Konec jara přinesl snad všem lesníkům naději, že se situace s kůrovcovou kalamitou radikálně mění. Aktivita a množení lýkožrouta se kvůli chladnějšímu a vlhkému počasí zpomalily a místo tří generací, které se v posledních letech objevovaly, vylétly pouze dvě.

Jenže kvůli klasickému rázu léta s průměrným množstvím srážek se druhá generace brouka vyrojila sice o něco později, ale zato v plné síle.

Přesto je však situace podle entomologa Petra Doležala z Biologického ústavu Akademie věd ČR o poznání lepší.

„Letos jsou stromy v daleko lepší kondici než dříve. Když se podíváme do kůrovcových ohnisek, je možné spatřit velké množství kůrovce zalitého ve smůle. Vypadá to, že jsme se v tomto ohledu vrátili do situace před pěti lety, kdy jsme se s kalamitou potýkali v daleko menší míře,“ vysvětluje Doležal.

Podle něho by mohl být letošní rok přelomový, protože lesníci budou mít více času na asanaci a odstranění škod. „Pokud by stejné počasí vydrželo i v příštích letech, umím si představit, že by se boj s lýkožroutem otočil,“ dodává.

Otázkou však zůstává, zda ještě vůbec bude za několik let co zachraňovat. V některých částech Jihočeského kraje, například v okolí Dačic je prakticky dobojováno. Mnozí lesníci zde vykáceli téměř všechny smrky.

„Já už nemám žádné. Počasí se zlepšilo až v době, kdy jsme museli všechny vzrostlé stromy zlikvidovat,“ konstatuje Josef Pekárek, který měl ještě předloni v Borku nedaleko Dačic sedm hektarů lesa se vzrostlými smrky. Dnes má na těchto pozemcích z velké části nově zalesněné holiny.

Kůrovec ničí lesy Píseckých hor

Pro místní hospodáře je takový stav pohromou a zároveň varováním pro ostatní lesníky v oblastech, kde se kůrovec vyskytuje ve stále větší míře.

„Podle našeho pozorování se kalamita na jihu Čech projevuje v lesích od Českých Budějovic dál na sever a západ. Nejvíce postižené je okolí Vltavy na Písecku nebo Táborsku. Nedá se říci, že by se i přes lepší počasí podařilo kalamitu v tomto regionu zastavit,“ říká Jan Příhoda, předseda Think tanku Czech Forest, který usiluje o rozvoj lesnictví v Česku.

Potvrzují to také zkušenosti hospodářů v lesích okolo Písku, kde se kůrovec ve velké míře vyskytuje poslední dva nebo tři roky. Nejvíce jsou zasažené lesy v Píseckých horách, o něž se starají Lesy města Písek. Navzdory dobrému počasí se ale kůrovec masivně šíří i letos.

„Je to stále velký malér. Sice se říkalo, že déšť odradí nebo zbrzdí kůrovce, ale to v našich podmínkách zdaleka neplatí. Od půlky srpna registrujeme tisíce nově napadených kubíků dřeva. Druhé rojení se u nás projevuje v obrovské intenzitě,“ podotýká jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník.

Dodává, že v takové chvíli je problém co nejrychleji sehnat dostatek strojů na zpracování napadeného dřeva tak, aby se brouk dále nešířil. „Pokud objevíme v lese čtyři hektary napadených stromů, nemáme šanci je do týdne zlikvidovat. Nyní máme v našich lesích čtyři nebo pět harvestorů, ale my bychom jich potřebovali daleko více,“ doplňuje Zámečník.

Pomáhá kraj i ministerstvo

Jenže pro lesníky je náročné se postarat i o nově vzniklé holiny. Část jich přiznává, že po loňském katastrofálním nedostatku sazenic není situace o moc lepší. Poptávka po nich je stále velmi vysoká. „Sice jsem si sehnal dostatek sazenic, ale bez známých a zkušeností by to mohl být problém. Horší je to spíše s nedostatkem pracovníků,“ říká Pekárek.

Podobně hovoří i Zámečník, který v tuto chvíli nemůže počítat s pomocí, jaké se mu dostalo letos na jaře.

„Měli jsme kvůli koronaviru spoustu zájemců o práci v lesích, ale po zrušení opatření se všichni vrátili do svého zaměstnání. Na konci října budeme masivně zalesňovat, ale už teď víme, že lidí bude nedostatek. Chybí nám i někteří pracovníci z Ukrajiny nebo ze Slovenska,“ líčí Zámečník.

Alespoň slabou náplastí, kromě ministerské podpory, mohou být dotace na oplocenky, jež od letošního roku poskytuje krajská správa. Za loňský rok dostanou lesníci z jihu Čech dohromady téměř 6,5 milionu korun a o další peníze od Jihočeského kraje se mohou hlásit do konce listopadu.

„Zájem o pomoc je veliký. V současnosti jsme přijali 355 registrací za téměř 22 milionů korun. Hospodáři navíc mohou od začátku července žádat i o peníze z ministerstva zemědělství, tam se však podmínky vztahují na oplocenky postavené od začátku července,“ uvádí mluvčí krajského úřadu Hana Brožková.