Myšlenky byly různé, přiznal Barinka a mluvil o motivaci. Proč zvolil Vítkovice?
Foto: hc-vitkovice.cz
Mistr světa z roku 2010 Michal Barinka se v úterý na čtrnáctidenní zkoušku připojil k Vítkovicím. Za tu dobu stihl odehrát už dva zápasy, naposledy středeční remízový duel v Olomouci. Po utkání mluvil šestatřicetiletý bek o zranění rozhodčího, období před novým angažmá nebo o tom, zda budou případně jeho mladší synové také hrát ve Vítkovicích.
V kariéře si vyzkoušel i slavnou NHL, ruskou KHL a v extralize odehrál skoro 500 duelů. „Je to hráč s velkými zkušenostmi,“ říkal po zápase v Olomouci asistent trenér Darek Stránský o Barinkovi, který je v Ostravě na čtrnáctidenní zkoušce. „Další týden nás ještě čeká odveta s Olomoucí a utkání s Brnem. Vše se pak ukáže,“ dodal Stránský.
Michale, jak vznikla vaše zkouška ve Vítkovicích?
Asi v sobotu. (usmívá se) Já pak přestěhoval rodinu zpátky na Moravu. Viry míchají celým životem a domluvili jsme se, že to tady zkusím. A když to vyjde, tak si plácneme…
Co hrálo roli v tom, že to bude zrovna v Ostravě?
Bylo tam moc věcí. Děti šly navíc do školy a my jsme se museli rozhodnout, jakou cestou půjdeme. Kdyby pražskou… Nedej bože, aby se zavřely školy, to bychom seděli doma na bytě. A bylo by to asi na palici. Vyhrála rodina a zkrátka jsem zde.
Neměl jste v hlavě už i jiné varianty?
Plány i myšlenky byly různé. I to, zda to ještě má cenu v této době… A uvidíme, co vůbec bude s hokejem a jak to bude pokračovat.
„Plány i myšlenky byly různé. I to, zda to ještě má cenu v této době…"
Měl jste více nabídek na výběr?
Ano, nerad bych ale jmenoval konkrétní. Soustředím se teď na Vítkovice, se kterými jsem teď dohodnutý na zkoušce.
Jdete navíc do známého prostředí. Ve Vítkovicích jste zasáhl do šesti sezon…
Nějaký pátek jsem tady už byl a myslím, že základ je zde stále stejný. Je tady asi deset kluků, se kterými jsem si zahrál i v národním týmu nebo v Brně či Spartě. Je super, že jdu do známého prostředí.
Foto: Vít Káňa, hc-havirov.cz
Jaké to je pro tak zkušeného hráče, že musí bojovat o místo?
Já si to užívám. A mám to takhle každý zápas, do kterého zasáhnu…
Ve středu jste zasáhl do vašeho druhého duelu v novém působišti. S Olomoucí jste remizovali 5:5.
Bylo to v tempu, dobrý zápas. Chybělo nám toho ovšem ještě moc. Vypadalo to spíš jako srpnové utkání. Musíme na hodně věcech pracovat. Myslím, že si ten zápas trenéři s námi rozeberou na videu.
Padlo hodně branek. Obě obrany poměrně propadaly?
Byly tam školácké chyby. Jak přijde extraliga, tak tohle se nemůže stávat. Takové hrubky pak mohou stát zápas.
Ke konci utkání byl zraněn vinou šarvátky čárový rozhodčí. Viděl jste tu situaci?
Tam se pošťuchovali dva hráči. Byl tam i Štenclík (Jan Štencel, pozn. red.) s někým… Honza je menší hráč, a když po něm někdo vystartuje, tak chápu Romana Poláka, že šel sjednat pořádek. Rozhodčí se jim tam pak přimotal a stalo se…
Foto: Lucie Dospivová, hc-olomouc.cz
Před utkáním byla ještě minuta ticha za Miloše Říhu…
Je to obrovská tragédie. V 61 letech to není žádný věk… Klobouk dolů, co udělal pro český hokej jak v cizině, tak v Čechách. Je mi to moc líto… (poklesl hlasem) Já ho shodou okolností nezažil v žádném klubu. Hrál jsem maximálně proti němu, třeba v KHL v Jaroslavli. V Rusku jsem byl chvíli, ale co vím, tak tam byl velmi respektovaný trenér.
„Klobouk dolů, co udělal pro český hokej jak v cizině, tak v Čechách."
Vraťme se k přímo k hokeji. Jak se osobně cítíte po dvou zápasech?
Já se hlavně seznamuji s prostředím. S klukama jsem chvíli. Každopádně podle mě bude dobrá parta, ale ještě musíme zapracovat na mnoha herních situacích – přesilovky, oslabení a tak.
A jak jste se vůbec připravoval v letní přípravě?
Už patnáctou sezonu se připravuji individuálně. Měl jsem plány na každý den, takže po této stránce to bylo bez problémů. Mně to takhle i vyhovuje. Myslím, že když to člověk zvládne hlavou a donutí se dennímu tréninku, tak v tom není vůbec problém.
„Hlavně chci pomoci mladším klukům, aby věděli, jak se dělá hokej."
Vy jste mistr světa z roku 2010, hrál jste i na olympiádě v Soči. Jaká je vaše další motivace?
Motivace? (chvíli přemýšlel) Hrát dobře za klub, a hlavně pomoci mladším klukům, aby věděli, jak se dělá hokej. Není to jen na ledě, ale i mimo něj. Takové věci jsou někdy i důležitější, než co člověk předvádí přímo na ledě. Na druhou stranu mám i děti, takže jsem rád za každou chvíli, co jsem s nimi na ledě.
Všichni vaši synové též hrají hokej. Budou hrát za Vítkovice, když zde uspějete?
Ti dva mladší hráli doteď na Hvězdě v Praze. Teprve se to bude řešit, ale asi to takhle dopadne, protože by to měli nejblíž.
Takže možná celá rodinka v jednom klubu…
Možná se tu všichni sejdeme, až tedy na toho nejstaršího. Ten nevím, kde bude. (usmívá se)
Share on Facebook
