SVATOVÁCLAVSKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL: BEETHOVEN 250 – oslavy klasicistního velikána proběhnou v Ostravě

27/8 2020

Tradičně velkolepou hudební přehlídku nabídne ve dnech 3. až 28. září již 17. ročník Svatováclavského hudebního festivalu.

SVATOVÁCLAVSKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL: BEETHOVEN 250 – oslavy klasicistního velikána proběhnou v Ostravě

Český filharmonický sbor Brno v ostravské katedrále Božského Spasitele v roce 2019. Foto: SHF/Ivan Korč

Největší festival duchovní a tzv. staré hudby v ČR letos pořádá 29 koncertů v kostelích celého Moravskoslezského kraje, z toho 15 z nich rozbuší srdce Ostravy. Letošní ročník bude věnován oslavám hudebního génia Ludwiga van Beethovena. Moravskoslezskou metropoli rozezní hned devět jeho špičkově provedených skladeb v mnoha různých podobách – od klavírního či houslového recitálu nás přenesou komorní soubory až po rozsáhlá díla s orchestrem, sborem a sólisty.

Koncert v kostele je zážitek! Festivalová přehlídka bude zahájena i letos monumentálním dílem, a to nádherným a jediným Beethovenovým oratoriem Kristus na hoře Olivetské. V rámci patriotistických tradic na prvním koncertu festivalu nebude chybět Janáčkova filharmonie Ostrava – a to pod taktovkou Petra Popelky (nový hlavní hostující dirigent JFO), kterou doplní nejlepší český sbor – Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy. Trojici ústředních postav (Seraf, Ježíš a Petr) ztělesní sopranistka Jana Sibera, tenorista Richard Samek a basista ostravské opery Martin Gurbaľ (čtvrtek 3. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele).

Skvělý hudební zážitek zajisté slibuje také provedení Beethovenova jedinečného Septetu Es dur společně se Schubertovým Oktetem F dur. Mistrovská díla dvou velikánů zazní v podání předních českých interpretů včetně sólistů České filharmonie. Beethovenův Septet vznikal souběžně s jeho první symfonií a během krátké doby se stal jedním z jeho nejúspěšnějších a nejoblíbenějších děl pro „velké komorní obsazení“. Na jeho interprety jsou kladeny vysoké interpretační nároky, a to jak pro jednotlivce, tak technicky pro utvoření ansámblu, kdy se musí sejít špičkoví hráči jednotlivých nástrojových skupin. Svojí délkou 40 minut se velice blíží serenádě, podobně jako následující Schubertův Oktet (60 minut), který byl komponován na zakázku právě jako protiváha k Beethovenovu opusu a je tedy i podobně strukturně vystavěn. Program zazní nejen v Ostravě, ale bude jím i slavnostně otevřen rekonstruovaný zámek Nová Horka u Studénky. Těšit se můžete na Bennewitzovo kvarteto & Petra Riese (kontrabas), Igora Františáka (klarinet), Ondřeje Vrabce (lesní roh) a Martina Petráka (fagot) – sobota 26. 9. 2020, 18:00, Ostrava-Zábřeh – Kostel Svatého Ducha.

„Věřím v příchod nového života, život věčný, amen.“ Beethovenův zvukový obraz věčnosti, brilantně rychlé modulace, zdánlivě nekonečná řada křížících se stupnic i složitost zvuku, to je Credo jeho Missy solemnis, prostřednictvím níž si vydobyl největší úspěchy. Pět hlavních částí této mše stojí v dobovém kontextu velice ojediněle vedle sebe jako téměř oddělená stavebně dokonalá díla. V každém z nich vyniká Beethovenova originální kompoziční technika, s níž si dokázal silně intelektuálním způsobem pohrávat s každým slovem, jeho významem a symbolikou. Oslavná mše, kterou bude festival také slavnostně zakončen, bude provedena v exkluzivním sólistickém obsazení – Simona Šaturová (soprán), Markéta Cukrová (mezzosoprán), Jaroslav Březina (tenor) a František Zahradníček (bas) – společně s Českým filharmonickým sborem Brno a PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Václava Lukse (pondělí 28. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele). Detailní informace a online vstupenky naleznete na www.shf.cz

Na Svatováclavském hudebním festivalu 2020 zazní celkem devět děl na počest Ludwiga van Beethovena:

