Nejlepší thrillery za posledních dvacet let jsou jedna velká filmová laskomina. Jsou mrazivé, temné a nervy drásající. Vybrali jsme nejlepší thrillery 21. století.
Nejlepší thrillery čistokrevné
96 hodin
Bryan rozhodně nepatří mezi chlapíky, které byste si měli znepřátelit. O tom se přesvědčí parta obchodníků s bílým masem, která si vytipovala jeho dceru Kim jako kořist při jejím výletu do Paříže s nejlepší kamarádkou. Mladík, se kterým se seznámily na letišti, s nimi jel až do podnájmu, kde měly dívky trávit dovolenou, a pak k nim zavedl své kumpány. Kim zrovna volala otci, když viděla, jak druhou dívku unášejí, a Bryan tak byl vzdáleným svědkem i jejího boje s násilníky. Dívka mu však stihla útočníky popsat, takže se bývalý elitní agent vydává do Evropy, aby zachránil dcerku před prostitucí a cizince potrestal za jejich činy. Jeden z nejdrsnějších filmů Liama Neesona. (Lenka Hrůzová)
Americký gangster
Biografické drama jednoho zločince, který je nakonec svým oponentem na straně zákona předveden před spravedlnost. Russel Crowe to ale neměl při dopadení Denzela Washingtona jako známého drogového magnáta Franka Lucase ani trochu lehké. Král Manhattanu vymyslel dokonalý způsob, jak pašovat ceněný heroin z Vietnamu do USA, a to sice v rakvích padlých hrdinů. Crowe ale při své nicotné životní situaci nemá nic jiného než honbu za spravedlností, a tak se i tohohle geniálního tajemství dopátrá. V tom ho ale bodne do zad celé jeho podplacené policejní oddělení. Nečekaná pomoc přijde od samotného zločince. (Jan Marek)
Bourne trilogie
Ludlum vytvořil postavu Jasona Bourna, agenta, který se doslova znovu narodí. Je vytažen ze Středozemního moře s několika kulkami v těle a amnésií. Později si tento mladý muž začíná útržkovitě vzpomínat na některé věci. Tak začíná jeho trnitá pouť za poznáním sebe sama, avšak mocná CIA se rozhodne svého agenta zabít. Bourne je však skvěle vycvičeným zabijákem, ovládajícím exotické bojové umění, skvělou analýzou situace a vytříbeným taktickým myšlením. Všichni jsme již někdy slyšeli o notoricky známém pořekadle z filmového světa, že druhý díl je těžší a třetí díl zpravidla nevyjde vůbec. Je hodně filmů, jejichž sequel se nepodařil a je jen hodně málo dobrých či obstojných trilogií. Hrdou výjimku tvoří špionážní trojboj Bourne Trilogy, který vznikl na základě novel spisovatele Roberta Ludluma. Spin-off a čtvrtý film už nepočítáme. (Michal Tichý)
Dokonalý trik
Existuje tajemství, kvůli kterému byste zabíjeli? V tomto napínavém a vzrušujícím thrilleru od režiséra Christophera Nolana uvidíte Hugh Jackmana a Christiana Balea v rolích dvou soupeřících kouzelníků, jejichž snaha předčít jeden druhého se změní ve smrtelnou past. Scarlett Johansson jako půvabná asistentka se stane figurkou i hráčem v jejich soupeření. Skvěle obsazené vedlejší role v čele s Michaelem Cainem a Davidem Bowiem. Geniální příběh a úžasný zážitek. Přichází Dokonalý trik, pozorně se dívejte.
Hotel Mumbai
V roce 2008 rozpoutala v Bombaji skupinka deseti pákistánských teroristů rozsáhlý masakr cílený zejména na turisticky atraktivní místa. Koprodukční snímek, jímž debutoval australský režisér Anthony Maras, se věnuje dění v ikonickém luxusním hotelu Tádž Mahal, který se na tři dny stal centrem bojů mezi teroristy a indickými bezpečnostními jednotkami. Klade přitom důraz na hrdinství zaměstnanců i hostů hotelu, kteří útočníkům čelili beze zbraní.
