bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Toronto znovu v slzách! Na vítěznou sérii čeká už šestnáct let

11. srpna 2020, 8:00

Petr Sumbal

Strádání jedné z nejslavnějších organizací NHL nemá konce. Když v noci z neděle na pondělí Maple Leafs prohráli rozhodující pátý zápas kvalifikační série play-off proti Columbusu, natáhli čekání na úspěch byť jen v jediné sérii vyřazovací části už na neuvěřitelných 16 let.

Pro lepší představu – současné hvězdy Toronta Auston Matthews a Mitch Marner byly v době poslední úspěšné série kanadského klubu v roce 2004 teprve šestiletými caparty, Sidney Crosby či Alexander Ovečkin ještě nebyli draftováni do nejslavnější ligy, Jaromír Jágr válčil za Washington, v NHL se v základní části stále hrálo na remízy a Roger Federer měl na kontě teprve dva ze svých současných dvaceti grandslamů.

V sezoně 2003/04, posledním ročníku před celoroční odstávkou ligy, zažili Leafs výbornou základní část. Sesbírali 103 bodů, což byl nejlepší klubový počin za posledních 41 let, a do play-off šli ze čtvrtého místa Východní konference.

Bodově tehdy mužstvo táhl švédský silák Mats Sundin (31+44 v základní části), v klubu hráli také Češi Robert Reichel, Tomáš Kaberle a Karel Pilař.

V sérii prvního kola si tým vedený zkušeným trenérem Patem Quinnem poradil s Ottawou 4:3 na zápasy. Hned v semifinále konference pak mužstvo s javorovým listem ve znaku padlo 2:4 na zápasy s Philadelphií a sezona tak nebyla náročnými příznivci tradičního klubu vnímána jako úspěšná.

Co by za to v Torontu dali po šestnácti letech bez radosti z úspěšného konce jakékoliv série play-off nyní...

Toronto se za ta léta jako mužstvo hodně proměnilo. Zkoušelo mnohé. Měnili se trenéři i generální manažeři, vítězný recept se však nenašel. Od sezony 2005/06 chyběli Maple Leafs v play-off dlouhých sedm let, což byl nejdelší půst v historii této slavné franšízy. 

V ročníku 2012/13 si Toronto konečně zahrálo play-off, ale hned v prvním kole bylo vyřazeno Bostonem. Další sezona pak opět postup do bojů o Stanley Cup nepřinesla, a tak se v Torontu odhodlali k zásadním změnám. Prezidentem byl jmenován Brendan Shanahan, člen síně slávy NHL, který o rok později instaloval do role trenéra Mika Babcocka, jednoho z nejuznávanějších koučů NHL.

Nová éra započala.

Tahle dvojka dostala na starosti přestavbu organizace s cílem složit mužstvo, které by mohlo vyhrát Stanley Cup, na který Toronto čeká už od roku 1967.

Modrobílí se dokázali zvednout ze dna. Pod Babcockem výrazně omladili a okysličili tým novými vycházejícími hvězdami a třikrát v řadě postoupili do play-off. Z něj však vždy vyletěli už v prvním kole. A to bylo pro náročné fanoušky z Toronta samozřejmě málo.

Tím už se dostáváme do současnosti, kdy si play-off poprvé vyzkoušel Babcockův nástupce Sheldon Keefe, ale ani on mužstvo přes první překážku vyřazovacích bojů nedostal.

Společný jmenovatel opakovaných neúspěchů Toronta? Ten se hledá jen těžko, za těch 16 let sucha by se jistě našlo několik různých problémů, které za neúspěchy stály. Jeden se však přeci jen nabízí a nachází se mezi třemi tyčemi.

Co se týče ofenzívy, tam má Toronto vystaráno, jeho útočnému potenciálu v podobě Austona Matthewse, Johna Tavarese, Mitche Marnera nebo Williama Nylandera se může měřit málokdo. V obraně mu výrazná jména trochu chybí, ale nejmarkantnější slabina se nachází v brance.

Rozhodující duely play-off totiž často rozhoduje právě defenzíva a pokud útočné hvězdy zrovna nemají svůj den, potřebujete mít muže s maskou, na něhož se můžete spolehnout, a který v té nejdůležitější chvíli tým podrží zázračným zákrokem.

Toronto chlapíka s tímto popisem zatím nenašlo, dá se říct, právě od poslední úspěšné série play-off před 16 lety, kdy v brance čaroval Ed Belfour a Leafs pomohl v úspěšné sérii proti Ottawě třemi čistými konty v sedmi utkáních.

Od té doby se vystřídalo v brance Toronta mnoho jmen, ve všech čtyřech posledních play-off pak Leafs sázeli na Frederika Andersena. Ten sice dokáže vystřihnout slušnou základní část, ovšem mezi fantomy typu Raska či Crawforda, kteří své nejlepší umění vytáhnou až v nejdůležitějších momentech play-off, prostě nepatří.

Pro důkaz nemusíme chodit vůbec daleko, vystačíme si s rozhodujícím pátým duelem letošní série předkola proti Columbusu.

Toronto prohrává už od první třetiny 0:1. Soupeře sice přehrává, ale má smůlu, puky trefují pouze tyčky (Tavares, Michejev, Marner) a nebo finského brankáře Joonase Korpisala. Právě v těchto chvílích potřebujete nutně pomoc od gólmana, ten musí mužstvo držet v naději, že smůla bude nakonec prolomena a třeba i v power play vám tam přeci jen něco spadne.

Jenže v případě Andersena se stal pravý opak. Ve třetí třetině na něj šlo pouze šest střel, jedna však skončila za jeho zády. A ne, nebyla to žádná nechytatelná rána. To jen dvacetiletý mladíček Liam Foudy, který hrál za Blue Jackets teprve své sedmé utkání v životě, využil laxního střídání Toronta a ze skoro nemožného úhlu propálil Andersena, který si puk de facto za svá záda srazil sám.

Osm minut před koncem třetí části tak Toronto prohrávalo 0:2 a tento gól pro něj v podstatě znamenal konečnou. Podobně bláznivou otočku jako v předchozím zápase (v závěru z 0:3 na 4:3), tentokrát předvést nedokázalo…

Třicetiletý Dán má za sebou čtvrtou sezonu za Toronto, ale k úspěchu v play-off týmu nepomohl. Kontrakt má ještě na příští sezonu a bere 5 milionů dolarů ročně. Přišel čas na výměnu?

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.