Gita Zbavitelová: Skončilo další kolo násilností mezi Hamásem a Izraelem
Skončil další, měsíc dlouhý ozbrojený střet mezi palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy a Izraelem. Svět si už zvykl, že teroristé izraelská města ostřelují, a věnoval konfliktu minimální pozornost.
Jedinými, kdo Hamás vyzýval, aby s útoky přestal, byli zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov, Egypt a Katar.
Čtěte také
Hamás násilnosti zahájil začátkem srpna s tvrzením, že Izrael plní příliš pomalu sliby z minulého příměří. To po podobné loňské konfrontaci vydrželo šest měsíců až do konce ledna, kdy Donald Trump zveřejnil americký návrh na mírové urovnání izraelsko-palestinského konfliktu a Hamás pocítil potřebu vyjádřit na ně svůj názor – raketami na Izrael. Pak se ale objevil koronavirus a situace se na čas uklidnila.
Izrael kvůli obavám ze šíření nákazy v přelidněném Pásmu Gazy s Hamásem dokonce spolupracoval a dodával mu víc potravin, hygienický materiál i testovací sady. Hamásu se pomocí přísných hygienických opatření a karantén dlouho dařilo udržet nákazu pod kontrolou – první případ mimo karanténní zařízení se v Gaze objevil až koncem srpna.
Hamás vyvolává konflikty s Izraelem pravidelně. Mají neměnný scénář – nejprve rakety a zápalné balony teroristů, několik izraelských varování a trestů jako uzavření hranic, zmenšení rybolovné zóny nebo zákaz výplaty katarské podpory Gazanům, a protože jsou neúčinné, následují izraelské letecké odvety bez ztrát na palestinských životech. Pak nějaký prostředník, obvykle Egypt, sjedná příměří, na které Izrael přistoupí pod podmínkou, že teroristické útoky ustanou, a k tomu slíbí obnovu zrušených výsad.
Hamás sílí, Izrael slábne
Ani teď to nebylo jinak – jen s tím rozdílem, že tentokrát vyjednal příměří místo Egypta Katar. Od začátku srpna způsobily zápalné balony přes 400 požárů v Izraeli a desítky skoro denně odpalovaných raket zranily několik Izraelců.
Odvety izraelské armády byly jako vždy zdrženlivé a bez lidských ztrát, přestože ministrem obrany je dnes předseda uskupení Modrobílá Benny Ganc, který ještě vloni tuto zdrženlivost hlasitě kritizoval a požadoval razantnější reakci na provokace teroristů, která by obnovila někdejší odstrašující sílu. Cílem více než stovky nynějších izraelských náletů byly opět jen továrny na výrobu zbraní, podzemní infrastruktura nebo pozorovací stanoviště teroristů.
Čtěte také
Hamás projevil ochotu k jednání kvůli přibývajícímu množství případů covidu-19. Gazané nemají dost pitné vody a elektřiny, protože Izrael kvůli útokům zastavil dovoz paliva a elektrárna fungovala nanejvýš čtyři hodiny denně. Hrozilo také, že nejchudší Gazané nedostanou pravidelný katarský finanční příspěvek, protože Izrael do Gazy nepustí katarského vyslance s penězi.
Katar pásmo podporuje od roku 2012 a peníze chudým tam začal přivážet koncem roku 2018 původně s tím, že jim bude každý měsíc přispívat půl roku, ale Hamás ho přesvědčil o nutnosti pokračovat. Za uplynulých osm let mu Katar věnoval okolo jedné miliardy dolarů, ale Hamás je ke zlepšení zoufalých životních podmínek v pásmu nepoužil.
Teď Hamás i Izrael využívají katarských peněz k vydírání protistrany – teroristé hrozí, že zesílí ostřelování, když je nedostanou, a Izrael vyhrožuje, že výplaty neumožní, dokud Hamás nepřestane rakety odpalovat. Katar Gaze pomáhá rád, protože tak posiluje vliv v regionu jako země s humanitárním cítěním a schopností přimět Hamás ke zdrženlivosti.
Čtěte také
Chce si také naklonit Spojené státy a arabské země jako Egypt, Saúdskou Arábii a další, které s ním před třemi lety přerušily diplomatické vztahy kvůli podpoře terorismu; Hamás má v Dauhá oficiální zastoupení a sídlí tam i jeho vůdce Ismáíl Haníja. Mezinárodní vděk ale nepřichází, protože Hamás je teroristická organizace a svět tuší, že velká část katarských peněz končí v jeho rukou.
Katar v pásmu rozděluje 30 milionů dolarů měsíčně místo původních pěti, ale teď Hamás požaduje čtyřicet. Izrael si časem vynutil mechanismus, který má zajistit, že peníze dostanou jen chudí lidé, a ne teroristé, ale hnutí se k nějakým – a nemalým – prostředkům stejně dostane. Výsledkem je, že Hamás sílí a Izrael následkem ústupků slábne.
Podle současné dohody o příměří zastaví teroristé ostřelování i vypouštění zápalných balonů a Izrael znovu rozšíří zkrácenou zónu pro rybáře, otevře uzavřený hraniční přechod Kerem Šalom a bude opět do Gazy pouštět palivo pro elektrárnu, které uhradí Katar. Ten také vyplatí peníze chudým a poskytne zdravotnické vybavení, které Hamásu zřejmě pošle i Izrael – v pásmu je už skoro 600 nakažených a pět mrtvých. Izraelská vláda ale odmítla uvolnit blokádu i další požadavky Hamásu jako zvýšený počet povolení k práci Gazanů v Izraeli nebo zrušení zákazu dovozu stavebních materiálů, se kterými teroristé budují útočné tunely.
Hamás tak svými útoky opět ničeho nedosáhl – jen stavu před násilnostmi – a navíc utrpěl značné materiální škody při izraelských odvetách. Je jen otázka času, než začne provokovat znovu; dokonce Izraeli pohrozil, že mu na splnění podmínek příměří dává jen dva měsíce. Kromě tří válek s Izraelem v letech 2008, 2012 a 2014 došlo v posledních dvou a půl letech k jedenácti menším ozbrojeným střetům, jako byl ten poslední, a každé příměří vydrželo nanejvýš několik měsíců, než je Hamás zase porušil.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
