Do dětského domova přichází zadlužené každé třicáté dítě. „Rodiče dluhy neřeší, dokud nevyskočí na větší částku a není zahájena exekuce. Pak se jejich potomci dostanou k nám a my to řešíme tak, že všechno za děti zaplatíme, aby od nás odcházely v osmnácti letech s čistým štítem,“ říká Martin Lněnička ředitel dětského domova v Dolních Počernicích.
Nejčastějším původcem dluhu jsou podle Lněničky nezaplacené pokuty z MHD, pak také smlouvy s mobilními operátory. „S čím jsme se setkávali dříve a teď už je to relativně na ústupu, jsou mobilní společnosti, které podepsaly smlouvu na paušál, přestože dítě nemělo žádný příjem,“ dodává.
I proto se dětem snaží vštěpovat základy finanční gramotnosti, od šestnácti let si pak mohou zkusit nezávislí život v cvičném bytě. „Dostanou výplatu, se kterou celý měsíc hospodaří, všechno v bytě dělají samostatně: perou, nakupují, vaří, musí se postarat i o drobné opravy, jako třeba koupit a vyměnit žárovku,“ uvádí ředitel domova.
V devíti nezaplatila pokutu, teď dluží 130 tisíc. Pomůže jí nový zákon |
Přes veškerou snahu, každé páté dítě přechod z dětského domova do samostatného života nezvládne a skončí na ulici nebo na drogách a dříve či později se zadluží a spadne do exekuce. „Děti často za sebou vidí vzor ve svých rodinách, kde rodiče nepracují, což vnímají jako normu,“ vysvětluje Lněnička.
Petr odešel z dětského domova, když mu bylo 19 let, za dva roky vystřídal hned několik prací. „Dělal jsem na LDN v Třebotově, ve fabrice, v Pegase, to byly ale tak dva týdny, ani ne, pak brigády, vystřídal jsem toho dost, nemůžu ani mluvit o těch co jsem dělal na černo,“ říká.
I když se snaží pracovat a šetřit na budoucnost, dluhům se nevyhnul. „Dlužím už jenom 12 tisíc plus ještě nějaký penále na zdravotním a asi 5 tisíc na sociálním,“ počítá nahlas.
V tuhle chvíli pracuje jako sanitář a zdá se, že by se po dvou letech experimentování mohl konečně chytit. Jestli se mu to povede a dluhy zaplatí, vyhne se exekuci, která by ho za pár let stejně doběhla.
