Ženy jsou hloupá zvířata, říkal Bukowski, pak se změnil

Svou úzkost ze světa skrýval pod drsnou maskou barového rváče a jeho věrným souputníkem bývaly psací stroj, klasická hudba, dostihy a kartony piva. Životem na okraji společnosti platil Bukowski, původem Němec, daň za svobodu a nechuť přizpůsobit se konzumní Americe. Úděl ztracence, který „i když dostane rozdány špatné karty, dokáže vzdorovat nepřízni osudu“, nesl ale statečně.

Život slavného spisovatele v podcastu:

Léta psával Bukowski po nocích básně a povídky a snažil se je protlačit do undergroundových časopisů, často bez honoráře. V nuzných letech vzal i kousky pro erotický časopis Hustler Larryho Flynta. Až v roce 1961 se ho ujalo malé nakladatelství Black Sparrow, kterému pak zůstal věrný i v lepších časech, kdy psal scénáře pro Hollywood a harcoval se po autorských čteních před studenty.

Bukowského pravá spisovatelská dráha začala v roce 1970, kdy odešel z x-tého pracovního poměru na losangeleské poště. Během tří týdnů pak vydal první román nazvaný Poštovní úřad, který mu přinesl skutečný ohlas mezi čtenáři. Začalo se o něm mluvit jako o literárním objevu. Překvapení kritici zjistili, že existuje člověk, který píše zcela odlišným způsobem, než na jaký byli dosud zvyklí.

Páteří Bukowského děl se stal jistý Henry (Hank) Chinaski, spisovatelovo literární alter ego. Hrdina prožívá své příběhy mezi vandráky, v nesčetných špinavých podnájmech, v zaplivaných barech, s nejrůznějšími ženami, v depresích, hladovění, v pouličních bitkách, kdy jde často o život, a samozřejmě s nezbytnou lahví alkoholu (většinou pil levné víno, zelené pivo a whisky - když se zadařilo).

Mezi autorovy romány patří Faktótum, Ženy, Šunkový nářez, Hollywood nebo Škvár. Napsal také řadu povídek: Paměti starého chlapáka, Všechny řitě světa i ta má, Těžký časy, Nejkrásnější ženská ve městě či Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství. Mezi četné sbírky poezie se pak řadí Láska je pes či Kam zmizela ta roztomilá rozesmátá holka v květovaných šatech.

Bukowski se narodil 16. srpna 1920 v německém Andernachu jako Heinrich Karl. Nebyl nemanželským dítětem, jak o sobě s oblibou tvrdil. Jeho rodiči byli Američan s německými předky a Němka, kteří se kvůli ekonomické krizi brzy rozhodli přesídlit do Los Angeles. Bukowski později ve svých dílech vysvětloval, že v dětství prožil jen málo radosti, zato hodně strachu a ponížení.

Děti se mu vysmívaly kvůli německému přízvuku, otec jej bil. Bukowski se od ostatních lišil i svou dyslexií. V 16 letech to proto doma zabalil a své frustrace začal tlumit alkoholem. Živil se například jako skladník, pokoušel se i o studium žurnalistiky, aby nakonec vyrazil na divokou pouť po USA. Také hodně četl - silně ho ovlivnili zejména John Fante, Ernest Hemingway nebo Albert Camus.

O ženách, které z jeho pohledu byly „v podstatě hloupými zvířaty“, neměl Bukowski příliš valné mínění. Jeho životem jich ale prošlo nepočítaně a jejich pozornosti si rozhodně neodpíral. V roce 1976 se ale seznámil s Lindou Lee Beighleovou, kterou si o osm let později vzal za manželku. Právě ta vnesla do literátova roztříštěného a nejistého života řád, aniž se ho jakkoli pokoušela omezovat.

Bukowski, svérázný a mnohdy i obtížný solitér, zemřel 9. března 1994 na leukémii ve věku 73 let. Jeho jmění tehdy dosahovalo téměř milionu dolarů, což je slušný výkon na člověka, který dvě třetiny života prožil u dna společnosti. O filmový náhled do jeho světa se v roce 2005 pokusil norský režisér Bent Hamer, který natočil Faktótum. Role Chinaskiho se věrohodně zhostil herec Matt Dillon.