„Já na Piráty nezanevřel,“ hlásil dvojnásobný finský mistr s Oulu po svém prvním zápase, nedělní přípravě s Chebem, vítězné 6:3.
Jak to, že jste zase zpět? Za Piráty jste hrál tři sezony v extralize.
Kolikrát jsem si řekl, že už se nevrátím, ale vždycky se nějakým způsobem cesta najde a nechám se ukecat. Co se odehrálo, to se odehrálo. Viníci se asi dají hledat, ale já se v tom v tuhle chvíli nechci babrat. Hokej mám rád. Nabídli mi, jestli si nechci zahrát, kývnul jsem. I když jsem nečekal, že po devíti měsících nazuju brusle a půjdu rovnou do zápasu.
Bez jediného tréninku?
Ano. Brusle jsem měl na nohou vážně po tři čtvrtě roce. Když jsem do arény přijel, dozvěděl jsem se, že Cheb hraje 2. ligu. Já myslel, že jen krajský přebor. To byl prvotní šok. Měl jsem z toho veliký respekt. Ale my byli lepší, to mě mile překvapilo. Hráli jsme proti mladšímu týmu a soupeře jsme přehrávali.
A jak jste se cítil vy?
Hrůza hrůzoucí. Jedničku jsem zařadil, i dvojku, trojka už nešla. Nedalo se zrychlit. Kondice je špatná, cítil jsem únavu. Bez tréninku se nedá hrát ani kraj, to si uvědomuju. Jestli se tu mám dál angažovat, musím si najít prostor na trénování.
Najdete ho?
Rád bych. Léto bylo hektické jak po pracovní stránce, tak doma, protože čekáme miminko. V nejbližších dnech bych se rád připojil k nějaké skupině, co trénuje na Kladně, chtěl bych začít bruslit aspoň tam. Dojíždění do Chomutova na tréninky je pro mě složité, uvidíme, jak se to vyvrbí. Co jsem viděl, kluci ani moji pomoc nepotřebují.
Vaše jméno má pořád zvuk.
Ale abych chodil jen na zápasy, to není fér vůči klukům. Ani by to nešlo. Jestli bych měl hrát hokej i na úrovni krajského přeboru, fakt musím trénovat, to jinak nejde.
Proč jste Pirátům kývl? I proto, že už v klubu nejsou lidé, kteří nasekali ty prvotní dluhy?
Víceméně jsem tady byl ještě v poslední fázi jako sportovní manažer, kdy se řešily splátkové kalendáře, vyplacení určité části dluhu hráčům. Aktivně jsem vedení napomáhal. Snažil jsem se to zlomit, nepovedlo se to. Z lidí, co zůstali ve vedení, mám pocit, že jim opravdu jde o hokej, o mládež. Podle mě to s chomutovským hokejem myslí upřímně.
Vaše role sportovního manažera Pirátů už je minulostí?
Ta funkce na krajské úrovni není potřeba, spolupráci jsme ukončili. S lidmi, co tu byli, jsme tomu dali všechno. Chtěli jsme hokej zachránit na vyšší úrovni, nepovedlo se to. Ale je vidět, že teď se to chytilo za správný konec. Porazit takovým způsobem druholigový tým je paráda. Tohle mužstvo Pirátů by skutečně mohlo v krajské lize aspirovat na postup.
Jako manažer jste si v klubu „vyžral“ to nejhorší období.
Nastoupil jsem ve fázi, když už peníze došly, pak do toho přišel koronavirus a další problémy. Napadly mě myšlenky bouchnout dveřmi a vykašlat se na to, ale neudělal jsem to. Cítil jsem odpovědnost, když jsem tu funkci přijal. Snažil jsem se do poslední chvíle. Mám čisté svědomí, udělal jsem maximum stejně jako vedení, co zůstalo. Je smutné, kde je chomutovský hokej, ale po dnešku z toho mám lepší pocit.
Fanoušci vyprodali povolenou kapacitu. Co jste tomu říkal?
Neskutečné! To na mojí trémě před zápasem ještě přidalo, protože jsem přijel nepřipravený a viděl jsem ten neuvěřitelný počet fanoušků. Úžasný. Odjížděl jsem s pozitivními pocity. Měl jsem strach, kam hokej v Chomutově bude směřovat. Ale vidím, že lidi v klubu mají zájem a pracují, takže návrat do vyšších pater hokeje je reálný.
Ivan Huml jako sportovní manažer hokejistů Chomutova.
Nejste nejstarší tým v republice?
Asi jo. Těžko nám bude někdo konkurovat. Ale proti týmu z vyšší soutěže kluci i po pár trénincích hráli parádně. Nahráli jsme si puk, byli jsme hokejovější, ukázali jsme hezké akce.
Bude tohle vaše jediná role v hokeji, nebo chcete i funkcionařit?
Nikdy neříkej nikdy, uvidíme, kam mě život zavede. V téhle fázi se soustředím na firmu na výrobu filtrů, kterou jsem opustil kvůli Pirátům v době koronaviru, kdy mě potřebovala nejvíc. Jsem rád, že jsme to přežili. Že bych ji teď opustil znova, to by musela být hodně zajímavá nabídka. Teď nic takového neplánuji.
