Pax romana, philosophia romana

23. srpen 2020

Dnešní věda stojí na ramenou řecké filosofie. To je mimochodem volná parafráze Isaaca Newtona. Řeckou filosofii rozšířilo po Evropě římské impérium. Římani jsou tedy pojítkem – nejen duchovním – mezi antikou a současností. Důkazů pro to je mnoho, quod erat demonstrandum. Několik těch důkazů tu připomeneme.

Tak především: Řekové ovlivnili Římany dřív, než Římani ovládli Řeky. Když v 8. století před naším letopočtem zakládali bratrovražední pastevci malou osadu v Latiu – viz dnešní Lazio Řím – Řekové už pořádali olympijské hry a poslouchali Homéra, pějícího o hněvu Achilla Péleovce. Pravdou je, že časy se mění a o půl milénia později přišli Řekové zkrátka, protože Římani přišli do Řecka. A dobyli ho a udělali z něj provincii Achaia. Řekům nechali filosofii a sobě světovládu, jak to lapidárně shrnul Vergilius ve své Aeneis: „Jiní ať řeční lépe a oběh nebeských těles umějí zobrazit hůlkou, ty však, Římane, hleď, bys mocí národům vládl.”

Logo

Když se Řím pustil do punských válek s Kartágem, dobyl mj. řeckou kolonii Syrakusy. Proti legiím bojoval svým mozkem a vynálezy i slavný Archimédés a právě on měl být tím největším ziskem Říma po dobytí města. Bylo to úplně to samé, jako když Američani a Sověti na konci druhé světové války lovili raketového inženýra Wernera von Brauna. Římani tenkrát nakonec Archiméda živého nedostali, jaksi omylem ho propíchnul nevzdělaný římský legionář po slovní potyčce, ve které šlo o nákresy v písku a stín. Síla těla zase jednou zvítězila nad silou ducha, zkrátka inter arma silent musae. Ale ukazuje to eminentní zájem římské politiky o řeckou vzdělanost.

Filosofie na trůně

Filosofie pak pronikla i do nejvyšších pater římského impéria, a to v době císařství. Nutno dodat, že ne vždy to bylo k užitku. jakýmsi mainstreamem byl stoicismus, mimochodem odkazující na řecké stoa – sloupořadí. A velkým římským stoikem byl Seneca. Ten byl povolán, aby vzdělával Nerona, pátého římského princepse, či chcete-li, císaře. Stoikové obecně vzato vybízeli ke klidu, ale nějak se to asi zvrtlo, protože Nero byl solidní psychopat a nejspíš nechal zapálit vlastní hlavní město – no a Seneca dostal pokyn k sebevraždě, jak to tenkrát bylo ve zvyku. Pokyn splnil. Móda velela nechat si u toho předčítat toho řeckého Homéra, což ostatně dělali patricijové u sebevražd právě tak jako při orgiích, kdy si užívali zvrhlostí gastronomických i sexuálních.

Logo

Dalším velkým stoikem byl sám císař Marcus Aurelius. Vzdělanec jemných mravů a přísné etiky se zřejmě často setkával s nepochopením, a proto dal svému spisu název Hovory k sobě. Zdá se, že neměl mnoho dalších uší k naslouchání. Není se čemu divit: v těch Hovorech se to hemží pokorou, odříkáním a smrtí. Tenhle Marcus Aurelius je tím vládcem, za nějž se římské kohorty dostaly až na naše území, a to během markomanských válek. Markomani byli germánským kmenem, který to u nás osídlil po odchodu keltských Bójů a nějak se nechtěl srovnat s impériem, s čímž se zase nechtěl srovnat Marcus Aurelius. Výboje vladařského myslitele jsou tak do jisté míry prvním průnikem filosofie na území Čech.

Barbares ante portas

Logo

V následujících staletích se poměr mezi filosofií a germánskými válečníky změnil v neprospěch Říma a říše více než tisíciletá se nakonec rozpadla pod nájezdy barbares. Symbolickou tečku tvoří tradičně rok 476, od nějž odvozujeme počátek středověku. A jen o pár let později se narodil Boëthius, který do dějin vstoupí jako poslední Říman a v kostce reprezentuje lesk a bídu celé dosavadní filosofie: vznešený patricij uvězněný barbary čeká v žaláři na smrt. A jen tak bokem tam napíše své nejslavnější dílo, Filosofii Utěšitelku, protože útěcha, to je tak jediné, co s tím svým rozsudkem i koncem impéria mohl dělat.

autoři: Adam Vidner , frv
Spustit audio

Související