Kapitán Phillips
Naprosto bez výhrad zvládnutá studie událostí, která Greengrassovi sedla a bylo to znát, od začátku až do konce. Škoda mluvit o tradičně excelujícím Hanksovi, který mimo jiné předvedl naprosto ukázkově zahraný strach beze slov, v podobě, s jakou jsem se snad ještě nesetkal. Napjatá a dusivá atmosféra, doplněná až kupodivu skvěle hrajícími Somálci, fobickým otevřeným mořem a postupným přebíráním iniciativy Američany, kdy Somálci zvolna ztráceli na dominanci a posléze to vyvrcholilo pečlivě a trpělivě naplánovaným cílem, který (především pro Phillipse) nemohl dopadnout lépe; po celou dobu se však Greengrass, ať záměrně či omylem, úspěšně vyhýbal hollywoodskému kýči a držel se autenticity a téměř dokumentárního stylu, který v kombinaci se skvělými herci, především pak právě Hanksem, prostě zafungoval. (Jaroslav Thraumb)
Krvavý diamant
Na drama poukazující na problémy dnešní Afriky příliš plytké a povrchní, na akční dobrodružství příliš vážně pojaté. Džíp Krvavý diamant skončil ve škarpě mezi těmito dvěma cestami a záleží jen na vás, kterou se vydáte. Bohužel, ať se dáte kteroukoli stezkou, vždy narazíte na samoúčelné dialogy, gesta a činy (západy slunce, potoky slz, podávání rukou…), které ve vás mají evokovat sociální cítění a zamyšlení nad nynějšími problémy. Na druhou stranu tuto špinavou káru tlačí dva skvěle prokreslené a ještě lépe zahrané postavy zoufalého otce a hledače diamantu. V obou případech jde o skvělé herectví (i když DiCaprio mě někdy těmi svými drsnými řeči a výrazy děsně vytáčel) a Djimon Hounsou zde sahá po Oscaru jako nikdy. (Radek Neuman)
Let číslo 93
Výborné drama odehrávající se na palubě letadla United Airlines, který cestoval z New Jersey do San Franciska. Trasu letu však změnili teroristé. Po útoku na World Trade Center chtěli zničit také Pentagon. Pasažéři se však vzbouřili a s útočníky začali na palubě bojovat. Díky jejich hrdinskému činu letadlo svůj cíl nezasáhlo, ale spadlo na zem poblíž Pittsburghu. Styl akčního hraného dokumentu filmu dokonale sedí a režisér Paul Greengrass válí na všech frontách. Úžasný filmový zážitek. (Lukáš Vaněk)
Memento
Režisér Christopher Nolan natočil svůj druhý celovečerní film podle krátké povídky svého bratra Jonathana. Jeho hrdinou je třicetiletý Leonard, který se snaží vypátrat vrahy své ženy. Situaci mu však komplikuje skutečnost, že si sice vzpomíná na svůj život před vraždou, ale nepamatuje si, co bylo před pěti minutami. Leonard o svém handicapu ví, proto s sebou všude nosí fotoaparát a zapisuje všechny myšlenky a pokroky, které v pátrání učinil. K tomu mu slouží i jeho vlastní tělo, na kterém má vytetované nejdůležitější postřehy vyšetřování. Jak příběh postupuje, stává se stále nezřetelnějším, kdo je přítel a kdo nepřítel, kdo je oběť a kdo vrah. Jisté je jen jediné, že víme čím dál tím méně. Bílým místům v Leonardově paměti odpovídá i styl snímání filmu. Černobílý obraz se střídá s barevným, flashbacky a znovu se vracející scény tvoří kaleidoskop, který divákovi sugeruje stejný pocit zmatku a nejasnosti, jako má Leonard.
