Článek
„Jsme tím přetížení. A jsme z toho trochu nešťastní. Na druhou stranu ale chápeme kolektivní zařízení, například právě školky, že se obávají rozšíření nákazy. Dítě s horečkou do školky rozhodně nepatří,“ uvedla lékařka.
Sdělila, že proto se nyní pracuje na algoritmu určování dětí s akutními onemocněními, ze kterého má podle ní vyplynout, že každé dítě, které má projevy nějakého akutního onemocnění, by mělo především zůstat několik dní doma.
Někteří praktici se bojí léčit, dostanou manuál
„Rodiče by měli kontaktovat pediatra podle zdravotního stavu dítěte. Když budou přetrvávat projevy akutního onemocnění, my jim budeme radit, aby zůstaly děti doma deset dní, tedy celé období karantény. Testovat se budou až děti, které budou z rizikových oblastí anebo se dostanou do přímého kontaktu s osobou pozitivně testovanou,“ soudí Cabrnochová.
Jak si nesplést běžné nachlazení s koronavirem
Uvedla dále, že dětští lékaři teď jsou nadmíru zaměstnáni telefonickými konzultacemi s rodiči. Vzniká i paradox, kdy si rodiče nevědí rady s náhlou nemocí dítěte, a rádi by ho i vyšetřili, na druhé straně se však snaží malé děti chránit, aby nemusely do čekáren ordinací, a zbytečně tak nedocházelo k dalším kontaktům.
Lékaři: Roušky dětem ano, ale jen starším
Rovnováha mezi tím je velmi obtížná a do toho musejí praktici ještě stihnout ošetřovat miminka, očkovat a dělat prevenci. „Je toho na nás opravdu moc,“ řekla Cabrnochová.
Posteskla si také nad tím, že čas praktikům ubírá i vypisování ošetřovného. „Musíme to dělat fyzicky s rodiči. Na rozdíl od praktických lékařů pro dospělé, kteří mohou vypsat elektronickou neschopenku, u ošetřovného takový formulář není,“ upozornila pediatrička.