Slovenský Vatikán i Spišský Jeruzalém najdete kousek od známého hradu

Počátky budování pozdějšího významného biskupského sídla spadají do let 1245 - 1273, kdy zde na místě dřívějšího menšího kostela z 12. století vyrostl románský trojlodní kostel (pseudobazilika) sv. Martina spolu s malou obcí, byla zde založena i kapitulní škola.

Současný vzhled s charakteristickou dvojicí věží má katedrála od 15. století, 17. století přineslo obehnání hradbami a rok 1776 statut biskupského sídla, znamenající další stavební barokní úpravy, zejména biskupského paláce, původně vystavěného roku 1652.

I zde se vyskytuje jméno významného rodu Zápolských, kteří vlastnili v 15. století Spišský hrad a nechali v kostele přestavět kapli Božího Těla z roku 1382 na mohutnější gotickou kapli, tzv. Zápolského kapli. Jako možní stavitelé jsou předpokládáni tvůrci košického Dómu sv. Alžběty.

Některé úpravy během existence katedrály byly i vynucené, a to jak nedostačující kapacitou, tak poničením, což byl konkrétně rok 1433. Jak lze vytušit, stalo se tak po útoku husitů, kteří i odvlekli tehdejšího probošta Juraje do zajetí v Praze, kde i zemřel.

Jeho nástupce Ján Štok, lékař krále Zikmunda, tehdejší probošt ve Starém Budíně, inicioval roku 1462 obnovu a přestavbu, dál v ní pokračoval další probošt Caspar Beck, jehož erb je i dochován v severní klenbě.

Nejstarší románskou plastiku na Slovensku reprezentuje soška bílého lva. Fresku, objevenou a restaurovanou až v 19. století, zachycující korunovaci Karla Roberta na uherského krále, nechal roku 1317 zhotovit probošt Jindřich.

Většina oltářů má původ gotický (u hlavního oltáře se předpokládá, že zadavatelem jeho zhotovení byl král Matyáš Korvín), jak se měnil vkus později někdy přetvořených v 17. století na barokní, a pro změnu v 19. století opět novodobě navrácených ke gotice.

Neogotická je i zpovědnice a křtitelnice, stejně jako skříně varhan. Jak je v této části Slovenska zvykem, nechybí umělecké dřevořezby, z období raného baroka pochází motivy z Nového Zákona, vyřezané v čele kostelních lavic. Hodinová věž byla vystavěna roku 1739. Památkou UNESCO je kapitula spolu s hradem a blízkým kostelem sv. Ducha v obci Žehra od roku 1993.

Automobilem se dá zajet přímo do objektu, po prohlídce areálu se nabízí možnost vyrazit po trase stezky Sivá Brada - Dreveník, a to právě k nedaleké národní přírodní rezervaci Sivá Brada. Jedná se o travertinový vrch (503 m n.m.), z kterého vyvěrá několik pramenů a dominuje mu poutní kaple sv. Kříže.

I další kapličky na trase jsou, stejně jako Kapitula, součástí Spišského Jeruzaléma, tedy symbolizující v krajinném rozmístění například Krista ukřižovaného na Golgotě, Pilátovo sídlo, Herodesův palác a podobně.

Cestu lze samozřejmě podniknout naopak od parkoviště u pramenů. I mohutná zřícenina Spišského hradu není daleko - o hradu více zde. Výhled na hrad si lze užít i při pobytu v stylově vybaveném penzionu sv. Martin, umístěném v jedné z budov hradbami obehnaného sídla.

Vstupné do katedrály je 2,50 eura, odměnou za tuto drobnou částku je seznámení s legendou o sv. Martinovi, historií a uměním svatostánku v doprovodu příjemného personálu informačního centra.