Obchodník se smrtí
Vynikající satira využívající ke svému přednesu fenomenální scénář, který byl pro mne první půlhodinou geniálním. Tempo hlášek a vyhrocených situací sice krapet opadlo (nikdy by mě nenapadlo, co se dá udělat s francouzskou vlajkou), ale i tak je Lord of War skvělým příkladem, že filmy podle skutečných událostí nemusí být nudně odvyprávěné, ale i zábavné a živě natočené. Navíc ty titulky mají neskutečné koule! (Radek Neuman)
Počátek
Chris „rád si pohrávám s časovými rovinami“ Nolan rozpracoval do hloubky téma tak, jak se to zatím nikomu nepodařilo. Filmů o snech, kde se dějí pohádkové a fantasmagorické věci, jsou mraky. Zkoušel se ale dívat na sen někdo z té nejpragmatičtější stránky? Kradení mysli při spánku, extrakce, projekce, architekt, totem… originálně pojatá myšlenka spolu s inteligentně navrženým scénářem spolu skloubí výjimečný zážitek. Napoprvé je Inception zjevem, který JE NEMOŽNÉ plně vstřebat. Napodruhé už plně uvědomitelný zážitek, kde se divák pořádně nabaží detailů a začnou na něho vyskakovat zajímavé otázky. Inception totiž není jen skvěle napsaný blockbuster plný high-tech vybavení, přestřelek, výbuchů a nažehlených účesů, je to také film o posmrtném životě, o rodinných hodnotách a věčné lásce. V prvním dojmu vítězí Temný rytíř, při dalších zhlédnutích ruluje Memento, ale Počátek je co do struktury vyprávění a skloubení typické hollywoodské produkce s autorským produktem tím nejlepším extraktem, jakého Nolan mohl dosáhnout. (Radek Neuman)
Prokletý ostrov
Promyšlený snímek, jenž vznikl na motivy stejnojmenné knihy Dennise Lehanea, se zabývá osudy detektiva Teddyho (Leonardo DiCaprio). Ten byl pověřen vyšetřením záhadného zmizení pacientky z izolovaného psychiatrického zařízení na ostrově v Boston Harboru. Teddy má stále pocit, že je ještě na ostrově, ale místní pracovníci mu vyšetřování zrovna neulehčují. Případ vyhledal záměrně, protože v léčebně měl být v minulosti umístěn vrah jeho ženy. Detektiv postupně odhaluje nekalé praktiky, které na ostrově panují, ale při drsné konfrontaci zjišťuje, že realita je natolik bláznivá, že sám možná nachází na správném místě. (Lenka Hrůzová)
Skrytá identita
Jeden ze Scorseseho nejlepších filmů se bezesporu pyšní zejména výborným hereckým triem v podobě Jacka Nicholsona, Leonarda DiCapria a Matta Damona. Děj se točí okolo války policie s organizovaným zločinem v Bostonu. DiCapriův charakter je policista jménem Billy, který dostal za úkol infiltrovat zločineckou síť, napojenou na bezskrupulózního bosse Costella (Nicholson). Potom je tu ještě jistý Colin (Damon), který pro změnu infiltroval policii a poskytuje informace mafii. Životy obou „špiclů“ z různých stran jsou významně ovlivňovány jejich povoláním, přičemž průsečíkem jejich směřování je právě Costello. Tento trojúhelník je zásadním motivem výtečného kriminálního dramatu. Herecký koncert započne ve chvíli, kdy dojde ke stupňujícímu se napětí. Jelikož totiž vyjde najevo, že jeden z mužů to hraje na obě strany. A je tak na každém z nich, aby uchránili svou tajnou identitu… (Tomáš Lesk)
Ti druzí
Snímek nabízí náhled do konce 2. světové války. Grace, hraná Nicole Kidman, společně se svýma dvěma dětmi žije v potemnělém domě a čeká, než se její milý navrátí z války. Proč je dům potemnělý? Děti totiž trpí alergií na sluneční světlo, což velice nahrává do karet něčemu, co se uvnitř jejich domu skrývá. Ti druzí od režiséra Alejandro Amenábara se mohou pyšnit 83procentním hodnocením na ČSFD, a také skvělými hereckými výkony v hlavních rolích.
