Sto let Charlie „Bird“ Parkera! Připomeňte si legendu méně známými nahrávkami
Uplynulo přesně 100 let od momentu, kdy v Kansasu prvně zakřičel na svět Charlie Parker Jr. Ikona beat generation a jeden z tvůrců bebopu pobyl na téhle planetě pouhých 34 let, zanechal však odkaz giganta.
Bylo by asi nošením sov do Athén připomínat nejslavnější tituly jako Charlie Parker With Strings (1950), Bird And Diz (1952) nebo Live At Birdland 1950. Natož mýty opředené sessions ze 26. listopadu 1945, na kterých vznikly stylotvorné snímky Billie’s Bounce, Now’s The Time či Ko-ko.
Nebo z 28. března 1946, kde saxofonista zachytil budoucí standardy Yardbird Suite a Ornithology. Snadno dostupná jsou i novodobá shrnutí Yardbirdovy tvorby The Complete Savoy And Dial Sessions 1944-1948 (2005), Bird: The Complete Charlie Parker On Verve 1946 – 1954 (1988) či The Complete Live Performances On Savoy 1948-1949 (2002).
Ale proč si na oslavu stovky neposlechnout alternativní verze známých skladeb, raritní koncertní záznamy či neoposlouchanou dramaturgii méně běžných kompilací Birdových kousků, zkrátka tituly méně „učebnicové“? I když, co je v případě Charlieho Parkera méně učebnicové...
Complete Bird In Sweden (1950)
Koncertní nahrávka ze švédského turné je známa třeba z vinylového dvojalba vydaného v roce 1977 pod hlavičkou „Charlie Parker And His Swedish All Stars“. Je zajímavé sledovat, jak hrál saxofonista bez podpory svých obvyklých amerických sidemanů, sehraných a věci znalých, se stejnými kulturními kořeny.
Protože na streamovacím serveru žel nenajdete obsazení kapely, vyjmenujme raději Birdovy skandinávské spoluhráče. Byli to, s jistým procentem možného omylu, trumpetista Rolf Ericson, na tenor Gösta Theselius, který občas alternoval Lennarta Nillsona u piana, basista Thore Jederby a bubeníci Jack Noren, respektive Eric Saxell.
Swedish Schnapps: The Genius Of Charlie Parker # 8 (1951, vydáno 1958)
Byla by škoda nevyužít oslí můstek, vytvořený názvem titulní skladby. Ale ne, tahle nahrávka není ze Švédska, ale z Ameriky. A pořídily ji s Birdem nikoliv švédští sidemani, ale dvě různé americké sestavy 17. ledna (Miles Davis, Walter Bishop Jr., Teddy Kotick, Max Roach) a 8. srpna 1951 (Red Rodney, John Lewis, Ray Brown a Kenny Clarke).
Jistě, tyto nahrávky najdeme i na box-setu Bird: The Complete Charlie Parker On Verve. Ale sevřená, starší dramaturgie z kompilace, publikované poprvé v roce 1958 a shrnující snímky původně vydávané na singlech o 78 otáčkách za minutu a jejich alternativní verze (byť na spotify mírně prohozená a doplněná o čtyři další outtakes), má svoje kouzlo. A dokazuje minimálně jednu zajímavou věc. Už nedlouho po saxofonistově smrti vzrostl zájem o jeho raritní snímky.
Bird Blows The Blues (vydáno 1949)
Dnes ceněnou sběratelskou kompilaci ze starších sessions nabízela firma Dial v prvním vydání k zaslání dobírkou, na základě „slevového kupónu“ publikovaného v červencovém vydání magazínu Downbeat. Jazzoví historici se shodují, že se tehdy celkem prodalo - ach, nevděčný světe – maximálně stovka, ale mnohem pravděpodobněji jen asi tak 25 (slovy pětadvacet!) kousků vinylového LP, po pěti dolarech plus poštovné. Jazz neměl nikdy na růžích ustláno, nejen v dobách „krize“ hudebního průmyslu.
Nyní máme pohodlně k dispozici digitalizovanou verzi. Nehledě na fakt, že také tyto snímky jsou dostupné prostřednictvím výpravných souborných edicí Birdových sessions. Dodejme ještě, že obsah původního LP tvořilo logicky pouze prvních šest tracků. Stream chvályhodně nabízí dalších šest alternativních verzí skladeb.
Ornithology. Rare Recordings
Nechcete přemýšlet, odkud která nahrávka pochází, a jen si poslechnout výběr raritních snímků? Mezi kompilacemi jako Rarity Collection, Vol. 1 a Vol. 2 (též dostupné prostřednictvím open spotify) je docela příjemná tahle.
A pokud by vás přece zajímali muzikanti, část snímků pořídili s Birdem Tiny Grimes, Rubberlegs Williams, Trummy Young, Slim Gaillard a Earl Coleman, na dalších se podíleli Lucky Thompson a Dodo Marmarosa.
Live At Rockland Palace 1952 (vydáno 1983)
Kvalita záznamu sice není z nejlepších, ale přestát trochu hluků z publika a zahuhlanost zvuku znamená aspoň trochu si přiblížit dobovou atmosféru. Amatérský mikrofon zachytil Birda 26. září 1952 v newyorské tančírně Rockland Palace. Za pianem seděl Walter Bishop, na kytaru hrál Mundell Lowe, na kontrabas Teddy Kotick a na bicí Max Roach.
Charlie Parker Quintet & Sextet – Bird In Boston, Live At The Hi-Hat 1953-1954
A na závěr ještě jedna ukázka Birdovy pódiové práce. Koncertní snímky, pořízené v bostonském klubu Hi-Hat původně za účelem rozhlasového vysílání, mají přece jen lepší zvukovou kvalitu než běžné koncertní bootlegy. Navíc si můžeme všimnout i Birdova mluveného projevu.
Kompletní dvojalbum lze pohodlněji poslouchat prostřednictvím youtube volbou pokynu „přehrát vše“.
Při výběru jsme byli omezeni nahrávkami dostupnými oficiálně online, mezi kterými skutečné rarity logicky nenajdeme. To ovšem znalci Parkerova díla vědí a zajisté prominou. Navíc největší cenu přece mají objevy, které člověk učiní sám.