Americký inženýr Douglas Engelbart od 60. let minulého století pracoval ve Standfordském výzkumném ústavu (SRI), kde se zabýval vývojem počítačů, které by mohl používat každý. Že to nebudou jen terminály pro programování robotů v podnicích nebo výkonné kalkulačky, ale že by mohly řešit problémy i běžných lidí.
Myš přitom byla klíčová součástka celého soukolí starající se o to, že se počítače budou příjemně ovládat. S návrhem mu pomohl Bill English, který do dřevěného pouzdra vložil kolečka snímající pohyb ve dvou osách a hlavní tlačítko. Engelbart pak vytvořil vůbec první grafické uživatelské rozhraní. Obrazovku počítače neměly tvořit jen textové formuláře, Engelbart vymyslel okna, kde každé mohlo nést jiný programy či kontext. Navrhl též předchůdce hypertextových dokumentů, kde by jedna informace odkazovala na jinou.
Vůbec poprvé tento celek prezentoval v roce 1968 na akci, které se dnes přezdívá „matka všech ukázek“. A byla to jeho práce, která inspirovala Xerox ve vývoji komerčního desktopu Alto, od něhož pak „opisovaly“ společnosti Apple, Microsoft ale třeba také Amiga. Myš se ukázala jako ideální doplněk klávesnice ze všech testovaných alternativ (pero, trackball, joystick…) a její hlavní princip se dodnes nezměnil. Kdo však nápad vyvíjel dál?
Jak inovátorská myš byla, dokazuje fakt, že od jejího představení trvalo zhruba 20 let, než se začala běžně používat. Lidé ani počítače na ni nebyli připravení. Když se stihla prosadit, postupně měnila tvar, systém snímání pohybu, připojovací rozhraní atd. Dnešní myši se už obejdou bez kabelu, mohou svítit, mají hromadu tlačítek nebo koleček a dokonce jsou i aktivně chlazené modely. Pořád je to ale ploška o velikosti dlaně, kterou jezdíme po stole, abychom ovládali kurzor na obrazovce.
V následující galerii uvidíte největší průkopníky a modely, kterém nám daly nejzajímavější technologie.