Osudový dotek
Tento snímek není výhradně o ztrátě paměti, ale ta je součástí problémů hlavního hrdiny. Evan (Ashton Kutcher) si společně se svými přáteli prošel v dětství mnoha traumatickými zkušenostmi, což vedlo k opakovaným záchvatům a výpadkům paměti. Proto si Evan začne psát deníky, které se ve vysokoškolském věku stanou jeho prostředkem k návratům do minulosti. Když to Evan zjistí, snaží se změnit běh osudu, který ublížil nevinným nebo někomu z jeho blízkých, ale pokaždé, když tak učiní, se pokazí něco jiného. Vrací se tak do minulosti znovu a znovu, ale vypadá to, jako by každá jeho snaha o změnu průběhů událostí měla katastrofální důsledky pro někoho dalšího z jeho okolí. Podaří se Evanovi vůbec vrátit vše zase „do normálu“? Tento film může na diváky místy působit matoucím dojmem, ale události jsou umně navázány tak, aby do sebe na konci vše zapadlo. (Lenka Hrůzová)
Parazit
Vítěz festivalu v Cannes je jiný. Ani ne tak originální, jako svěží. Pohlcující. A velmi zábavný. Jde o výtečný pokrm, uvařený z velmi různorodých ingrediencí, které ovšem jedna druhou ničím neruší a skvěle fungují jako celek. Sice to pro mne osobně není film roku, přesto jde o zajímavý úkaz. Srovnání s mým nejoblíbenějším režisérem je docela namístě. Jednak díky obtížné žánrové definovatelnosti a zaškatulkovatelnosti, ale i odvážné nepředvídatelnosti. Trochu zamrzí místy poněkud absentující napětí a byť je finále skvěle vygradované, příliš ostře kontrastuje s první polovinou filmu, kde se toho tolik nedělo. Přesto – Parazit je filmem, který je prostě nejlepší prožít. Pocítit jej na vlastní kůži se vší symbolikou v toto rčení vloženou. Vykašlete se na pochvalné recenze a komentáře na databázích. (Tomáš Lesk)
Telefonní budka
Nonstop napětí a originální zápletka zdobí toto veledílo nedávno zesnulého Joela Schumachera, a vůbec nic na tom nemění fakt, že se v podstatě celý film odehrává v jedné newyorské ulici uvnitř telefonní budky. Colin Farrell jako (náhodný?) kolemjdoucí zvedne zvonící telefon, což rozehraje děsivou hru s ostřelovačem, který má protagonistu neustále na mušce a je kdykoliv připraven stisknout spoušť. Herecký koncert, brilantní scénář a zlatý fond v rámci dějin žánru filmového thrilleru. (Martin Steinbach)
Výměna
Výborná Angelina Jolie v roli matky hledajícího syna si mě naprosto získala. Její jednoduché opakování: „Kde je můj syn?“ nebo „Zabil jste mého syna?“ říká s takovou naléhavostí, že jsem nebyla schopná odtrhnout oči z obrazovky a (ne, nedělám si teď srandu), ale bylo to snad poprvé, co jsem nijak neregistrovala její vizáž (tzn. hlavně ty její pověstné rty…). Nicméně děj je ze začátku celkem zdlouhavý, některé části mě celkem nudily, ale druhá polovina, zejména scéna popravy, byla ohromná. Jen škoda toho proslovu na konci. (Jana Trnková)
Wind River
V zasněženém a nehostinném Wyomingu se odehrává příběh založený na spoustě reálných příběhů. Stopař Cory Lambert objeví jednoho dne ve sněhu tělo mrtvé indiánské dívky. Vyšetřování se ujímá novopečená agentka FBI Jane Bannerová, která si Coryho pozve na pomoc a společně se snaží přijít na kloub záhadné smrti. Výborný režijní debut scénáristy Taylora Sheridana (Sicario: Nájemný vrah) vypráví příběh (dle hlavního představitele) stále bolestně aktuální. Navíc jde o téma, jež je třeba otevírat a problematizovat. Režisér, který je též autorem scénáře, odvedl v obou rolích mistrovskou práci. Spolu s výbornými hereckými výkony se bezesporu jedná o jeden z nejsilnějších filmů letošního festivalu. (Barbora Dršková)
Zmizelá
Zmizelá je adaptace kriminálního psychologického románu (jak jinak než bestselleru roku 2012), který vytvořila Gillian Flynn. Ta se navíc zhostila úlohy scénáristky filmového zpracování. Knihu jsem sice nečetl a tak nemůžu porovnat filmovou a původní verzi, ale co se filmového scénáře týče, tak byl zvládnutý na jedničku. Flynn zvládla ze zdánlivě banální zápletky plné klišé udělat napínavou podívanou překvapivých zvratů, zajímavých postav a chytrých dialogů. Určitě potěší i výskyt černého humoru, který vám i ve zdánlivě vážné scéně vykouzlí na tváři úsměv. (Daniel Birgus)
Zmizení
