Alois Bradáč ze Žďáru třikrát oběhl zeměkouli. Běhat přitom začal až po čtyřicítce

17. září 2020

Se sportem je možné začít v každém věku. Potvrzuje to i příběh Aloise Bradáče ze Žďáru nad Sázavou, který začal vytrvalostně běhat až po čtyřicítce.

Dnes je panu Aloisovi osmdesát let a je stále aktivní, i když už maratóny neběhá.

„Žádný kroužky ve škole, žádný tělocvik. Já vlastně tím, že jsem pobíhal do školy ze školy na pole z pole, tak tím jsem ten pohyb získal,“ vzpomíná na své dětství Alois Bradáč. 

Běžecký styl tak Alois Bradáč piloval praxí. Neměl trenéra, neměl nikoho, kdo by mu radil. „Když jsem pak začal běhat, tak mně říkali: seš moc přikrčený, začínáš moc rychle. Říkal jsem: dejte mi pokoj,“ říká s úsměvem.

Na dálkových pochodech začal běhat, aby byl brzy doma

S během jako sportem začal Alois Bradáč až po čtyřicítce. Do té doby hrál volejbal a chodil dálkové pochody. Tehdy, v 70. letech minulého století, byl například velmi populární pochod Praha-Prčice.

Ten šel Alois Bradáč několikrát. „Abych byl brzy zpátky, tak jsem to postupně běhal,“ popisuje pozvolný přechod od turistiky k vytrvalostnímu běhu.

Po čtyřicítce uběhl maraton za dvě hodiny padesát tři minut

Vrcholem pro vytrvalostního běžce je samozřejmě maraton. „Když mě bylo čtyřicet dva, tak jsem uběhl maraton za dvě hodiny padesát tři minut v Praze ve Stromovce,“ vzpomíná Alois Bradáč.

Medaile a poháry Aloise Bradáče ze Žďáru nad Sázavou
Medaile a poháry Aloise Bradáče ze Žďáru nad Sázavou

Po padesátce měl čas tři hodiny a čtvrt, což je v tomto věku velmi dobrý čas. Díky běhání viděl Alois Bradáč kus světa. Zúčastnil se mimo jiné Olympijských her veteránů, kde se umístil na třetím místě.

V osmdesáti letech už Alois Bradáč moc neběhá. A sám přiznává, že ke konci přispěla i koronavirová krize a jarní nařízení nošení roušky i venku v přírodě. Přesto je stále aktivní a nohy ho nebolí. Letos také převzal Cenu Města Žďár nad Sázavou za zásluhy v oblasti sportu.

Spustit audio