Hokejová veřejnost se rozloučila s Říhou. Vynikající chlap, trenér i gejzír emocí, zaznívalo
Na tři stovky truchlících z řad bývalých spolupracovníků z české reprezentace, dalších zástupců Českého hokeje, bývalých klubových působišť, hráčů i fanoušků se přišly poklonit památce kouče Miloše Říhy, který zemřel minulý týden v úterý ve věku 61 let. Poslední rozloučení pro veřejnost s koučem, který úspěšně působil i v ruských klubech, se konalo v pardubickém krematoriu už po rodinné pietě.
"Spolupráce s ním byla skvělá. Myslím, že ty dva roky byly nádherné, a škoda že to dopadlo, jak dopadlo. Byl to mladý člověk, který měl hodně před sebou, měl plány, a dneska jsme se tady sešli na posledním rozloučení... Je to smutné," řekl olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa Robert Reichel, který byl spolu s Karlem Mlejnkem Říhovým asistentem u reprezentace.
"Byl svůj. Hodně mi připomínal Ivana Hlinku, šel si za věcmi a měl na to podobný názor, v tom byl výjimečný. Řekl věci na rovinu, možná se to někomu nelíbilo, ale za nic se neschovával. Odnesl jsem si od něj hodně, škoda že spolupráce nepokračuje. Měli jsme nějaké plány, a bohužel to skončilo," dodal Reichel.
Podle generálního manažera reprezentace Petra Nedvěda přišel český hokej o velkou osobnost. "Byl to charismatický člověk, který se uměl bavit i mimo hokej. Hrozně rádi na něj všichni vzpomínáme. Byl to vynikající trenér, ale nejen to, i vynikající chlap," podotkl Nedvěd.
"Co cítil, tak vždycky, i když se to třeba někomu nemuselo líbit, tak vám řekl, ale z očí do očí. Je to pro nás obrovská ztráta. Věděli jsme, že Milošovo zdraví není úplně nejlepší, ale nikdo nemohl očekávat, že to vezme takto rychlý konec," vzpomínal Nedvěd.
Král chyběl, Rolinka další pardubické rozloučení zasáhlo
Na posledním rozloučení chyběl prezident svazu Tomáš Král, dorazili ale další zástupci včetně Petra Břízy, člena Rady Mezinárodní hokejové federace a jednoho z kandidátů na post prezidenta IIHF po končícím Reném Faselovi. "Já si Miloše pamatuju hlavně ze Sparty, protože jsme se potkali já jako hráč a on jako trenér v roce 2002, byť to pro něj bylo krátké působení. Ale pak jsme se samozřejmě potkávali v datech následujících, hodně si ho pamatuju za poslední rok v národním mužstvu," řekl Bříza.
"On byl jednoduše řečeno gejzír emocí, hokejových témat a života. Bylo to na něm hrozně hezké, protože byl všeho plný, a když někde byl, tak ho bylo plno. Byl skvělý parťák do jakéhokoliv povídání. Tím, že hokejem žil, tak byl velmi respektovaný jak v Rusku, tak v celé hokejové komunitě. Moc bude chybět," podotkl Bříza.
Zaslouženě se podle něj Říha po působeních v extralize, ale i v Rusku ve Voskresensku, Spartaku Moskva, Petrohradu, Omsku či nakonec v KHL i ve Slovanu Bratislava před dvěma roky dočkal postu hlavního kouče národního týmu. "Podporovali jsme, aby reprezentaci dostal, protože do toho přinesl svoji zkušenost, pořád si zachovával drajv. Bohužel i ten a emoce se projevují na zdraví. On hokejem žil čtyřiadvacet hodin denně, pořád vnímal každou buňkou a byla to pro něj životní náplň. To je na tom hezké," dodal Bříza.
Rozloučit s úspěšným trenérem se přišli hráči z Pardubic, jeho dlouholetého působiště. "Nemůžu na něj říct špatné slovo. Vždycky když jsme se s Milošem potkali, i když mě zrovna netrénoval, tak jsme si měli co říct. Je to další rozloučení tady v Pardubicích, které mě obrovsky zasáhlo," podotkl útočník Tomáš Rolinek.
"Byl skvělý motivátor, skvělý trenér a vždycky každého nutil všechno dělat naplno. Já jsem celou kariéru nedostal nikdy nic zadarmo a on si prošel taky takovou tou kariérou, kdy ne vždycky byl nahoře. Každý v hokeji na něj vzpomíná dobře," uvedl Rolinek.
"Asi každý, kdo má hokej rád a má ho v srdci, tak musel být zdrcený. Opustil nás takhle mladý člověk a skvělý trenér. Těžko se to přijímá a vstřebává, ale bohužel takový je život. Všichni, kdo ho zažili, tak vědí, co to bylo za člověka a co s ním odešlo za emoce a životní elán," prohlásil bývalý brankář a sportovní ředitel Pardubic Dušan Salfický, podle něhož chystá Dynamo pietní místo, aby fanoušci během sezony mohli Říhovi vzdát hold.
"Byl to vynikající člověk a trenér, který začínal v Pardubicích extraligu. Byl velice milý, příjemný, s hráči to velmi dobře uměl, uměl je motivovat, ale když byla zábava, dokázal organizovat zabíjačku, kde se všichni pozvali, hráči za ním šli a dělali všechno pro to, aby úspěchy byly," vzpomínal bývalý útočník a dlouholetý vedoucí mužstva Pardubic Bohuslav Šťastný.
"Nejvíc mi utkvělo, když přišel do Pardubic poprvé trénovat, byl takový rituál, když měl někdo narozeniny nebo přišel někdo do mužstva, tak se házel oblečený do bazénu. Miloš nezkazil žádnou zábavu. Byl bavič, který bavil okolí. I ze sebe si udělal legraci. Vynikající člověk, škoda, že už není na tomto světě," litoval Šťastný.
Poklonit se památce bývalého útočníka, který získal jako hráč v roce 1981 titul s Vítkovicemi, se přišel i jeho nástupce u reprezentace Filip Pešán. "Byl to kolega, který byl svůj a velmi dobře řídil národní tým. V poslední době jsme se sblížili, potkali jsme se na mistrovství světa dvacítek, kde jsme prodebatovali několik večerů, a je škoda, že nás opustil. Je to velká rána jak pro český hokej, tak samozřejmě pro jeho rodinu," řekl Pešán.
"My jsme na principy hokeje koukali podobně, samozřejmě Miloš byl svůj, já jsem taky svůj. V poslední době se účastnil některých konferencí, které jsem pořádal, a chtěl mě velmi podporovat. Samozřejmě mediální přestřelky ohledně mého posunu do reprezentační funkce ho asi úplně netěšily, ale my jsme zůstali v pracovně-přátelském vztahu," dodal Pešán.
Hokejový velikán Jaromír Jágr pod zesnulým trenérem Milošem Říhou nikdy během kariéry nehrál a posledního rozloučení se nezúčastnil, přesto měl při vzpomínce na něj jen slova uznání. "Pan Říha byl pan trenér, měl obrovské charisma. Musím říct, že jsem byl sám zvědavý na to, jak se mu jako kouči národního týmu bude dařit. Byl jsem velmi mile překvapený, jakým hokejem se reprezentace pod jeho vedením prezentovala, co se týká výsledků i předvedené hry," ocenil olympijský vítěz z Nagana a dvojnásobný vítěz Stanley Cupu i mistrovství světa.
