Soud umožnil přeměnu chrámu Svatého spasitele v Chóře na mešitu loni v prosinci a v pátek vyšel v oficiálním věstníku příslušný prezidentský dekret. Podobný krok učinil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý měsíc v případě jedné z dominant Istanbulu – chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia).
Ten byl od roku 1935 rovněž muzeem a je také památkou UNESCO. Nyní se v něm konají muslimské modlitby, během nichž jsou křesťanské ikony zakryty závěsy. Jinak je Hagia Sofia dál přístupná turistům.
V případě chrámu v Chóře ale podle deníku Ahval vyvstala mimo jiné otázka, jak budou křesťanské fresky zakryty, protože tvoří značnou část výzdoby.
Byzantský svatostánek v Chóře postavili ve 4. století jako součást kláštera mimo hradby Konstantinopole, podle místa dostal i název. Mešitou se stal asi padesát let po ovládnutí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými dobyvateli v roce 1453 pod vedením sultána Mehmeda II.
Úřady poté nechaly fresky přemalovat. Omítka z nich byla odstraněna až po roce 1945, kdy se chrám stal muzeem a kdy začala rozsáhlá rekonstrukce. Mozaiky a fresky tak byly opět k vidění od roku 1958.
„Krásné mozaiky a fresky pokrývají téměř všechny zdi chrámu i kupoli,“ uvedl francouzský historik Fabrice Monnier, který proto vyjádřil obavy, aby je opět nezakryla omítka.
9. července 2020 |