ZAHAJOVACÍ KONCERT / BEETHOVEN 250: KRISTUS NA HOŘE OLIVETSKÉ
Čtvrtek 3. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele, Janáčkova filharmonie Ostrava, Petr Popelka – dirigent, Český filharmonický sbor Brno, Petr Fiala – sbormistr, sólisté: Jana Sibera – soprán; Seraf, Richard Samek – tenor; Ježíš, Martin Gurbaľ – bas; Ludwig van Beethoven (1770–1827): Symfonie č. 4 B dur, op. 60, Ludwig van Beethoven: Kristus na hoře Olivetské, oratorium, op. 85
Kulturní svět letos slaví 250. výročí jednoho z největších hudebních géniů. Nebylo tudíž myslitelné, aby se hudba Ludwiga van Beethovena neobjevila na slavnostním zahájení festivalu. Od tohoto dovršitele klasicismu a hudebního vizionáře zazní dvě pozoruhodná díla, která nepatří k notoricky omílaným položkám koncertních programů. Čtvrtá symfonie působí po experimentech Třetí – Eroiky a fatalitě Páté – Osudové jako klasicistně střídmé a energické ohlédnutí plné pohody. Následovat bude expresivně vypjaté oratorium Kristus na hoře Olivetské, líčící poslední okamžiky před Kristovým zatčením. Beethoven ve svém jediném oratoriu zhudebňuje myšlenky Boha-člověka odcházejícího vstříc svému osudu, který je dovršen za zpěvu andělského chóru.

BACH / HAYDN / BEETHOVEN / KLAVÍRNÍ RECITÁL 
Pátek 4. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor, Marek Kozák – klavír, Ludwig van Beethoven (1770–1827): Sonáta As dur pro klavír, op. 110
Teprve šestadvacetiletý klavírní virtuos Marek Kozák má za sebou řadu oslnivých výsledků v celé plejádě soutěží, včetně těch nejprestižnějších, jako je Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina ve Varšavě, Pražské jaro či Evropská klavírní soutěž v Brémách a Busoniho soutěž v Bolzanu. Obvykle kritika vyzdvihuje jeho neomylnou techniku, obrovskou muzikalitu a vnitřní pokoru k notovému zápisu. Na jeho festivalovém recitálu zazní výběr z děl barokních a klasicistních mistrů. Závěr bude věnován původně houslové Chaconně v úpravě legendárního klavíristy Busoniho, o které je Kozák přesvědčen, že „jde o jednu z nejslavnějších a nejlepších transkripcí vůbec“.

BEETHOVEN / MESSIAEN: KVARTET PRO KONEC ČASU
Sobota 5. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor, Jiří Vodička – housle, Igor Františák – klarinet, Tomáš Jamník – violoncello, Martin Kasík – klavír,  Ludwig van Beethoven (1770–1827): Sonáta A dur pro housle a klavír „Kreutzerova“, op. 47
Svou nejznámější sonátu Beethoven věnoval houslistovi Kreutzerovi, který ji ironií osudu nehrál. Přesto díky ní vstoupil do hudebních i literárních dějin (Tolstoj, Janáček). "Hudba je pro mne akt víry,“ tvrdil Messiaen – nejuznávanější francouzský skladatel minulého století. Nejenže věřil, ale dokonce vytvořil novou, nesmírně originální hudební řeč. Kvartet pro konec času (1941) komponoval jako válečný zajatec v táboře v lužickém Zhořelci (Görlitz) a je jeho jedinou komorní skladbou. Volba neobvyklého nástrojového obsazení byla závislá na tamních možnostech a premiéře díla plného mystických citací z Apokalypsy přihlíželo pět tisíc vězňů. 

BEETHOVEN / BRAHMS / SCHUMANN: HOUSLOVÝ RECITÁL
Neděle 6. 9. 2020, 18:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor, František Novotný – housle, Igor Ardašev – klavír, Ludwig van Beethoven: Sonáta c moll pro housle a klavír č. 7, op. 30/2
Dlouhodobě nejvýraznější brněnští instrumentalisté a pedagogové přijíždí představit půvabné romantické kusy – a to nejen ty Dvořákovy. Sonáta c moll mistrně líčí Beethovenovu poslední životní etapu plnou pochybností nad nejistou budoucností, které přinášelo jeho postupné ohluchnutí. Oproti tomu Scherzo c moll patří mezi nejranější Brahmsovy skladby, které psal ještě pod dohledem svého mentora a skladatele Roberta Schumanna – manžele klavírní virtuosky Clary, jejímiž Romancemi je program otevřen. Smetanovy programní miniatury oslavující naši vlast naopak večer zakončí v národním duchu.

