Herečka a malířka Barbora Srncová: Strach je nejhorší věc na světě

1. září 2020

Umělecké geny získala Barbora Srncová od obou svých rodičů. Otec Jiří Srnec je divadelník, scénograf, režisér a zakladatel Černého divadla, maminka Emma Srncová byla nejprve více než dvacet let herečkou v divadle svého manžela, nyní je světově uznávanou výtvarnicí. Pro Barboru Srncovou je proto přirozené, že je herečkou i malířkou zároveň.

Dětství strávila herečka a malířka Barbora Srncová převážně s babičkou, protože oba její rodiče byli velmi časově vytíženi. Když jí bylo deset let, rodiče se rozvedli a mezi dcerou a matkou vznikla až příliš silná vazba: „Myslím, že náš vztah byl jednu dobu až příliš silný. Naši se rozvedli, když mi bylo deset a maminka se na mě potom hodně upnula. Byly jsme více jako kamarádky, než jako matka s dcerou. Člověk ale musí získat stabilitu sám za sebe, je nutné vytvořit si vzájemné hranice. Máme se stále rády, ale naučily jsme se respektovat svoje názory a dnes báječně spolupracujeme,“ přibližuje vztah k slavné matce Barbora Srncová.

Rampepurda a Boženka

Barbora Srncová měla díky svým rodičům blízko hned k několika uměleckým profesím, nakonec se stala herečkou i malířkou. „Já to moc nerozlišuji, herečka nebo malířka, líbí se mi, že mám obě tahle povolání. Bezvadně se totiž doplňují. Herectví je hlavně o kontaktu s lidmi, musíte být ve společnosti, malíř naopak tvoří převážně o samotě.“

První větší hereckou roli ztvárnila Barbora Srncová již v roce 1981, kdy jí bylo pouhých dvanáct let, ve filmu Karla Smyczka Jako zajíci. Nezapomenutelná je samozřejmě jako rozverná Rampepurda z televizního seriálu Bylo nás pět nebo jako detektivní pomocnice Boženka Skovajsová z Případů detektivní kanceláře Ostrozrak. Na všechna natáčení herečka velmi ráda vzpomíná: „Víte, k natáčení patří i dlouhé doby čekání, ale někdy je to úžasně zábavné čekání. Třeba při Ostrozraku, kde s námi byli na place herci jako Boris Rösner nebo Viktor Preiss, to zkrátka jenom sedíte a říkáte si, to je nádhera.“

Srncová chudých

Později se Barbora Srncová začal úspěšně věnovat také výtvarnému umění. K malování ji samozřejmě vede i její slavná matka Emma Srncová a řadu výstav mají společných. „Máme stejné příjmení a maminka je velmi uznávaná a ceněná. O sobě říkám, že já jsem Srncová chudých,“ směje se Barbora. Společnou charitativní výstavu obrazů měly nedávno v Čičovicích, kde se majitelé snaží zachránit uměleckou památku. „Obrazy byly pověšené v barokní sýpce pouze přes víkend a my jsme pod nimi s majiteli památky spali, abychom je hlídali. Ležela jsem ve spacáku, padala na mě omítka a nakonec jsem si v noci řekla, že na tohle už nemám a šla spát do auta. Bylo to kvůli nepohodlí, ne kvůli strachu, ten jsem neměla. Myslím si totiž, že právě strach je ta úplně nejhorší věc na světě.“

Cesta ke štěstí Emmy a Barbory Srncových

Další společnou výstavu Emmy a Barbory Srncové je možné nyní navštívit také každý čtvrtek od 12 do 18 hodin v Galerii Vinohradská 12 v pražské budově Českého rozhlasu. Výstava je věnována litografii, k vidění jsou litografické listy obou autorek a návštěvníci se dozvědí, jak vznikají. A pokud vás zajímají další plány Barbory Srncové, pracovní i osobní, poslechněte si záznam pořadu.

Emma Srncová a Barbora Srncová na vernisáži výstavy Cesta ke štěstí
Spustit audio