Jeho účinek je jednoduchý. Všechna přání, která během jeho pití vysloví, se splní. Jenže úplně obráceně. Budou si přát mír a blahobyt, přijde válka a chudoba. Jaké geniálnější alibi byste si dokázali vymyslet? Jediný háček je, že punč musí celý stihnout vypít před silvestrovskou půlnocí, jinak se žádný opačný účinek nekoná. Naštěstí však obě zvířátka na jejich plán přijdou a rozhodnou se, že udělají vše, co je v jejich moci, aby to zastavili. Jenomže co zmůže starý vypelichaný pesimistický havran s revmatismem a malý tlustý hloupý kocour?

Roztomilé vyprávění, tak jak jej umí podat jen Michael Ende. On totiž nepotřebuje k vytvoření pohádkové atmosféry příliš, stačí hodiny s prstem a kladívkem místo kukačky, pročež ještě nedoznělo ani první z pěti „Au!“ a moje šelmičky už měly jasno v tom, že to bude báječný příběh. Dlužno podotknout, že měly pravdu.
I když je to jen taková hříčka, která má daleko k dějové komplikovanosti románů Děvčátko Momo a ukradený čas, či Nekonečný příběh, nijak to nesnižuje její kouzelnost. Autorova hravá stylistika nepotřebuje ke štěstí mnoho, jednoduchá zápletka si bohatě vystačí s pouhými čtyřmi figurami, přičemž dvě z nich jsou ještě k tomu zvířata. Navíc jakmile obsadíte do hlavních rolí mluvícího havrana a kocoura, nemůžete zákonitě šlápnout vedle. To ví každé malé dítě, jak mi bylo vysvětleno. Za mě i za potomky tedy spokojenost na několik večerů, přičemž oni si užívali hašteření protagonistů a já zase Endeho slovní útoky na zkomercializovanou společnost. Co víc si od dětské literatury přát?  trudoš, databáze knih.cz