BEETHOVEN / BRAHMS: KLAVÍRNÍ TRIA
Sobota 12. 9. 2020, 15:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor, Lobkowicz Trio, Ludwig van Beethoven (1770–1827): Klavírní trio B dur, op. 97
Talenty mladé generace rozezní mistrovská díla dvou hudebních velikánů. Beethoven byl k vlastní tvorbě velmi kritický. Svého tria B dur si však nesmírně vážil. Je to dílo rozmáchlé koncepce se vznešenou volnou větou ve formě variací. Mladistvá energie září z Brahmsova tria H dur, které je jednou z jeho prvních skladeb. Snad proto jí o desetiletí později vetknul už slavný Vídeňan zbrusu novou podobu. Každá komorní skladba Brahmse je emocionální vesmír plný melancholické a nostalgické hudební poezie. Byl to snad výraz touhy po lásce, kterou celý život skladatel hledal?

SUK / MOZART / BEETHOVEN / DVOŘÁK: VÁLÍM HUDBU 2020
Pátek 18. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Evangelický Kristův kostel, Ludwig van Beethoven (1770–1827): Romance č. 2 F dur pro housle a orchestr, op. 50
Novinkou letošního ročníku jsou festivalové interpretační workshopy pro mladé talenty vedené Martinou Jankovou a Jiřím Vodičkou. Vyvrcholí právě společným koncertem „Válím hudbu 2020“, kde se vedle těchto světově uznávaných umělců představí i Ostrava Youth Orchestra – těleso sestavené ze studentů ostravské konzervatoře a univerzity. V jejich podání zazní i tradiční Sukova Meditace na Svatováclavský chorál a u nás téměř neznámá Dvořákova Americká suita.

BEETHOVEN / SCHUBERT: VELKOLEPÁ KOMORNÍ HRA
Sobota 26. 9. 2020, 18:00, Ostrava-Zábřeh – Kostel Svatého Ducha, Neděle 27. 9. 2020, 17:00, Nová Horka – Zámek, kaple Nalezení sv. Kříže, Bennewitzovo kvarteto & Petr Ries – kontrabas, Igor Františák – klarinet, Ondřej Vrabec – lesní roh a Martin Petrák – fagot, Ludwig van Beethoven (1770–1827): Septet Es dur, op. 20
Mistrovská díla dvou velikánů zazní v podání předních českých interpretů včetně sólistů České filharmonie. Beethovenův Septet se stal jedním z jeho nejúspěšnějších děl. Svojí délkou se blíží serenádě – podobně jako Schubertův Oktet (60 min.), který vznikl jako jeho protiváha a je tedy i podobně vystavěn.  

ZÁVĚREČNÝ KONCERT / BEETHOVEN 250: MISSA SOLEMNIS
Pondělí 28. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele, PKF – Prague Philharmonia, Václav Luks – dirigent, Český filharmonický sbor Brno, Petr Fiala – sbormistr. Sólisté: Simona Šaturová – soprán, Markéta Cukrová – mezzosoprán, František Zahradníček – bas, Ludwig van Beethoven (1770–1827): Missa solemnis D dur, op. 123
Slavnostní mši (Missa solemnis) Beethoven dokončil v roce 1823 po pětiletém tvůrčím zápasu. Jeho skicář svědčí o tom, jak namáhavě na ní pracoval. Vzniklo však dílo, které patří k nejvelkolepějším duchovním kompozicím, navazující na linii Palestrina-Bach-Mozart. Beethoven nerad hovořil o Bohu, jeho víra vyrůstala z ideálů osvícenství a deismu, ale hluboce vnímal symboliku Kristova pozemského utrpení. Do jednoho ze svých konverzačních sešitů hluchý skladatel poznamenal: „Sokrates a Ježíš byli mými vzory“. Beethoven dal své mši tradiční formální průběh – homofonní Kyrie, Gloria s geniální sborovou fugou, dramatické Credo, slavnostní Sanctus a líbezně vroucí Benedictus. Agnus Dei a závěrečné Dona nobis pacem jsou myšlenkovým vyvrcholením celého díla. O zážitkové provedení se postará specialita na provoz staré hudby, dirigent Václav Luks.