství pro obnovitelné energie,“ uvedl Bursík. Bude se jednat o tzv. energetickou komunitu, kterou založí město Praha. Součástí komunity budou městské budovy, školy, domovy důchodců, divadla a další subjekty, na jejichž střechách budou instalovány fotovoltaické elektrárny. Ty budou zásobovat energií členy komunity, zatímco přebytky budou dodávat hlavnímu městu. Praha by tak mohla snížit svou dosavadní závislost na uhelných elektrárnách a teplárnách.
Bursík doufá, že na tento projekt bude moci Praha využít peníze ze strukturálních fondů EU nebo z nového fondu obnovy.
Renovace budov pomohou rozhýbat ekonomiku
Evropské zelené investice by Česko mohlo využít i na renovace budov. Právě budovy mají obrovský potenciál jak ve snižování spotřeby energie, tak i emisí skleníkových plynů. Mohou tak Česku významně pomoci při plnění evropských klimatických ambic, včetně závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
„Většina budov zůstává nezrenovována. Je tam potenciál jak pro sektor stavebnictví, tak i pro úspory, zlepšení kvality bydlení i pracovního prostředí. Investice do renovací pomohou rozhýbat českou ekonomiku,“ vysvětlil Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.
Do sektoru budov je podle něj třeba v následující dekádě investovat přes 600 miliard korun. „Je otázkou, jaké finanční zdroje k tomu využít,“ dodal Holub. Česko totiž může využít výnosy z emisních povolenek, které financují český program Nová zelená úsporám nebo také nově vznikající modernizační fond. Další možností je podle něj i fond obnovy.
Problémem při čerpání však může představovat nedostatečná projektová příprava, na kterou upozornila i náměstkyně Jirotková. Česko by však mělo mít možnost zaplatit z fondu nejen stavbu projektů, ale i jejich přípravu. Doufá v to jak Holub, tak i samotné ministerstvo průmyslu a obchodu, které o fondu obnovy jedná přímo s Evropskou komisí.
180 miliard pro Česko
Česko by mělo z fondu obnovy získat na dotacích celkem 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Většinu peněz – 6,7 miliardy eur (180 miliard korun) – bude čerpat z nástroje označovaného jako „facilita na podporu oživení a odolnosti“. Právě ten je podmíněn vytvořením zmíněných plánů národní obnovy.
Členské státy musí plány odevzdat Evropské komisi ke schválení v dubnu 2021. Do té doby by měly být národní úřady s Komisí v kontaktu, tak aby jejich plány odpovídaly evropským prioritám a doporučením.
„Do konce roku budeme s Evropskou komisí diskutovat o návrzích,“ dodala náměstkyně Jirotková. „Na přípravě plánu intenzivně spolupracujeme s relevantními rezorty, sociálními partnery, městy a dalšími aktéry,“ uzavřela náměstkyně. První návrh může Česko poslat Komisi již 15. října.
Co se týče „zbývajících“ miliard z fondu obnovy, které nejsou součástí facility na podporu oživení a odolnosti, ty by měly směřovat zejména do českých regionů, včetně těch závislých na uhelné energetice.
