Vysoké školy stojí před nelehkým rozhodování o formě výuky v nadcházejícím minimálně půl roce. Některé fakulty se rozhodly pokračovat formou distanční online výuky, kterou si již všechny školy během pandemické první vlny musely projít. Většina škol se ale prozatím pustí do výuky klasické.
Vysoká škola ekonomická v Praze, která začíná svůj semestr zpravidla dříve než ostatní, rozhodla nyní o tom, že pokud se nezmění situace a nepřijde jiné nařízení z úrovně státních úřadů, začne výuka standardně. Krizový štáb školy měl přítom na stole i variantu opačnou, přechod na plně online režim.
„Pokračovat budeme klasickou formou výuky, ovšem za podmínek striktního dodržování všech zdravotnických a hygienických nařízení,” řekl k tomu mluvčí a člen vedení Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Daniel Váňa.
Největší ekonomická vysoká škola v zemi ovšem nastavila řadu dílčích opatření. V učebnách budou studenti muset mít nasazeny roušky, učitelé se mohou rozhodnout dle svého uvážení. Častá dezinfekce rukou je doporučená, v počítačových učebnách povinná. Zcela se pak ruší akce studentských spolků.
Většina z těch škol, které už oznámily plány na zimní semestr, nadále počítá s výukou v klasické formě. Podle regulací Národního akreditačního úřadu nemohou školy za stávající situace samy zavést plošnou online výuku, individuálně se ale mohou rozhodovat jednotlivé fakulty, nebo katedry u konkrétních předmětů.
Podle výkladu platných norem podle ministerstva školství by plošným zavřením škol došlo ke změně parametrů výuky, na které školy dostaly akreditace.
Nicméně Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci už oznámila, že kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem zorganizuje veškerou výuku v zimním semestru distanční formou.
„Výuka se uskuteční na vybraných platformách v reálném čase, možné budou i individuální konzultace s vyučujícími a fakultní knihovna zůstane otevřená,” uvedl děkan fakulty Václav Stehlík.
Soukromá pražská vysoká škola Unicorn University jde také cestou distanční výuky. Chce ale jít ještě dál. Zažádala o akreditaci dvou plně distančních bakalářských programů, které by provozovala i v případě, že by koronavirová pandemie opadla. Šlo by pravděpodobně o první takové programy v zemi.
„Zavedení online výuky je na uvážení vedení jednotlivých fakult a garantů studijních programů s ohledem na aktuální situaci,“ uvedl Petr Podzimek z odboru vnějších vztahů na Univerzitě Karlově, škole s největším počtem studentů v zemi.
Univerzita Karlova je nyní zatím připravena zahájit výuku v běžném režimu a dodává, že pokud si to situace vyžádá, může škola bez prodlení zahájit distanční studium stejně, jako tomu bylo v uplynulém semestru.
Proti nemožnosti nastavit plošnou online výuku se vymezují někteří akademičtí pracovníci a vedoucí škol. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová například uvedla, že „vysokým školám je v krizové době omezována možnost efektivně chránit studenty a zaměstnance před šířením koronavirové nákazy.“ Mnohé zahraniční vysoké školy včetně třeba známé univerzity v Cambridge s plně online výukou počítají.
Názory na kvalitu výuky na dálku a na živo se různí, teolog a pedagog Tomáš Halík se například několikrát vyjádřil pro nepostradatelnost osobního kontaktu kantora a studenta při učení. Oproti tomu třeba rektor Unicorn University Jan Čadil se nechal slyšet, že při přednáškách online cítil, že na něj studenti reagují možná i lépe než v přednáškové místnosti, kde mají před ostatními v přímé interakci ostych.
