TZ: Tvárnost paměti: Hvězdárna - site specific happening realizovaný v rámci festivalu umění pro veřejný prostor Pardubic

Tvárnost paměti: Hvězdárna - site specific happening realizovaný v rámci festivalu umění pro veřejný prostor Pardubic / GAMPA - Galerie města Pardubic / Pardubice / 2. 9. 2020

Na pardubické hvězdárně se protíná lokální historie s kosmologií, filosofií a dalšími netušenými vrstvami každodenního života, které se pokusíme akcelerovat během tohoto večera: pohled na hvězdnou oblohu je obrazem minulosti. 

KONTEXT

Site specific happening na pardubické hvězdárně je realizován jako součást festivalu Tvárnost paměti. Jeho prostřednictvím upozorňujeme na několik pardubických lokalit, jejichž příběhy stojí do jisté míry stranou obecného zájmu. Genius loci těchto míst oslovilo nás i vybrané vizuální umělce a umělkyně, kteří svými projekty zprostředkovávají či naznačují širší kontext, pozapomenuté souvislosti, případně též možné budoucnosti zvolených lokalit.  Více o festivalu a jeho programu naleznete zde.

MÍSTO

Pardubická hvězdárna nese jméno barona Artura Krause (1854–1930). Ten v Pardubicích založil první českou, veřejnosti přístupnou Lidovou hvězdárnu, která fungovala v letech 1912–1931. Současná hvězdárna v DDM ALFA Pardubice byla slavnostně otevřena veřejnosti roku 1992.

PROGRAM

17:00–23:00 | Hvězdný bar | foyer hvězdárny

Ve foyer hvězdárny podáváme nápoje a delikatesy vesmírných chutí, sahajících až na pokraj galaxie.

17:30–19:00; 20:00–22:00 | Eliška Perglerová a Lenka Kerdová: Hra na krbíky | kupole hvězdárny

Pohled do nebes, skrz čas a prostor obohacen pouze dnes o 10-ti minutové představení pro jednoho diváka.

Krbíky jakožto kultické objekty s magickou mocí. Náhoda a intuitivní průvodčí. Mocná zvuková složka na pozadí ještě mocnějšího ultramarínu. Ani divadelní představení, ani performance, ani film, ani umělecké dílo.

Lenka Kerdová vystudovala malbu na AVU a dějiny umění na FF UK. V posledních letech se ve své volné tvorbě věnuje kromě média malby také analogové fotografii a filmu. Dlouhodobě ji zajímají mezi-prostory a mezní prostory, což se projevuje i v práci s různými médii. Procesuálnost a nepředvídatelnost výsledku je základem jejího přístupu. Především ve spoluvytvářených dílech pracuje s performativním výrazem a zvukem. Od roku 2017 pravidelně spolupracuje s Eliškou Perglerovou. Kromě volné tvorby se věnuje vědecké a pedagogické činnosti. Spolupracuje s VŠUP a NGP.

Eliška Perglerová vystudovala sochařství a monumentální tvorbu na AVU. Ve své tvůrčí práci se pohybuje mezi sochou, instalací, performance či happeningem. Vytrvale se věnuje rozličným průzkumům úzkostí, osobních strachů, ale také otázce koncentrace. V roce 2016 založila s Ivetou Čermákovou Galerii Jedna hodina. Od roku 2017 pravidelně spolupracuje s Lenkou Kerdovou.

Perglerová se také věnuje záchraně starých věcí, hledání pokladů a výrobě experimentálního vína.

19:00 Lukáš Likavčan: Úvod do komparativní planetologie | přednáškový sál hvězdárny

Přednáška o představách o naší planetě a jejich politických souvislostech teoretika Lukáše Likavčana.

Ve svém díle Přirozený svět jako filosofický problém Jan Patočka tvrdí, že „problémem filosofie je svět v celku.“ V první části přednášky Lukáš Likavčan představí možnosti interpretace pojmu planety – jednoho z klíčových pojmů, jež se s nástupem ekologické krize antropocénu stává horizontem lidského světa. Tento pojem se dnes rozpadá do minimálně tří navzájem nekompatibilních představ: Globus/Sféra, Gaia a Planeta. Odrážejíce se od analýzy vizuální kultury zobrazování Země jako geofyzikální jednotky je komparativní planetologie jako specifický filosofický žánr nástrojem pro třídění a porovnávání těchto představ, přičemž také odhaluje, jaké politické, umělecké a designové projekty tyto představy informují. Na základě srovnání těchto přístupů pak druhá část přednášky představí vlastní intepretaci pojmu planety jako podloží pro politické, umělecké a designové intervence, jež se můžou stát vektorem přicházejícího post-antropocénu.

Lukáš Likavčan je teoretik a výzkumník. Ve své praxi osciluje mezi akademickou činností, uměním a dizajnem, a zpracovává témata politické ekologie, filosofie technologií a vizuálních kultur. Studoval filosofii a humanitní environmentalistiku na Masarykově univerzitě a sociologii na Boğaziçi University. Výzkumně působil na Wirtschaftsuniversität Wien, The Hong Kong Polytechnic University a BAK, basis voor actuele kunst, Utrecht. Je také absolventem postgraduálního programu The New Normal na Strelka Institute for Media, Architecture and Design, kde v současnosti působí jako tutor pro teorii.

20:30 expan)(collapse & Aras: What is the meaning of it all? | terasa hvězdárny

Komunikace zvuků v prostoru a jejich cestování časem.

Realita jako selektivní akt pozornosti a interpretace. Interpretace smyslu formou vnitřního dialogu.  Smysl jako lokální a dočasný fenomén. Smysl jako konfigurace atomů. Zvuková esej dvojice Ester Grohová a Niels Doucet aka expandcollapse & Aras. Zvukový svět, ve kterém má své místo velrybí i chorální zpěv, téměř nepostřehnutelné zvuky přírody, usměrněný tok elektřiny v modulárním systému nebo proud vzduchu v tónech klarinetu.

21:30 WIDT: Mentos Gulgendo (PL) | terasa hvězdárny

Pod nekonečným vesmírem, abstrakce tónů a transcendentální krása skrz naskrz pronikající strukturou času a prostoru.

Nový projekt polských experimentátorek – sester Antoniny a Bogumiły Nowackých, které společně vystupují pod názvem WIDT. Duo hrající na elektronické varhany vytváří abstraktní, důmyslně

utkávánou hudbu v dozvuku velkého třesku.

Mentos Gulgendo je postava fiktivního filosofa – autora teorie o „neškodných šílencích“, kteří vytvářejí krásu, aby destabilizovali racionalitu. Jeho teorie praví, že vesmír byl stvořen reprezentanty kosmického ústavu pro duševně choré. Každý z nich použil ty nejjemnější elektromagnetické vlny k vytvoření pole transcendentální krásy skrz naskrz pronikajícího strukturou času a prostoru.

Petr Horálek: Dvacetkrát v NASA | výstava fotografií | chodba hvězdárny

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem

APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových

jazyků včetně češtiny a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

Pardubickému rodákovi Petru Horálkovi editoři snímku dne NASA publikovali již více jak dvacetkrát. Tímto počtem se řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Vybrané fotografie zobrazují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i 5, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a 5 na území Slovenska. Petr Horálek je tedy i autorem více jak poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.