Sergej Bubka bude už navždycky legendou skoku o tyči, světovým rekordmanem si ale už říkat nemůže. Z historických tabulek ho v Římě vymazal fenomén nové doby. Dvacetiletý Švéd s americkou krví Armand „Mondo“ Duplantis na mítinku Diamantové ligy skočil 615 centimetrů a sebral Bubkovi světový rekord pod širým nebem.
Duplantis už v zimě překonal dva světové rekordy v hale a výkonem 618 centimetrů z Glasgow drží absolutní nejlepší výkon historie. Pod širým nebem ale dosud stále trval Bubkův výkon 614 centimetrů, kterého dosáhl v roce 1994 v Sestriere.
Duplantis se o překonání Bubkova letního světového rekordu pokoušel celé léto, ale teprve v Římě mu to vyšlo. První pokus ještě těsně shodil, ten druhý ale přeskočil, navíc s šokující rezervou.
Bubka byl na přelomu osmdesátých a devadesátých lete jednou z tváří světové atletiky. Světové rekordy posouval centimetr po centimetru, až jich venku i pod střechou nasbíral pětatřicet. O halový rekord ho už v roce 2014 připravil Francouz Renaud Lavillenie. A teď ho definitivně vymazal mladý Duplantis.
„Bubka byl Bubka. Ve své době byl přede všemi a byl revolucionářem našeho sportu,“ ocenil Duplantis svého předchůdce. „Byl tak rychlý a silný. Zdálo se, že je jediná cesta, jak skákat tak vysoko, je být tak výjimečným atletem jako byl on. Ale pak přišel Renaud, malý Francouz, a vyvedl lidi z omylu.“
Duplantis reprezentuje Švédsko, ale žije v Americe, v zemi svého tatínka Grega. Ten v osmdesátých letech proti Bubkovi závodil. Druhou sadu genů dodala švédská maminka Helene, která byla vícebojařkou a hrála i volejbal.
Jejich synek vzal tyčku do ruky už ve školce. Tréninkový sektor měl doma na zahradě. Svůj první světový rekord překonal už v sedmi letech. Tatínka přeskočil v sedmnácti. A tuhle zimu naložil celé historii, když dvakrát překonal halový světový rekord. Od té doby poslouchá řeči o historických výkonech před každým závodem.
„Každý to očekává, tlak je na každém mítinku. Ale závodím proti skvělým klukům, nejlepším na světě, takže můj první cíl je vždycky snažit se vyhrát. Samozřejmě se snaží skákat co nejvýš,“ líčí Duplantis.
V Římě předvedl další parádní výkon norský překážkář Karsten Warholm, který překonal rekord mítinku svým třetím nejlepším časem kariéry 47,07 sekundy. Osmnáctiletá čtvrtkařka Barbora Malíková skončila v druhém nejlepším čase kariéry 52,17 sekundy pátá.
„Trochu mě mrzí, že to nebylo pod padesát dva. Těším se na další sezonu a snad to bude ještě lepší,“ hodnotila Malíková.
Nejvyšší skoky historie |
|
618 cm Armand Duplantis (Švéd.) 2020 Glasgow (hala) 617 cm Armand Duplantis (Švéd.) 2020 Toruň (hala) 616 cm Reuand Lavillenie (Fr.) 2014 Doněck (hala) 615 cm Armand Duplantis (Švéd.) 2020 Řím (venku) 615 cm Sergej Bubka (Ukr.) 1993 Doněck (hala) 614 cm Sergej Bubka (Ukr.) 1994 Sestriere Sergej Bubka (Ukr.) 1993 Liévin (hala) 613 cm Sergej Bubka (Ukr.) 1992 Tokio Sergej Bubka (Ukr.) 1992 Berlín (hala) |
Témata:
atletika, sport, rekord, Řím, lehká atletika, Diamantová liga, Glasgow, Armand Duplantis, Sergej Bubka, skok o tyči, Renaud Lavillenie, Sestriere, Sport na Heureka.cz
Související články
