Hlavní obsah

Rána pod pás pro Palestince. S dohodou Izraele a Emirátů přišli o spojence

Foto: Profimedia.cz

Mírová dohoda mezi Izraelem a SAE vyvolala vlnu palestinských protestů.

Reklama

Článek

Historický průlom, změna pravidel hry, ale také zrada. Takové byly reakce na to, že Spojené arabské emiráty se před týdnem staly první zemí Perského zálivu, která navázala diplomatické vztahy s Izraelem.

Spojené arabské emiráty uzavřely takzvanou mírovou dohodu (fakticky spíše úmluvu o normalizaci vztahů) s Izraelem. Jedná se teprve o třetí izraelsko-arabskou dohodu od vzniku izraelského státu v roce 1948, ty dvě předchozí podepsal s Izraelem Egypt v roce 1979 a Jordánsko v roce 1994.

„Pro Emiráty tato dohoda znamená užší spolupráci na bezpečnostním poli a mezi zpravodajskými službami. A Izrael tak získal spojence proti Íránu,“ říká v Checkpointu emeritní profesorka z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Galia Golanová. „Ale pro Izrael to znamená mnohem víc. Od počátku se snažil získat přijetí a legitimitu od ostatních států v regionu, což dlouho nevycházelo kvůli tomu, že by se musely proměnit především vztahy s Palestinci. Právě mírová dohoda s Palestinci a vytvoření dvou samostatných států byly podmínkou. A teď došlo k tomu, že se některé arabské státy této podmínky vzdaly,“ dodala.

Palestinci dokonce hovoří o „dýce v zádech od Emirátů“. „Palestinci skutečně přišli o své zastánce. Ne že by pro ně arabské státy v posledních letech něco udělaly, dávají tím ale jasný signál, že Izrael může pokračovat v tom, co dělá. Tedy v okupaci Západního břehu Jordánu bez toho, aniž by palestinský problém musel řešit. To je pro Palestince rána pod pás, protože jednou z hlavních pobídek pro Izrael k tomu, aby se snažil problém vyřešit, byla právě vyhlídka legitimity a přijetí v arabském světě. A tato motivace je pryč,“ vysvětluje Golanová.

„Možná se na to tolik nikdo nesoustředil, ale Spojené státy se od začátku Trumpovy vlády snažily podpořit mírová jednání mezi Izraelem a státy Perského zálivu a opravdu tvrdě na tom pracovaly,“ připomíná v Checkpointu izraelská novinářka The Jerusalem Post Lahav Harkovová.

Na začátku letošního roku představil Donald Trump (a jeho zeť Jared Kushner) mírový plán, který shrnoval americkou představu o řešení palestinsko-izraelského konfliktu. „Přestože si myslím, že největší podíl na tom měl Muhammad bin Zajíd, tak mi nepřijde spravedlivé, že mnoho lidí práci administrativy Donalda Trumpa snižuje. A to není správné. Spojené státy hrály důležitou roli,“ upozorňuje Harkovová.

Ačkoliv se nyní v souvislosti s Izraelem mluví hlavně o této dohodě, kterou prezentuje jako úspěch, země prochází už delší dobu politickou krizí. V minulých týdnech vyšly tisíce Izraelců do ulic. Jednak kvůli reakci izraelské vlády na pandemickou krizi, ale také z důvodu dlouhotrvajícího korupčního skandálu premiéra Benjamina Netanjahua. Přestože země prošla za poslední rok a půl třemi parlamentními volbami, z krize se zatím nedostala a je pravděpodobné, že se schyluje k dalším volbám.

Checkpoint

Desetiminutovka o světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, Spotify, v Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete zde, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám pište na audio@firma.seznam.cz.

Reklama

Doporučované