Republikáni si jako strana momentálně procházejí jedním z nejtěžších volebních období. Svou ideologií a politickou agendou nezvládají plně reflektovat vývoj společnosti, tvrdí profesor. Pro Demokraty tak možná začíná nová éra, pro Republikány to může být začátek konce.
Profesor z Harvardské univerzity, Thomas E. Patterson, již ve své nedávné knize pod názvem Is the Republican Party Destroying Iself poměrně přesně charakterizoval pozici moderní Republikánské strany na politické scéně. Jeho kniha vyšla v lednu, tedy krátce po impeachmentu Donalda Trumpa, kdy se alespoň navenek strana tvářila velice sebejistě.
Republikáni měli ještě tehdy na své straně výrazně vyšší procento voličů nad 65 let, bělošských evangelíků nebo lidí žijících na předměstí. Sama strana se více méně jednohlasně shodla na zachování loajálnosti vůči svému lídrovi, když v Senátu vyjma Mitta Romneyho všichni republikánští senátoři hlasovali pro zproštění Donalda Trumpa obžaloby.
Právě následující měsíce měly ale Republikánům ukázat, že nadměrná sebejistota není v politice karta, se kterou se dá hrát do nekonečna. Krátce po impeachmentu si šlo všimnout, že přízeň mezi vysokoškolsky vzdělanými bělochy začala klesat.
Nakonec ani po zvolení Donalda Trumpa se tento segment voličů neřadil k těm největším příznivcům strany. V roce 2016 průzkumy připisovaly Trumpovi jen 36 %, což se ukázalo být jako historicky nejnižší číslo. Ještě větší propad na začátku letošního roku ukázaly průzkumy právě v návaznosti na nespokojenost těchto voličů s výsledkem prezidentova impeachmentu.
I s tou nejpevnější základnou moderních Republikánů, za kterou se považují především běloši z jihu, převážně muži bez vysokoškolského vzdělání, demograficky starší populace a bělošští evangelíci, otřásla pandemie koronaviru a společenské nepokoje napříč americkými městy a státy.
Reakce Trumpovy administrativy a republikánských guvernérů v jednotlivých státech se brzy začala promítat do průběžných průzkumů. Pandemická situace, upadající ekonomika, rostoucí nezaměstnanost a prezidentův vlažný postoj k demonstrantům za lidská práva včetně nasazení policejních složek do ulic proti protestujícím si brzy začaly vybírat svou daň.
Ty se nepromítly však jen do klesajících preferencí na straně voličů vůči osobě prezidenta, postupně se začaly dotýkat i strany jako takové. V tomto pro stranu velmi křehkém období ucítily svou šanci i různá hnutí a politické výbory bývalých Republikánů, kteří stranu pro její měnící se ideologii opustili již před tím.
Hnutí jako The Lincoln Project, 43 Alumni for Biden nebo Never Trumpers vyslaly republikánským voličům jasnou zprávu: Amerika nebo Trump. Jeden ze zakladatelů Lincolnova projektu, Rick Wilson, který v minulosti pracoval na kampaních předních představitelů Republikánské strany jako bývalého prezidenta G. W. Bushe nebo Rudy Giulianiho, uvedl, že se se stranou přestával ztotožňovat již před zvolením Donalda Trumpa.
Wilson tehdy na příklad kritizoval opozici strany vůči otázce rovnoprávnosti manželství nebo přílišnou monotónnost republikánské politiky. Definitivně ze strany odešel v souvislosti s výsledkem voleb v roce 2016, kdy se dle něj ze strany vyznávající konzervativní hodnoty a ekonomické svobody stal kult Donalda Trumpa, který se svou nacionalisticko-populistickou politikou stal nebezpečím pro demokratický establishment Spojených států.
Americká domácí politika tak prožívá historický moment. Politická a sociální nestabilita v zemi semkla i více různorodá hnutí jako jsou progresivisté, kteří se stejně jako Lincolnův projekt a jiné výbory rozhodly postavit za kampaň Joe Bidena a zasadit se tak o listopadový politický převrat. To, že jejich hlasy silně rezonují s voliči, se postupně promítá v předvolebních průzkumech.
Ty jasně naznačují, že čím dál tím více Američanů projevuje nedůvěru v současného prezidenta, nevěří jeho výrokům a neshledávají ho natolik kompetentním, aby nadále vykonával funkci v úřadu. Ve složité pozici se nacházejí i republikánští kandidáti ucházející se o křesla v Kongresu.
Ať už se jedná o dlouholeté senátory jako o Susan Collinsovou z Maine nebo senátory ve státech se silnou republikánskou převahou jako Mitche McConnella z Kentucky, čísla zde začínají mluvit spíše ve prospěch Demokratů. Pro řadu z nich je to ovšem bezvýchodná situace a jedno velké dilema.
Voliči vědí o jejich loajálnosti vůči prezidentovi a pro většinu z nich už tak nebude jednoduché změnit strany. Navíc, pokud by se od prezidenta až příliš názorově odkláněli, ohrozili by tím svou pozici mezi věrnými stranickými voliči a příznivci Donalda Trumpa.
Republikáni se tak s největší pravděpodobností budou mimo jižanů muset spolehnout na ryze konzervativní část populace, která se s vidinou demokratické převahy ve vládě nejvíce obává nového složení Ústavního soudu. Mezi ně se řadí i evangelíci, pro které hlavní překážkou zůstává rozdílný postoj většiny Demokratů k otázce potratů.
Jak již ale naznačila řada odborníků, demografie Spojených států se mění a čím dál tím více přibývá minoritních etnik, mezi nimiž začínají převládat Latinoameričané. Ti se sice nedají považovat za přední voliče Demokratů, stejně jako Afroameričané jsou však charakterističtí svou silnou nevolí k Republikánům. Naopak „tradičních jižanů“ odvolávajících se na dědictví států Konfederace výrazně ubývá.
Právě měnící se demografii přikládá výraznou váhu i profesor Patterson. Ve své knize definuje celkem 5 faktorů, které přispívají k postupnému „rozkladu“ Republikánské strany. Dle něj se Republikáni až příliš fixují na konzervativní voliče a opomíjejí tak aktuální trendy ve společnosti.
Jako další faktory uvádí úzký vztah Republikánské strany a pravicových médií a s tím spojenou politiku postavenou na lžích a desinformacích. Zároveň poukazuje na jistý problém spojený s tendencí strany „paktovat“ se s vyšší třídou, což vyvolává pocit nejistoty mezi lidmi spadajícími do nižší platové skupiny.
Na těchto nedostatcích, které především v době pandemie vyplouvají citelněji na povrch, nyní těží opoziční Demokraté. Nejen, že jejich politika lépe reflektuje potřeby menšin, Demokraté mají ve svých řadách i výrazně více politiků různého etnického původu a genderové identity. Naproti tomu Republikánskou stranu tvoří z více jak 80 % běloši.
Související
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Biden varoval před Trumpem. Je hlavní hrozbou pro demokracii v USA, řekl
Volby USA , Republikánská strana (USA) , Donald Trump , Demokratická strana (USA)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 2 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák