O zvěř a lesy pečují v Lánské oboře víc než tři sta let. Slouží prezidentům k rekreaci a přijímání hostů
Středověk
Atmosféru středověkých štvanic na Křivoklátsku lze nejlépe nasát na rozvalinách hradu Jivno. Kulturní památka leží v jižní části Lánské obory na skalním ostrohu nad vodní nádrží Klíčava. „Není tu prakticky už ani kámen na kameni a je tomu tak od poloviny 16. století. Kdybychom si chtěli představit, jak Jivno vypadalo, tak asi jako menší Křivoklát s jeho mohutnou věží,“ ukazuje Václav Vodvářka na torzo někdejšího bergfritu, jak se říká právě ústřední věži hradů.
Dřevěná stavba byla na ostrohu zřejmě už v raném středověku, kamennou podobu gotického hradu jí dal pravděpodobně král Václav I. ve 13. století, který zanevřel na Prahu a na Křivoklátsku trávil hodně času. Jivno sloužilo jako lovecký hrádek, zřejmě měl ale i obrannou funkci.
Křivoklátsko coby lovecký revír mělo zásadní význam již v době Přemyslovců. „První zmínky o něm najdeme už v Kosmově kronice,“ upozorňuje Robin Ambrož. Podmínky tu jsou ideální – ostré zářezy údolí, vysoké kopce, vodní zdroje a lesy. „Lov byl významnou kratochvílí středověké šlechty, šlo o demonstraci síly a postavení,“ říká Robin Ambrož. Středověké štvanice byly náročné na kvalitní koně i psy, vyžadovaly početný personál a lovec musel zvěř vystopovat, najít a zabít – a to buď tesákem, nebo mečem.
Dalším dokladem historie loveckého prostoru je železný třmen severského původu, který našel hajný a amatérský archeolog František Pelz zhruba v polovině 19. století u obce Zbečno. Třmen patřil zřejmě vysokému aristokratovi. Stal se součástí sbírky Národního muzea. Ironií osudu je fakt, že hajný Pelz zahynul při výkonu povolání, neboť ho zabili pytláci. V oboře má i svůj pomníček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
