Hluk z dopravy škodí zdraví. Studie z Oxfordu navíc potvrdila jeho souvislost s obezitou

Když jsme dlouhodobě vystaveni hluku z dopravy, má to neblahý vliv na náš zdravotní stav. Rozsáhlý výzkum univerzity v Oxfordu, založený na datech o půl milionu lidí ze tří různých evropských databází, teď potvrdil výsledky dřívějších studií, které spojují hluk s obezitou.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hluk (ilustrační foto)

Když jsme dlouhodobě vystaveni hluku z dopravy, má to neblahý vliv na náš zdravotní stav (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„V Evropské unii žije asi 13 milionů lidí, kteří mají spánek narušený hlukem převážně z dopravy,“ potvrzuje výsledky kolegů z Oxfordu lékař Miroslav Šuta, který se dlouhodobě věnuje vlivu prostředí na lidské zdraví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslouchejte Laboratoř Martiny Maškové o vlivu hluku z dopravy na naše zdraví, zklidnění vibrací na planetě díky covidu-19 a o člunech, které ruší velryby

Autoři studie uvádějí, že více než 100 milionů obyvatel unie žije v oblastech, kde hluk překračuje 55 decibelů, což je unijní limit. „Problém je, že riziko stoupá s každými 10 decibely zvýšeného hluku,“ dodává Šuta.

Za největší přínos studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Research považuje lékař velký, a tedy statisticky průkazný vzorek pacientů.

Bydlení u silnice

Hluk působí i na naše srdce a cévy. Kanadští vědci v jiném výzkumu na milionu respondentů doložili zvýšený výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí. „Čím větší je hluk, tam kde žijí, tím vyšší je riziko infarktu,“ shrnuje Šuta. Hladinu „bezpečného“ hluku přitom zatím vědci neznají.

Osm let bez kolaudace. Královopolský tunel v Brně má kvůli hygienickým limitům nové protihlukové stěny

Číst článek

To, jak ovlivní naše zdraví, záleží i na tom, zda se mezi naším bytem a silnicí nachází nějaká protihluková bariéra, třeba zástavba nebo pásy zeleně.

„Problém je, když je silnice vysoko, třeba na mostě,“ upozorňuje Miroslav Šuta. Kolem mostů se totiž hluk šíří dál a je intenzivnější.

Důležitější než vzdálenost bydliště od silnice je hladina hluku, kterému jsme déle vystaveni. „Problém je především překračování hlukových hladin v noci, přes den sneseme větší hlukovou zátěž,“ vysvětluje odborník.

Je hluk příčinou obezity?

Autoři studie z Oxfordu zatím nemají jistotu, že hluk způsobuje nadváhu. „Jakým mechanismem k tomu dochází a jestli je to příčina a následek, ještě nevíme,“ varuje Šuta. Souvislost mezi oběma jevy v oxfordské studii je ale pádnější než u předchozích prací.

Téměř sto tisíc Pražanů zatěžuje nadměrný hluk z dopravy. Magistrát plánuje opatření

Číst článek

Autoři podobných studií se totiž potýkají s problémem, jak odfiltrovat takzvané matoucí faktory. K nim podle Miroslava Šuty patří i sociálně-ekonomická situace dané domácnosti.

„Lidé, kteří mají více prostředků, si spíš můžou dovolit vilku v tiché a zelené části města. Ti, kteří mají peněz méně, častěji bydlí blízko železniční trati nebo frekventované silnice,“ uvádí příklad Šuta.

Když tento vliv autoři studie vyloučili, souvislost hluku a obezity se jevila jako slabší. „Záleží i na tom, zda je v dané oblasti znečištění prachem a jak je velké,“ uvažuje vědec.

Problémy s učením

Negativní účinek hluku na naše zdraví souvisí i s tím, jak vysoké tóny jsou v hluku zastoupeny. Světová zdravotnická organizace (WHO) před dvěma lety stanovila doporučené hodnoty pro hluk a pro různé typy dopravy.

Nejnižší přípustné hladiny zvuku WHO stanovila pro letectví. „Podle Evropské agentury pro životní prostředí má více než 10 tisíc dětí, které bydlí kolem významných letišť, problémy s učením,“ upozorňuje Miroslav Šuta. V hlučném prostředí můžou mít potíže nejen školáci, ale třeba i batolata, která se učí mluvit. Špatně totiž rozumí svým rodičům.

Poslouchejte Laboratoř Martiny Maškové o vlivu hluku z dopravy na naše zdraví, zklidnění vibrací na planetě díky covidu-19 a o člunech, které ruší velryby. Debatují odborník na životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta a herec a režisér Lumír Olšovský.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme