Památkáři usilují o prohlášení části bývalé elektrárny v Přerově nemovitou kulturní památkou

„Předmětem demolice je především objekt výtopny a související objekty,“ ukazuje mi Klára Koryčanová, která pracuje jako památkářka na přerovském magistrátě. Stojíme spolu teď v areálu bývalé městské elektrárny v Tržní ulici. „Objekt je prázdný bez jakékoli technologie, je to prázdný prostor nevyužívaný desítky let. Prostor je mimo jiné zapsán do seznamu brownfieldů,“ dodává památkářka.

Jde o mohutnou čtyřpodlažní stavbu, která je více než sto let stará. Její majitel pro ni uplatnění ani nového kupce nenašel. Na magistrát proto poslal žádost o demolici. Mezitím ale ministerstvo kultury už zahájilo řízení o prohlášení části tohoto areálu za kulturní památku. „Jedná se o unikátní průmyslovou stavbu, která si zachovala autentickou podobu a nenarušený vzhled provozně-administrativní budovy vystavěné v letech 1917-1919. Zůstaly zachovány architektonické detaily, jako jsou zubořezy na fasádách, zdobné hlavy komínů, okenní a dveřní výplně. Budova vykazuje nesporné urbanistické hodnoty, neboť se jedná o významnou dominantu Přerova, která byla pravděpodobně vystavěna podle návrhu významného pražského architekta Vladislava Skřivánka,“ potvrzuje mluvčí olomoucké pobočky národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Vlastník objektů Marek Bašťák ze společnosti Drivestone žádost o rozhovor odmítl. Na rozhodnutí ministerstva kultury netrpělivě čeká i vedení magistrátu. „Město má zájem na odborném posouzení hodnoty této nemovitosti, ale chceme, aby byl posouzen skutečný technický stav. Aby případné prohlášení areálu za památku nemělo paradoxně za následek dlouhodobé zakonzervování objektu,“ říká mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.

Objekt bývalé elektrárny teď před demolicí chrání zákon. A to minimálně do té doby, než o jeho dalším osudu rozhodnou úředníci ministerstva kultury.