„Naším jediným cílem je dát moc lidem, aby sami mohli rozhodovat,“ prohlásil Borisov. Uvedl také, že se pokusí svolat takzvané Velké národní shromáždění, které by ústavní změny schválilo.
Bulhaři na protest házeli prasečí uši. Vadí jim mafiánský styl vládnutí |
„Národ chce spravedlnost a vládu, která pracuje na nejvyšší úrovni. Jak to uděláme? Pomocí nové ústavy,“ dodal ministerský předseda.
Plány na změny základního zákona poprvé oznámil v pátek. Mimo jiné navrhl snížit počet poslanců o polovinu, z dnešních 240 na 120. Zkrácena by měla být také délka mandátu generálního prokurátora, což podle Borisova posílí nezávislost a odpovědnost žalobců a soudců.
Plán podle serveru Balkan Insight představuje odpověď Borisova na vlnu protivládních protestů, které v zemi trvají už 40 dnů. Hlavním požadavkem je rezignace vlády a kontroverzního generálního prokurátora Ivana Geševa i uspořádání předčasných voleb.
Kritici premiérův záměr označili za snahu kabinetu zůstat u moci až do řádných parlamentních voleb v příštím roce. Vytýkají mu rovněž, že ve svém důsledku by zamezil očekávanému průniku nových tváří do parlamentu v nadcházejících volbách. Týká se to zejména stran sdružených v dosud neparlamentní volební koalici Demokratické Bulharsko, jejíž stoupenci se nynějších demonstrací účastní v hojném počtu.
Podle prezidenta Rumena Radeva, který je Borisovovým zásadním politickým protivníkem, by jakékoliv jednání o změnách ústavy mělo být zahájeno teprve po demisi současné vlády. „Může mafie reformovat systém? Odpověď je ne,“ uvedla hlava státu.
Aby mohla svolat Velké národní shromáždění, potřebuje vláda hlas alespoň dvou třetin současných zákonodárců, tedy 160. Podle agentury Reuters je však otázkou, zda se to Borisovovi může podařit, když jeho kabinet podporuje jen lehce nadpoloviční počet poslanců.
Demonstrací se účastní zejména mladí lidé a uskupení s různými politickými názory, včetně městských liberálů, studentů, sympatizantů proruského Radeva i stoupenců opozičních socialistů.
Borisov manifestace označil sice za legitimní, podle něj však byly „uneseny“ politickou opozicí. Výzvy k rezignaci vyslyšet nehodlá, což zdůvodňuje mimo jiné nutností provést Bulharsko pandemií covidu-19 a z ní vyplývající ekonomickou krizí. Koncem července nicméně vyměnil pět členů svého vládního týmu.
