Skanzen v Přerově zabydlely desítky figur. Na míru je vyrábí etnografka Jana Hrabětová
Zatímco krejčí upravuje šaty postavě, ve skanzenu je to naopak. Postava musí správně sedět historickému oblečení. Etnografka Jana Hrabětová pracuje v Polabském muzeu už 40 let a za tu dobu vyrobila více než stovku figur v životní velikosti.
Etnografka Jana Hrabětová odhaduje, že za čtyři desítky let práce pro Polabské národopisné muzeum jí prošlo rukama kolem 50.000 předmětů. Nejlepší způsob, jak je návštěvníkům přiblížit, je právě prostřednictvím zařízených interiérů jednotlivých chalup v areálu skanzenu v Přerově nad Labem. „Podle starých fotografií z roku 1908 tady ve staročeské chalupě stály dvě figuríny, které snad původně pocházely z Národopisné výstavy českoslovanské,“ ukazuje Jana Hrabětová první postavy, které kdysi obývaly přerovský skanzen.
V chalupách se postupně zabydlely rodiny v historickém oblečení. Potkáte tam kováře i hospodského. Nahlédnete do světničky ke švadlence i k ševci. Uvidíte maminku s dítětem v kolébce a nechybí ani školní třída s panem učitelem. Postavy v dobovém oblečení přibližují návštěvníkům, jak se slavily důležité svátky v roce, jak rodina prožívala narození dítěte nebo s čím si hrály naše babičky.
Kolik postav Jana Hrabětová vyrobila? Jaký materiál k tomu používá? A komu se podobají mužské postavy? Poslechněte si v naší reportáži.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.