Herecký koncert, kde všichni herci (a potažmo postavy) stojí v pozadí pouhých dvou naprosto působivých článků – Hugha Jackmana a Jakea Gyllenhaala. Prisoners nikoho jiného ani nepotřebuje, protože tito dva géniové se postarají o všechno – o akci, o napětí, o atmosféru i o to, že se nenudíte ani v momentech, bez kterých by se příběh obešel a film tak mohl být o dobrou půlhodinku kratší. Ale proč, když si ho užíváte i v těch pomalejších, sušších momentech, které fungují jako klid před bouří? A ta vždycky přijde. Kanadští režiséři jsou většinou velmi specifičtí, ale jestli mi Villeneuve někoho setsakramentsky připomíná, pak je to – ano, tušíte správně – David Fincher. Podobné uchopení tvorby zcela jedinečné atmosféry, důkladná práce se symbolikou, zásadní, fascinující peripetie střídané s klidnými, „zbytečnějšími“ scénami plnícími nikoli zbytečnou funkci atmosferické výplně a gradace napětí, konzistentní schéma vyprávění (vše, co se děje, má svou příčinu i důsledek, funguje stoprocentní kauzalita). (Jaroslav Thraumb)
Nejlepší thrillery komiksové
Joker
Joker stojí pochopitelně krom atmosféry na skvělém hereckém výkonu Joaquina Phoenixe, který dost možná strčí do kapsy všechny ostatní filmové představitele této role. Jeho největší devizou je paradoxně i to, co z něj dělá tak dobrý film – to, že není příliš komiksový. Je tragikomedií jednoho pohnutého osudu bezvýznamného, nemocného člověka, který se dostane do epicentra velkých událostí – a poté je jejich symbolem a naoko nezúčastněným hybatelem, jenž po pátrání po vlastní minulosti a identitě propadá do náruči šílenství. Dále doodhaluje řadu odstínů ikonické postavy, kterou zná prakticky každý, kdo není úplně lhostejný vůči moderní popkultuře. (Tomáš Lesk)
Logan: Wolverine
Jak už mnohokrát zaznělo, Logan není klasická komiksová akční podívaná a je přirovnatelnější spíše k žánru westernu a road movie. X-menovský aspekt filmu by byl snadno nahraditelný, jelikož téma „jinakosti“, které dominovalo X-Men sérii zde není dominantní. V žádném případě to ale není mínus nebo něco, co by se mohlo Loganovi vytknout. Přesně jak řekl Hugh Jackman: Logan je film, který byste pustili někomu, kdo by Vás požádal o jediný film s Wolverinem. Logan totiž má všechno, co Wolverine představuje: zklamání, žal, naději, oběť. (Jana Trnková)
Temný rytíř trilogie
Nolan rezolutně šlápl na brzdu, nechal zmizet Schumacherovy excesy v propadlišti dějin a začal Batmana vytvářet dle obrazu svého. Přizval si herecký ansámbl z Velké Británie, spolupracovníka a odborníka na komiksy Davida S. Goyera, hudebního skladatele Hanse Zimmera a začal psychologickou drobnokresbou hlavního hrdiny. Za silné inspirace revolučního komiksu „Year One“ Franka Millera se Nolan vydává cestou větší realističnosti a uvěřitelnosti. Gotham City je velkoměsto s předlohou Chicaga a zrození Batmana provází fyzický trénink a psychická odolnost. Batman začíná originem hlavního hrdiny a jak už si Nolan vyzkoušel v Mementu a později ještě zopakoval v Dokonalém triku a Počátku, hraní si s chronologií a flashbacky dodaly zrodu netopýřího muže patřičnou hloubku a smysl. První díl sice provázely jisté rozpaky z řad fanoušků a kritiků, ale všem bylo jasné, že sázka na temnější notu a realistické ztvárnění je trefou do černého. Nolanovy trademarky jako bondovské pokukávání, narativně objemné zápletky a záliba v noiru dodaly komiksovému Batmanovi odér dospělosti a temné psychologie. Řada tvůrců se posléze s větším či menším úspěchem snažili tímto nastoleným trendem inspirovat. Batman se znovuzrodil a poptávka po jeho jméně strmě narůstala. (Radek Neuman)
X-Men: První třída
V rámci komiksových adaptací vysoký nadstandard, v rámci letních blockbusterů malý chytrý film mezi velkými přeplácanými blbostmi (Transformers 3, Green Lantern…) a v rámci X-Men univerza příjemný návrat k Singerovým kořenům. Dialogy mezi Professorem X a Magnetem mají sílu, akční vsuvky jsou vkusně dávkovány po celou dobu stopáže, emoce lítají všude kolem a i ten křehký sociologický otazník zde má své pevné místo. První třída funguje skvěle sama o sobě, lišácky hraje na nostalgickou strunu různými narážkami a odpálila opět zájem o mutanty, což jsem po příliš popcornové trojce a Wolverinovi ani nedoufal. Fassbender je správný badass, konec se může směle rovnat se zrozením Darth Vadera a cameo Hugh Jackmana zase scénce v kostele z Expendables. (Radek Neuman)